4 Tdo 348/2024 – Nejvyšší soud

4 Tdo 348/2024-520 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 4. 2024 o dovolání obviněného M. N., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Plzeň, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 11. 2023, sp. zn. 50 To 343/2023, v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 8 T 109/2023, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 17. 10. 2023, sp. zn. 8 T 109/2023 (dále jen „soud prvního stupně“, popř. „nalézací soud“), byl obviněný M. N. (dále jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným pod bodem 1 rozsudku přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 tr. zákoníku, přečinem ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, přečinem omezování osobní svobody podle § 171 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, dále pod bodem 2 rozsudku přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), d) tr. zákoníku a zločinem vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. f) tr. zákoníku, a rovněž pod bodem 3 rozsudku přečinem nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 tr. zákoníku. Podle skutkových zjištění se trestné činnosti dopustil tím, že (včetně pravopisných nepřesností): 1) Dne 7.7.2022 v 22.30 hod. v Plzni, XY přišel do bytu č. XY za svou tehdejší přítelkyní A. B. s tím, že si chce promluvit o jejich vzájemném vztahu, přičemž jí začal vytýkat, že s ním nemluví s dostatečným respektem a oběma rukama ji tiskl v oblasti krku, následně ji pustil, ze šatní skříně vzal pásek, kterým jí opakovaně udeřil přes holé nohy, poškozená ho opakovaně vyzývala, aby ji nechal a odešel z bytu, obžalovaný na ni opakovaně křičel, opětovně ji škrtil, poté ji hodil na postel a udeřil dlaní do obličeje, následně ji zamkl v pokoji, přičemž poškozená bouchala do dveří a křičela, aby ji pustil, načež přibližně po 15 minutách ji obžalovaný pustil do obývacího pokoje, kde si poškozená sedla na gauč, ze kterého ji však obžalovaný shodil na zem, poškozená odešla do kuchyně a opakovala, aby odešel z bytu, obžalovaný vzal kuchyňský nůž, s kterým před ní šermoval a říkal, „mohl bych tě teď zabít a nic by si s tím neudělala“, což v poškozené vyvolalo strach, když pak poškozená usnula, obžalovaný z bytu neodešel a přespal v něm a na druhý den v dopoledních hodinách poškozenou opětovně napadl, oběma rukama ji začal škrtit, hodil ji na postel a křičel na ni, že ho nikdy nemilovala, když mu řekla, že se s ním chce rozejít, tak ji několikrát udeřil dlaní i pěstí do obličeje, až jí začala téct krev z nosu, načež obžalovaný začal ze země a poté i z obličeje poškozené krev olizovat, poškozená jej odstrčila, uzamkla se v pokoji a zatelefonovala své matce, načež obžalovaný z bytu utekl, poškozené svým jednáním způsobil drobné oděrky v obličeji, pro které nebyla nucena vyhledat lékařské ošetření a nebyla omezena v obvyklém způsobu života, ale popsaným způsobem útoku reálně hrozil vznik zranění zapříčiňujících u poškozené omezení v konání obvyklých životních úkonů po dobu delší sedmi dnů, 2) dne 6.8.2022 kolem 22.45 hod. v Plzni, v ul. XY, na chodníku od XY k XY, v místě u železničního mostu, přistoupil společně s další osobou k AAAAA (pseudonym) a BBBBB (pseudonym), kdy na ně pokřikoval, mj. "že by si zasloužily cikánskou výchovu", přičemž směrem k nim házel ze vzdálenosti přibližně 7 metrů kameny o průměru zhruba 5 cm, aniž by je zasáhl, když se pak dostali cca 1,5 metru za záda obou poškozených, tak jim obžalovaný mířil zezadu na hlavu plynovou krátkou opakovací zbraní - vzduchovkou - pistolí zn. ASG model KwC, ráže 6 mm BB, přičemž i s další osobou na ně křičeli "že by neměly být drzý!", poté obžalovaný přiběhl k BBBBB a ze zadní kapsy šortek jí vytáhl mobilní telefon zn. Apple iPhone 12 64 GB s obalem v hodnotě 12 260 Kč a společně s další osobou z místa utekli načež po chvíli k poškozeným přiběhli zpět a odcizený mobilní telefon BBBBB obžalovaný vrátil a řekl, "že to byla legrace, ale jestli zavolají policii, tak že je zabije!", poté z místa utekli, a tohoto jednání se dopustil přesto, že rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město jako soudu pro mládež ze dne 31.5.2022 sp.zn. 3 Tm 12/2021, který nabyl právní moci dne 12.8.2022, byl odsouzen mj. pro provinění výtržnictví dle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se dopustil dne 11.11.2020 v Plzni, u křižovatky ulic XY a XY na chodníku u panelového domu v XY fyzickým napadením jiné osoby, odsouzen byl k úhrnnému trestnímu opatření odnětí svobody v trvání 14 měsíců s podmíněným odkladem výkonu trestního opatření na zkušební dobu v trvání 18 měsíců, 3) dne 1. 