4 Tdo 158/2025 – Nejvyšší soud

4 Tdo 158/2025-1113 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 3. 2025 o dovolání 1. nejvyššího státního zástupce podaném v neprospěch obviněných T. H., D. K., a O. M., a o dovolání obviněného 2. T. H., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 9. 2024, sp. zn. 2 To 51/2024, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 2 T 11/2023, takto: Z podnětu dovolání nejvyššího státního zástupce se podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušuje rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 9. 2024, sp. zn. 2 To 51/2024. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Vrchnímu soudu v Praze přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného T. H. odmítá. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 29. 2. 2024, sp. zn. 2 T 11/2023, byli obvinění T. H. a D. K. uznáni vinnými zločinem loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku spáchaným ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a obviněný O. M. byl uznán vinným zločinem loupeže podle § 173 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku spáchaným ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, kterého se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustili tím, že (včetně pravopisných chyb a překlepů) „dne 18. 12. 2021 v době od 04:28 hod. do 04:57 hod. v Praze XY, XY, v 6. patře budovy XY, v kancelářích firmy XY, IČ XY kde všichni obžalovaní společně s D. M., pokračovali v oslavách vánočního večírku, a kam v 04:28 hod. přišel i poškozený P. P., spolu s O. G., obžalovaný D. K. poškozenému ihned po jeho příchodu sdělil, že není na večírku vítaný a že má odejít, což poškozený odmítl a došlo mezi nimi ke slovní rozepři, v rámci které obžalovaný D. K. požadoval po poškozeném vrácení vstupní karty do prostor firmy, neboť se rozhodl s ním ukončit spolupráci, to ale poškozený odmítl a vstupní kartu mu nevrátil, v důsledku toho rozepře mezi nimi gradovala, až se rozhodli jít konflikt řešit do 8. patra na střechu budovy, kam nejdříve odešli všichni obžalovaní a hned po nich i poškozený a D. M., po příchodu na střechu do prostor heliportu obžalovaný D. K. dvakrát rukou strčil do poškozeného, který obžalovaného D. K. od sebe důrazně odstrčil, na to reagoval obžalovaný T. H., který zleva rychle přistoupil k poškozenému a rukou do něj chtěl strčit, načež poškozený obžalovaného T. H. odstrčil tak, až obžalovaný spadl na zem, a vzápětí k poškozenému zprava přistoupil obžalovaný O. M. poškozeného velkou silou kopnul do vnější strany pravého kolene, v důsledku toho poškozený ihned upadl na zem a kvůli vysoké bolestivosti zraněného kolene již nebyl schopen vstát ze země a jakkoliv se bránit, toho využil obžalovaný D. K. a chytil poškozeného zezadu rukou kolem krku do tzv. kravaty, zároveň obžalovaný T. H. poškozeného opakovaně udeřil pěstí do hlavy, přičemž poškozenému všichni obžalovaní říkali, aby se vzdal a aby vydal obžalovanému D. K. vstupní kartu, poté obžalovaný O. M. poškozenému z vnější kapsy bundy vytáhl peněženku, se kterou pak všichni obžalovaní společně odešli a po několika minutách peněženku bez vstupní karty poškozenému vrátil obžalovaný D. K., obžalovaný O. M. tak svým jednáním způsobil poškozenému těžké podvrtnutí kolenního kloubu s přetržením předního zkříženého vazu a vnitřního postranního vazu, s roztržením zevního menisku a se zlomeninou posterolaterální části konce holenní kosti, v důsledku tohoto zranění se poškozený musel podrobit dvěma operačním zákrokům s hospitalizací v době od 7. 1. 2022 do 13. 1. 2022 a od 5. 4. 2022 do 15. 4. 2022 a následným rehabilitacím, poškozenému byla nasazena dlouhá rigidní ortéza, byl mu nařízen klidový režim, pohybovat se mohl pouze za pomoci francouzs,kých holí a kvůli bolestem musel užívat analgetika, čímž byl nejméně do 26. 4. 2022 významně omezen v běžném způsobu života sníženou mobilitou“. 2. Za uvedené jednání byl obviněný T. H. odsouzen podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 let. Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen a podle § 82 odst. 1 tr. zákoníku byla stanovena zkušební doba v trvání 3 let. Obviněný D. K. byl odsouzen podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 3 let. Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen a podle § 82 odst. 1 tr. zákoníku byla stanovena zkušební doba v trvání 4 let. Obviněný O. M. byl odsouzen podle § 173 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 5 let. