4 Tdo 638/2023 — Nejvyšší soud

4 Tdo 638/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:26. 7. 2023 Spisová značka:4 Tdo 638/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:4.TDO.638.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přisvojení pravomoci úřadu Výtržnictví Dotčené předpisy:§ 358 odst. 1 tr. zákoníku § 328 alinea 2 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:18. 10. 2023 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí IV.ÚS 2887/23 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 638/2023-294 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 7. 2023 o dovolání obviněného J. S., nar. XY, bytem XY, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 8. 3. 2023, sp. zn. 31 To 4/2023, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 2 T 65/2022, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 19. 10. 2022, sp. zn. 2 T 65/2022, byl obviněný J. S. uznán vinným ze spáchání přečinu přisvojení pravomoci úřadu podle § 328 alinea druhá tr. zákoníku a přečinu výtržnictví podle § 358 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, kterých se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustil tím, že (včetně pravopisných chyb a překlepů): „v okrese XY v obci XY a v XY dne 4. 8. 2021 v době od 21:30 hodin do 23:15 hodin jezdili společně ve vozidle zn. Renault Trafic, RZ XY, černé barvy, jehož majitelem byl J. M., který řídil vozidlo, v němž měl na přední palubní desce umístěný modrý maják, který vědomě a cíleně spustil, a J. S. seděl na předním sedadle spolujezdce a během jízdy oba obžalovaní vědomě a cíleně užili spuštěný modrý maják, který je výstražným světlem a - dne 4. 8. 2021 kolem 21:30 hodin na autobusové zastávce M.-š. v XY ulici ve směru do centra města XY s vozidlem zastavili a J. S. vystoupil a oslovil čekající na autobus linky č. XY svědka J. B., narozeného XY, a svědkyni V. V., narozenou XY, a představil se jako policie z města a jeho razantní, důrazné a autoritativní vystupování tomu odpovídalo a svědkům vytkl, že nemají nasazené roušky, čímž porušili paragrafy, což s nimi musí řešit, a radil se s J. M., kterého oslovoval strážníku a ptal se ho, co s tím udělají, že to nahlásí, a poté z místa odjeli a svědkyně V. V. se ze strachu rozbrečela, a poté na zastávku opět přijeli obžalovaní ve vozidle se zapnutým majákem a J. S. opětovně vystoupil a šel ke svědkům, kterým řekl, že opět nemají roušky a že to s nimi bude řešit a svědek ho napomenul, aby odešli, že svědkyni vystrašili, a svědkyně si myslela, že se skutečně jedná o civilní vozidlo policie, protože obžalovaní tak vystupovali a chovali se a za čelním sklem měli modře blikající světlo, které vypadalo stejně jako maják, který používá policie a celé jednání obžalovaných bylo pro ni divné a měla strach, neboť J. S. nedodržel její osobní zónu, a svědek J. B. měl z J. S. strach, neboť tím jak vystupoval, měl obavu, že kdyby ho neuposlechl a nenasadil si roušku, tak že ho fyzicky napadne, - dne 4. 8. 2021 kolem 22:05 hodin v XY ulici nedaleko budovy společnosti A. obžalovaní s vozidlem jeli za svědkyní S. N., narozenou XY, která se vracela ze zaměstnání na koloběžce po chodníku a za čelním sklem měli spuštěný modrý maják a z místa spolujezdce J. S. svědkyni zvýšeným hlasem a důrazným tónem vyzval, aby jménem zákona zastavila a vozidlem najeli před svědkyni, čímž jí částečně zatarasili cestu, a svědkyni jednání obžalovaných vyděsilo a dostala strach a vozidlo objela a slyšela, jak J. S. říká J. M.: „Dělej, jeď nebo šlápni na to“ a vozidlo se rozjelo, svědkyni předjelo a opětovně před ní zastavilo a vystoupil J. S. a zvýšeným hlasem ji vyzýval, aby zůstala stát, zda tomu rozumí, a poté se rozešel k ní a několikrát otevřenou dlaní pravé ruky bouchl do kapoty vozidla a svědkyně měla strach, že ji naloží a odvezou pryč a jednání obžalovaných bylo pro ni velmi stresující, - dne 4. 8. 