4 Tdo 549/2022 — Nejvyšší soud

4 Tdo 549/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:29. 6. 2022 Spisová značka:4 Tdo 549/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:4.TDO.549.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dokazování In dubio pro reo Spravedlivý proces Svědek Týrání osoby žijící ve společném obydlí Znalecký posudek Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. § 199 odst. 1, 2 písm. d) tr. zákoníku § 2 odst. 5, 6 tr. ř. § 118 tr. ř. § 2 odst. 2 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:28. 9. 2022 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí IV.ÚS 2907/22 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 549/2022-366 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 6. 2022 o dovolání obviněného Z. V., nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 2. 11. 2021, sp. zn. 13 To 260/2021, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 2 T 46/2021, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Příbrami (dále jen „soud prvního stupně“, popř. „nalézací soud“) ze dne 2. 8. 2021, sp. zn. 2 T 46/2021, byl obviněný Z. V. (dále jen „obviněný“, popř. „dovolatel“) uznán vinným zločinem týraní osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku. Podle skutkových zjištění se trestné činnosti dopustil tím, že: v době nejméně od měsíce června 2018 do 17.00 hodin dne 10. 12. 2020, kdy byl vykázán ze společného obydlí na základě oprávnění Policie ČR dle § 44 zákona č. 273/2008 Sb., ve společně obývaném bytě na adrese XY čp. XY, v obci XY, okres Příbram, úmyslně zle nakládal se svojí matkou, poškozenou V. Š., narozenou XY, kdy se zvyšující četnostní a intenzitou poškozenou fyzicky napadal tím způsobem, že ji opakovaně udeřil kopy do oblasti holenních kostí obou nohou, rukou sevřenou v pěst ji nejméně v jednom případě udeřil do oblasti obličeje, a opakovaně do oblasti hrudníku, oběma rukama za užití síly jí strkal do oblasti hrudníku, v důsledku čehož došlo k nekontrolovatelnému pádu poškozené na zem nebo na postel, přičemž tímto svým jednáním poškozené V. Š. opakovaně způsobil zranění spočívající v hematomech na různých částech těla, kdy se tomuto jednání poškozená bránila například obraným kopáním nohama z důvodu toho, že ji obžalovaný údery nohou úmyslně zasáhne do oblasti břicha, obžalovaný vulgárně své matce nadával slovy uvedenými ve spisovém materiálu, dehonestoval ji slovy „že neumí vařit, že vypadá jak debil, že je hnusná", po své matce, poškozené V. Š., úmyslně házel předměty z domácnosti jako např. příbory, pet lahve apod., v úmyslu ji zasáhnout, žádným způsobem, ani finančně ani pomocí se nepodílel na chodu společné domácnosti, záměrně v bytě neudržoval pořádek a čistotu, úmyslně ničil vybavení domácnosti, úmyslně plýtval energiemi tím, že bezdůvodně pouštěl vodu a nechal jí téct, v době, kdy byla poškozená nemocná a její stav vyžadoval klid na lůžku, k ní obžalovaný přistoupil a za užití úderů nohou do různých částí těla donutil poškozenou lůžko opustit, a následně si do lůžka poškozené lehl a znemožnil tak své matce dodržovat klidový režim na lůžku, vyhrožoval poškozené, že ji „napráská, aby vypadla z bytu", opakovaně po poškozené požadoval vydání finanční hotovosti tím způsobem, že uzamkl vstupní dveře do bytu, a tyto odmítl odemknout a umožnit tak poškozené odchod ze společně obývaného bytu, dokud mu matka nevydaná požadované finance, načež V. Š. opakovaně z důvodu obav z dalšího jednání požadovanou finanční částku vydala, opakovaně zamkl poškozenou v kuchyni a následně z bytu odešel i s dosud neustanovenou platební kartou poškozené, kterou následně použil k výběru finanční hotovosti, a to zcela bez souhlasu poškozené V. Š., v rámci soužití se dopouštěl dalších schválností za účelem poškozenou psychicky trýznit, přičemž se toto jednání obžalovaného stupňovalo a zvyšovalo v míře i intenzitě a to tak, že v napadání poškozené postupně docházelo každý den, přičemž toto jeho jednání v poškozené V. Š. vyvolávalo pocity strachu a těžkého příkoří a obavy z dalšího jednání ze strany Z. V., kdy dlouhodobě navštěvuje psychologa a dlouhodobě užívá antidepresiva, dlouhodobě trpí nespavostí a úzkostí. 