7. 2023 v době od 14:18 hodin do 18:00 hodin na přesně nezjištěném místě v obci XY, po předchozí komunikaci se S. Č. prostřednictvím sociální sítě Instagram a jejich vzájemném osobním setkání ve dnech 9. 6. 2023 a 10. 6. 2023 v místě bydliště poškozené Č. v XY, této zaslal prostřednictvím sociální sítě Instagram zprávy obsahující výhrůžky "Tě znásilnim", "Měl jsem tě svázat", "A udělat něco horšího", "Což jsem měl v plánu protože si mne jen manipulovala a já to viděl", "Nevíš jak moc jsem se držel", "To neudělat", "Az budeš svázaná", "Udělám ti peklo" a "Nejradši bych ti zrazil nůž do kundy", kterými v poškozené vzbudil důvodnou obavu, že by mohl tyto vyhrůžky naplnit. 2. Za uvedené přečiny a zločin byl obviněnému podle § 175 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 (tří) let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku uložen trest propadnutí věci, a to 1 ks plynové krátké opakovací zbraně, pistole zn. ASG model KwC, ráže 6 mm BB, zajištěné Policií ČR dne 7. 8. 2022. Současně bylo obviněnému podle § 99 odst. 2 písm. a), odst. 4 tr. zákoníku uloženo ochranné léčení sexuologické v ústavní formě. 3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, které směřoval výhradně proti výroku o trestu, kdy navrhl, aby odvolací soud výrok o trestu změnil na ústavní léčení v psychiatrickém zařízení či trest přiměřeně snížil. Krajský soud v Plzni (dále také jako „soud druhého stupně“, popř. „odvolací soud“) o podaném odvolání rozhodl usnesením ze dne 20. 11. 2023, sp. zn. 50 To 343/2023, tak, že je podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti usnesení odvolacího soudu ze dne 20. 11. 2023, sp. zn. 50 To 343/2023, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 17. 10. 2023, sp. zn. 8 T 109/2023, podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, které zaměřil, materiálně nahlíženo, jak proti výroku o vině, tak proti výroku o trestu a v němž explicitně uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť podle něj existuje extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními z nich učiněnými, kdy zároveň podané dovolání opírá o čl. 4 a čl. 90 Ústavy ČR. 5. V podaném dovolání obviněný navrhuje, aby „rozsudek výkonu trestu odnětí svobody byl zrušen a ponecháno pouze rozhodnutí soudu o ústavním léčení“. Dovolatel považuje rozsudek za nespravedlivý, a to konkrétně co do výroku o vině. Domnívá se, že při rozhodování soudu nebyly správně posouzeny okolnosti skutkové povahy v souvislosti s právem na řádné léčení, pokud takové léčení společnost může poskytnout. Konstatuje, že si je vědom, že kdyby byl léčen, tak by skutky nespáchal. Zdůrazňuje, že měl velmi problematické dětství a již tehdy se u něho projevovaly duševní potíže, kdy navštívil psychiatra, ale k léčbě nebyl veden. Připomíná, že ve vazbě užíval antidepresiva a že je zřejmé, že se vlivem duševní poruchy dostával do stresu, který nezvládal. 6. Obviněný rovněž uvádí, že podle znaleckého posudku a vyjádření znalkyně před soudem trpí duševní poruchou, kdy jeho psychoterapie je nutná, neboť „má špatný genetický kód“. Zdůrazňuje, že znalkyně navrhla ústavní ochranné léčení jako nutné. Za této situace je přesvědčen, že zjištění (skutkového) stavu není dostačující a není možné mu uložit trest odnětí svobody a následné ústavní léčení. Je podle něj zřejmé, že je nezbytná okamžitá léčba, a to ústavní, a to jak za účelem zlepšení jeho zdravotního stavu, tak za účelem ochrany okolí před jeho „možným vlivem“. Jiné rozhodnutí nepovažuje za správné, naopak trvá na tom, že poškozuje jeho zdraví a způsobuje možné ohrožení blízkého okolí. Podle něj je tak zjevné, že pokud podle znaleckého posudku musí být podroben ústavnímu léčení, nelze ve výkonu trestu odnětí svobody odpovídající léčbu zajistit. Trest odnětí svobody tak podle něj neřeší nápravu, když to zajišťuje právě ochranné léčení. Odkazuje proto na § 47 tr. zákoníku, který by měl být podle jeho mínění aplikován. 7. K dovolání obviněného se vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství