4 Tdo 1543/2016 — Nejvyšší soud

4 Tdo 1543/2016 citace  Název judikátu:- šíření pornografie dle § 205 odstavec 2 písmeno a) zákona č. 140/1961 Sb., tr. zákona, - přechovávání dětské pornografie dle § 205a tr. zákona, - svádění k pohlavnímu styku dle § 217a tr. zákona, - ohrožování výchovy mládeže dle § 217 odstavec 1 písmeno a) tr. zákona, - výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií dle § 192 odstavec 1 tr. zákoníku, - výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií dle § 192 odstavec 2 tr. zákoníku, - svádění k pohlavnímu styku dle § 202 odstavec 1 tr. zákoníku, - ohrožování výchovy dítěte dle § 201 odstavec 1 písmeno a) tr. zákoníku Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. d) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:30. 11. 2016 Spisová značka:4 Tdo 1543/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:4.TDO.1543.2016.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Ohrožování mravní výchovy mládeže Ohrožování výchovy dítěte Svádění k pohlavnímu styku Šíření pornografie Výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:21. 2. 2017 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 1.3.2017IV.ÚS 623/17prof. JUDr. Jan Musil, CSc.odmítnuto19.9.2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 1543/2016-46 U S N E S E N Í Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. 11. 2016 dovolání obviněného K. Č., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 5. 2016, sp. zn. 3 To 456/2015, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 8 T 159/2011, a rozhodl takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2015, sp. zn. 8 T 159/2011, byl obviněný K. Č. uznán vinným: - trestnými činy šíření pornografie dle § 205 odstavec 2 písmeno a) zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2009 (dále jen „tr. zákon“), přechovávání dětské pornografie dle § 205a tr. zákona, svádění k pohlavnímu styku dle § 217a tr. zákona a ohrožování výchovy mládeže dle § 217 odstavec 1 písmeno a) tr. zákona (pod bodem 1), - přečiny výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií dle § 192 odstavec 1 tr. zákoníku, výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií dle § 192 odstavec 2 tr. zákoníku, svádění k pohlavnímu styku dle § 202 odstavec 1 tr. zákoníku a ohrožování výchovy dítěte dle § 201 odstavec 1 písmeno a) tr. zákoníku (pod bodem 2), kterých se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustil tím, že 1) od blíže nezjištěné podzimní doby roku 2008 do jara roku 2009 v M. O., v areálu obchodního centra K. i jinde náhodně oslovoval mladé dívky, mezi nimi i tehdy nezletilou „X. X.“*) a nezletilou „Y. Y.“*), o jejichž věku byl později obeznámen a které za účelem vyfotografování pozval k sobě do bytu na ul. S. ve S. O., kde jim při opakovaných návštěvách naléval vodku a navrhoval jim konkrétní finanční částku za poskytnutí felace nebo pokud se nechají fotit nahé, načež nezletilá „X. X.“*) v opilosti souhlasila a za přislíbených 500 Kč ho orálně uspokojila až do jeho vyvrcholení, přičemž nezletilou“Y. Y.“*) z této sexuální praktiky pořízené fotografie si doma ponechal, 2) od přesně neurčeného jarního období roku 2010 do června 2011 na různých místech v O. se seznamoval s dívkami, mimo jiné též s tehdy nezletilou „Q. Q.“*), nezletilou „Ď. Ď.“*), nezletilou „Ť. Ť.“*), nezletilou „U. U.“*), nezletilou „CH. CH.“*), nezletilou „Ň. Ň.“*) a nezletilou „W. W.“*), které mu záhy sdělily svůj věk a které poté zval do místa svého bydliště na ulice S. a po přestěhování na ulice D. ve S. O., kde jmenovaným děvčatům a dalším dosud blíže neustanoveným nezletilým osobám kupoval a ke společné konzumaci nabízel alkoholické nápoje, po jejichž požití jim přivodil podnapilý stav, ve kterém dívkám navrhoval a projevoval ochotu zaplatit určitý finanční obnos či zakoupení věcí za poskytnutí sexuálních služeb nebo za focení v různých erotických polohách, s čímž některé z nich souhlasily, když za pohlavní styk s ním nezletilé „Ň. Ň.*) zaplatil 1.000 Kč a nezletilé „W. W.