2021 ve 22:33 hodin na autobusové zastávce U G. v XY ulici ve směru do XY obžalovaní s vozidlem, za jehož čelním sklem blikal modrý maják, zastavili a svědkyně K. Š., narozená XY a H. Š., narozená XY, které čekaly na autobus, se domnívaly, že se jedná o policisty, a z vozidla vystoupil J. S., který ráznou chůzí šel ke svědkyním a ptal se jich, zda se tu něco neděje, že tady byla hlášená nějaká trestná činnost, zda s ní nemají něco společného a zda něco neprovedly a na zastávce stál i neustanovený muž romského etnika okolo 30 let a J. S. přikázal J. M., aby k uvedenému muži zacouval a J. S. k němu došel a oslovil ho a podle gest J. S. se svědkyním zdálo, že ho chtěl zastrašit, a poté obžalovaní odjeli a svědkyně K. Š. cestovala autobusem linky č. XY společně s J. B., narozeným XY, do XY, kde na zastávce R.- n. vystoupili a obžalovaní ve vozidle svědky pronásledovali až k domu v XY ulici č. XY, kde se svědci schovali a J. S. vystoupil z vozidla a několikrát udeřil do oken přízemí domu a na vchodové dveře, a svědkyně K. Š. se obžalovaných bála, myslela si, že se jedná o policisty v civilu, neboť měli za čelním sklem maják a J. S. s nimi hovořil rázně, sebevědomě a ptal se na trestnou činnost a z jednání obžalovaných měla strach, a J. M. se jednání dopustil přesto, že pro přečin výtržnictví podle § 358 odstavec 1 trestního zákoníku byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu Liberec ze dne 7. 2. 2019, číslo jednací 3 T 109/2018, který nabyl právní moci dne 7. 2. 2019. Za uvedené jednání byl obviněný J. S. odsouzen podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v délce 1 (jeden) rok, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v délce 2 (dva) roky. Tímto rozsudkem bylo také rozhodnuto o vině a trestu obviněného J. M. Proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 19. 10. 2022, sp. zn. 2 T 65/2022, podal obviněný J. S. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 8. 3. 2023, sp. zn. 31 To 4/2023, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ohledně obviněného J. S. ve výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného J. S. odsoudil podle § 358 odst. 1 za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 10 (deset) měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v délce 18 (osmnáct) měsíců. Jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn. Proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 8. 3. 2023, sp. zn. 31 To 4/2023, podal následně obviněný J. S. prostřednictvím svého obhájce dovolání, opírající se o důvody dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. Má za to, že nemohl naplnit znaky skutkové podstaty spáchaných přečinů, a to jak po subjektivní, tak i po objektivní stránce. K přečinu přisvojení pravomoci úřadu podle § 328 alinea druhá tr. zákoníku uvádí, že nejednal s úmyslem jakkoliv vykonávat či snad suplovat pravomoc orgánu veřejné moci či orgánu územní samosprávy. Své jednání od samého počátku vnímal jako druh zábavy, kdy určitou roli v jeho jednání sehrálo i požití alkoholu. Je přesvědčen, že jeho jednání a vystupování nemohlo ve třetích osobách vyvolat objektivní dojem, že je policistou či strážníkem obecní policie. V tomto směru se neztotožňuje se závěry soudu prvního stupně, že všechny osoby, vůči nimž jednání směřovalo, jej od samého počátku jednoznačně vnímali jako policistu či strážníka obecní policie při výkonu jejich funkce, když z výpovědí svědků naopak vyplynulo, že tito měli pochybnosti o tom, zda je policistou či strážníkem, čemuž odpovídalo jejich chování, kdy se k němu jednoznačně nechovali jako k policistovi ani jako k jakékoliv jiné autoritě. Obviněný je taktéž přesvědčen, že popsaným jednáním nemohl naplnit skutkovou podstatu uvedeného přečinu ani po jeho objektivní stránce. Poukazuje na to, že v rozsudku soudu prvního stupně není přesně vymezeno, jaký konkrétní úkon, který může být vykonán jen z moci úřední, obviněný neoprávněně vykonal, a tím naplnil skutkovou podstatu spáchaného přečinu. Nesouhlasí se závěry odvolacího soudu a poukazuje na to, že v řízení nebylo jakkoliv prokázáno, že by po třetích osobách vyžadoval podání vysvětlení ve smyslu předvídaného trestním řádem, zákonem o policii či zákonem o obecní policii. Obviněný se taktéž neztotožňuje se závěry odvolacího soudu, že měl užít donucovacího prostředku. V uvedených souvislost