2. Za uvedený zločin uložil soud prvního stupně obviněnému podle § 199 odst. 2 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 24 (dvaceti čtyř) měsíců. Podle § 84 tr. zákoníku a § 85 odst. 1 tr. zákoníku mu výkon trestu odnětí svobody podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 36 (třiceti šesti) měsíců za současného vyslovení dohledu. Podle § 48 odst. 4 písm. a) tr. zákoníku byla obviněnému dále uložena povinnost podrobit se výcviku pro získání vhodné pracovní kvalifikace a podle § 48 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku povinnost podrobit se vhodnému programu sociálního výcviku a převýchovy. Podle § 48 odst. 4 písm. f) tr. zákoníku byla obviněnému rovněž uložena povinnost zdržet se neoprávněných zásahů do práv a právem chráněných zájmů poškozené V. Š., nar. XY, bytem XY. 3. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byl obviněný zavázán k povinnosti náhrady nemajetkové újmy poškozené V. Š., nar. XY, bytem XY, zastoupené zmocněnkyní Mgr. Renatou Strnadovou, advokátkou se sídlem Příbram I, Špitálská 11, v částce ve výši 30 000 (třicet tisíc) Kč. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená V. Š. odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 4. Proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 2. 8. 2021, sp. zn. 2 T 46/2021, podal obviněný odvolání do všech výroků. O podaném odvolání rozhodl Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 2. 11. 2021, sp. zn. 13 To 260/2021, tak, že podle § 258 odst. l písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek částečně zrušil, a to ve výrocích o přiměřených povinnostech. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. ve věci znovu rozhodl tak, že při nezměněném výroku o vině, trestu a náhradě škody a nemajetkové újmy podle § 48 odst. 4 písm. d) tr. zákoníku uložil obviněnému povinnost podrobit se vhodným programům psychologického poradenství. II. Dovolání a vyjádření k němu 5. Proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 2. 11. 2021, sp. zn. 13 To 260/2021, podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání směřující do všech výroků. Dovolání podal z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g), písm. h) tr. ř., jelikož rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy, a zároveň proto, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. 6. Dovolatel je přesvědčen, že závěr o jeho vině soudy nižších stupňů založily výhradně na důkazu výpovědí poškozené, když jeho důkazní návrhy byly zamítnuty. Tím došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listiny“) a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“). Podle názoru dovolatele soudy porušily povinnost hodnotit důkazy podle vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu a v odůvodnění svých rozhodnutí v souladu s požadavky § 125 odst. 1 tr. ř. a dále nevyložily, jak se vypořádaly s jeho obhajobou a proč jí neuvěřily. Skutková zjištění soudů jsou dle dovolatele nesprávná a neodpovídají výsledkům provedeného dokazování. Soudy pochybily, neboť neaplikovaly pravidlo in dubio pro reo, když v daném kontextu nebyla jeho vina bezpečně prokázána. 7. Obviněný následně poukazuje na zamítnutí jeho návrhů na doplnění dokazování revizním znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a psychologie a znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, psychologie k vyšetření duševního stavu poškozené. Důvodem jeho návrhu na vyšetření poškozené byla skutečnost, že výpověď poškozené je v podstatě jediným důkazem svědčícím proti jeho osobě. Při absenci znaleckého zkoumání duševního stavu poškozené tak nemohla být v trestním řízení správně hodnocena věrohodnost a motivy poškozené vč. její schopnosti správně si zapamatovat prožité události. Současně poukazuje na zamítnutí návrhu na provedení důkazu přehráním nahrávek otce dovolatele, na kterých má jeho otec přiznat, že matka (poškozená) měla říct otci, aby dosvědčil její modřiny. Soudy tak podle názoru dovolatele nepostupovaly správně, když mu neumožnily provést jím navržené důkazy, přestože jeho vi