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. 3. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému O. M. uložena povinnost nahradit majetkovou škodu poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, Regionální pobočka Praha, pobočka pro hl. m. Prahu a Středočeský kraj, ve výši 151 605 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ode dne 29. 8. 2023, a to ročně do zaplacení. 4. Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 2. 2024, sp. zn. 2 T 11/2023, podali obvinění T. H., D. K. a O. M. odvolání, o kterých rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 5. 9. 2024, sp. zn. 2 To 51/2024, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. b), d) tr. ř. (chybně uvedeno § 258 odst. 1 písm. b), d) tr. zákoníku) napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že byli obvinění T. H. a D. K. uznáni vinnými zločinem vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku a obviněný O. M. byl uznán vinným zločinem vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, kterého se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustili tím, že (včetně pravopisných chyb a překlepů) „dne 18. 12. 2021 v době od 04:28 hod. do 04:57 hod. v Praze XY, XY, v 6. patře budovy XY, v kancelářích firmy XY, IČ XY, kde všichni obžalovaní společně s D. M., pokračovali v oslavách vánočního večírku, a kam v 04:28 hod. přišel i poškozený P. P., spolu s O. G., v úmyslu docílit toho, aby poškozený z večírku odešel a vrátil vstupní kartu od prostorů firmy, kterou mu předtím obž. D. K. jako statutární zástupce spol. XY a nájemce shora uvedených nebytových prostor předal a svěřil k užívání, obž. K. poškozenému ihned po jeho příchodu sdělil, že není na večírku vítaný a že má odejít a současně vrátit vstupní kartu, což poškozený odmítl, poté došlo mezi nimi ke slovní rozepři, která mezi nimi gradovala, až se rozhodli si to „vyříkat“ v 8. patře na střeše budovy, kam nejdříve odešli všichni obžalovaní a hned po nich i poškozený a svědek D. M., po příchodu na střechu do prostor heliportu obžalovaný D. K. dvakrát rukou strčil do poškozeného, který obžalovaného D. K. od sebe důrazně odstrčil, na to reagoval obžalovaný T. H. tak, že zleva rychle přistoupil k poškozenému a rukou do něj chtěl strčit, načež poškozený obžalovaného T. H. rovněž odstrčil tak, až obžalovaný spadl na zem, a vzápětí k poškozenému zprava přistoupil obžalovaný O. M. a poškozeného velkou silou kopnul do vnější strany pravého kolene, v důsledku toho poškozený ihned upadl na zem a kvůli vysoké bolestivosti zraněného kolene již nebyl schopen vstát ze země a jakkoliv se bránit, toho využil obžalovaný D. K. a chytil poškozeného zezadu rukou kolem krku do tzv. kravaty, zároveň obžalovaný T. H. poškozeného opakovaně udeřil pěstí do hlavy, přičemž poškozenému všichni obžalovaní říkali, aby se vzdal a aby vydal obžalovanému D. K. vstupní kartu, poté obžalovaný O. M. poškozenému z vnější kapsy bundy vytáhl peněženku, ze které mu s obžalovaným K. vyňali vstupní kartu a peněženku následně poškozenému vrátili, přičemž obžalovaný O. M. svým jednáním způsobil poškozenému těžké podvrtnutí kolenního kloubu s přetržením předního zkříženého vazu a vnitřního postranního vazu, s roztržením zevního menisku a se zlomeninou posterolaterální části konce holenní kosti, v důsledku tohoto zranění se poškozený musel podrobit dvěma operačním zákrokům s hospitalizací v době od 7. 1. 2022 do 13. 1. 2022 a od 5. 4. 2022 do 15. 4. 2022 a následným rehabilitacím, poškozenému byla nasazena dlouhá rigidní ortéza, byl mu nařízen klidový režim, pohybovat se mohl pouze za pomoci francouzských holí a kvůli bolestem musel užívat analgetika, čímž byl nejméně do 26. 4. 2022 významně omezen v běžném způsobu života sníženou mobilitou“. 5. Za uvedené jednání byli obvinění odsouzeni: obviněný T. H. podle § 175 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 let. Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst.1 tr. zákoníku byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 let, obviněný D. K. podle § 175 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2,5 roku. Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 4 let, obviněný O. M. podle § 175 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 58 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v