“*) 500 Kč, přitom se před nimi obnažoval, onanoval, nechával je na útěku z výchovného zařízení u sebe přespávat a fotografie pořízené z těchto sexuálních seancí si v bytě schovával, přičemž tímto svým jednáním mladistvé vystavil nebezpečí osvojení si nemorálního způsobu života s negativním dopadem na jejich další vývoj. Za to byl podle § 192 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců a podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvaceti měsíců. Proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2015, sp. zn. 8 T 159/2011, podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 2. 5. 2016, sp. zn. 3 To 456/2015, zamítl podle § 256 tr. řádu jako nedůvodné. Ve věci šlo o druhé rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě v této trestní věci, neboť jeho první rozsudek ze dne 24. 6. 2014 byl z podnětu odvolání obviněného krajským soudem zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 5. 2016, sp. zn. 3 To 456/2015, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, v němž uplatnil dovolací důvody vymezené v ustanovení § 265b odst. 1 písm. d) a g) tr. řádu. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. řádu uvedl, že již z podnětu jeho prvního odvolání, o němž rozhodoval Krajský soud v Ostravě dne 29. 10. 2014, byl původně vydaný rozsudek zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Jedním z pochybení vytýkaných odvolacím soudem přitom bylo, že Okresní soud v Ostravě provedl hlavní líčení dne 24. 6. 2014 v jeho nepřítomnosti, aniž by zkoumal, zda pro takový postup byly splněny zákonné podmínky. V návaznosti na uvedené pak obviněný vytkl, že nalézací soud podle něj přesto vycházel z důkazů, které byly provedeny u hlavního líčení dne 24. 6. 2014, ačkoli mělo být postupováno tak, jakoby se toto hlavní líčení vůbec neuskutečnilo. U dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, obviněný nejprve s odkazem na literaturu definoval, co je pornografickým dílem zobrazujícím či jinak využívajícím dítě. Následně pak nalézacímu soudu vytkl, že otázku pornografického díla zobrazujícího dítě podrobněji neřešil, neboť uvedl pouze to, na kterých konkrétních číslech listů spisu jsou fotografie jednoznačně zachycující osoby mladší 18 let, aniž by blíže hodnotil, zda jde či nejde o díla pornografická. V další části dovolání namítl, že jeho jednání by mělo být hodnoceno jako jednání ve skutkovém omylu, neboť byl přesvědčen o tom, že dívky jsou starší 18 let. Problematickou by byla podle něj trestnost jednání i za situace, kdyby věděl, že dívky 18 let neměly. Jak totiž vyplynulo ze skutkových zjištění, dívky jej samy vyhledávaly, rovněž k fotografování a sexuálním praktikám docházelo dobrovolně, přičemž samy poškozené se vyjádřily tak, že je k nemravnému životu nesváděl a choval se k nim pěkně. Vyjádřil podiv nad tím, jak je v závislosti na věku poškozených osob odlišně posuzována trestnost tzv. mravnostních trestných činů, např. pohlavního zneužití na straně jedné a výroby a držení dětské pornografie na straně druhé. Uvedl také, že jeho případný záporný vliv na poškozené byl zcela nepatrný, byl-li vůbec nějaký, neboť poškozené dívky byly osobami staršími 15 let a tedy osobami trestně odpovědnými, jež pouze zneužívaly dobrodiní jiného a které již měly zkušenosti se zahálčivým způsobem života a s mravním zpustnutím. V závěru dovolání obviněný polemizuje s učiněnými skutkovými zjištěními a vytýká rozhodujícím soudům, že neprovedly jím navrhované důkazy. Z uvedených důvodů obviněný závěrem svého mimořádného opravného prostředku navrhl, aby Nejvyšší soud dovoláním napadené usnesení zrušil a vrátil věc Krajskému soudu v Ostravě k novému projednání a rozhodnutí. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) využil svého zákonného práva a k dovolání obviněného se vyjádřil. Ve svém vyjádření stručně shrnul dosavadní průběh trestního řízení a jeho výsledky. Odvolací námitce specifikované obviněným v rámci uplatněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. řádu nelze přisvědčit, neboť z protokolů o hlavním líčení je zřejmé, že důkazy prováděné u hlavního líčení dne 24. 6. 2014 (které bylo konáno v nepřítomnosti obviněného) byly následně, tj. po zrušení prvotního odsuzujícího rozsudku, opět