4 Tdo 644/2024 — Nejvyšší soud

4 Tdo 644/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. a) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:14. 8. 2024 Spisová značka:4 Tdo 644/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:4.TDO.644.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Zneužití pravomoci úřední osoby Dotčené předpisy:§ 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:4. 9. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 644/2024-5535 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. 8. 2024 o dovolání obviněného P. G., proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 11. 2023, sp. zn. 8 To 187/2023, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 4 T 3/2016, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 16. 5. 2023, sp. zn. 4 T 3/2016, byl obviněný P. G. uznán vinným ze spáchání pokračujícího přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, kterého se dopustil jednáním popsaným ve skutkové větě daného rozsudku. 2. Za uvedené jednání byl obviněný P. G. odsouzen podle § 329 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 16 (šestnácti) měsíců. Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku byl výkon uloženého trestu odnětí svobody podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 24 (dvaceti čtyř) měsíců. 3. Tímto rozsudkem bylo rozhodnuto také o vině a trestu obviněného K. S. 4. Proti rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 16. 5. 2023, sp. zn. 4 T 3/2016, podal obviněný P. G. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 28. 11. 2023, sp. zn. 8 To 187/2023, tak, že na podkladě odvolání obviněného P. G. podle § 258 odst. 1 písm. a), b), d), e), odst. 2 tr. ř. ohledně tohoto obviněného zrušil rozsudek Okresního soudu v Chebu ze dne 16. 5. 2023, č. j. 4 T 3/2016-5376 a podle § 259 odst. 3 písm. a), b) tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného P. G. uznal vinným ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, kterého se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustil tím, že (včetně pravopisných chyb a překlepů): „v XY jako vedoucí Stavebního úřadu a úřadu územního plánování Městského úřadu XY s vědomím, že se níže uvedené větrné elektrárny nacházejí na jiných místech, než které byly schváleny v rámci územního a stavebního řízení, v rozporu s § 124 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a § 16 odst. 1 písm. b), c), f) zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků 1) povolil a následně prodloužil stavebníkovi těchto elektráren, společnosti. APB Plzeň, a.s., zkušební provoz větrných elektráren XY a XY, které měly být na pozemcích XY a XY v katastrálním území XY, ale nacházely se ve stejném katastrálním území na pozemcích p. č. XY a p. č. XY, jehož příslušná část dostala později p. č. XY, a učinil tak - rozhodnutím ze dne 10. 1. 2012 č. j. 12/000939/SÚ, sp. zn. SÚ/11/031518/G, kterým byl dnem 11. 1. 2012 pravomocně povolen zkušební provoz větrné elektrárny na pozemku p. č. XY do 31. 12. 2012, - usnesením ze dne 12. 12. 2012 č. j. 12/028895/SÚ, sp. zn. SÚ/12/028058/G, kterým byla prodloužena lhůta zkušebního provozu větrné elektrárny na pozemku p. č. XY do 31. 12. 2013, - usnesením ze dne 12. 12. 2012 č. j. 12/028897/SÚ, sp. zn. SÚ/12/028062/G, kterým byla prodloužena lhůta zkušebního provozu větrné elektrárny na pozemku p. č. XY do 31. 12. 2013, - usnesením ze dne 17. 12. 2013 č. j. 13/033846/SÚ, sp. zn. SÚ/13/032523/G, kterým byla dnem 18. 12. 2013 pravomocně prodloužena lhůta zkušebního provozu větrné elektrárny na pozemku p. č. XY do 30. 6. 2014, - usnesením ze dne 17. 12. 2013 č. j. 13/033845/SÚ, sp. zn. SÚ/13/032524/G, kterým byla dnem 18. 12. 2013 pravomocně prodloužena lhůta zkušebního provozu větrné elektrárny na pozemku p. č. XY do 30. 6. 2014, s tím, že předtím zástupcům stavebníka slíbil, že se změny umístění elektráren vyřeší až v rámci kolaudačního souhlasu, 2) odsouhlasil rozhodnutí podřízených úředníků M. D. a M. G. vydaná na podkladě žádostí společnosti APB Plzeň, a.s., jež se týkala povolení a prodloužení zkušebního provozu větrných elektráren XY a XY ve XY v katastrálním území XY, ač věděl, že elektrárna XY je posunutá o 70 metrů na pozemku, na kterém byla povolena, a že elektrárna XY je na pozemku p. č. XY, ač byla povolena na pozemku p. č. XY, přičemž šlo o - rozhodnutí ze dne 3. 10. 2012 č. j. 12/023387/SÚ, sp. zn. SÚ/12/022479/D, kterým byl k témuž dni pravomocně povolen pro tyto větrné elektrárny zkušební provoz do 31. 12. 2013, - usnesení ze dne 19. 12. 2013 č. j. 13/033982/SÚ, sp. zn. SÚ/13/032522/M, kterým bylo dnem 20. 12. 2013 pravomocně povoleno pro tyto větrné elektrárny prodloužení zkušebního provozu do 31. 5. 2014, čímž společnosti APB Plzeň, a.s. neoprávněně umožnil, aby uvedla větrné elektrárny do provozu a aby tak dodávala za úplatu elektřinu do distribuční soustavy“. 5. Za uvedené jednání byl obviněný P. G. odsouzen podle § 329 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání jednoho (1) roku. Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku byl výkon uloženého trestu odnětí svobody podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho (1) roku. 6. Proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 11. 2023, sp. zn. 8 To 187/2023, podal následně obviněný P. G. prostřednictvím svého obhájce dovolání, opírající se o důvody dovolání podle § 265b odst. 1 písm. a), g) a h) tr. ř. K prvnímu dovolacímu důvodu dle § 265b odst. 1 písm. a) tr. ř. uvedl, že byl v předchozích letech třikrát zproštěn obžaloby rozsudkem Okresního soudu v Chebu a Krajský soud v Plzni třikrát rozsudek zrušil a věc vrátil soudu nalézacímu k novému rozhodnutí. Až když původní předseda senátu odešel do důchodu, došlo ke změně ve složení senátu a obviněný byl odsouzen, přičemž k jeho odvolání odvolací soud rozsudek zrušil a sám jej rozsudkem odsoudil pro pozměněný skutek. Co je směrem k tomuto dovolacímu důvodu nejpodstatnější, je to, že odvolací soud suploval činnost soudu nalézacího a částečně i obžaloby. Podle odvolacího soudu nově složený senát začal věc projednávat dne 2. 8. 2022, šest a půl roku po podání obžaloby, proto odvolací soud nepovažoval za možné, aby byla věc po zrušení přezkoumávaného rozsudku znovu vrácena okresnímu soudu. Odvolací soud tak provedl důkazy navrhované obhájcem, sám si obstaral další a některé důkazy zopakoval. Tedy na místo toho, aby rozhodnutí zrušil pro nepřezkoumatelnost, sám se pustil do dokazování a korekce skutku. Pro potřeby tohoto dovolacího důvodu obviněný shrnul, že odvolací soud nesmí postupovat naznačeným způsobem. Obviněný dále ponechal na uvážení Nejvyššího soudu, jestli postup odvolacího soudu naplňuje také dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. 7. K dovolacímu důvodu dle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. poté obviněný poukázal na to, že skutková zjištění odvolacího soudu, byť jsou ve významné části prakticky nová a nepředvídatelná, neodpovídají provedeným důkazům nebo si odporují. Obviněný v dovolání jmenuje konkrétní příklady a poukazuje na to, že odvolací soud shledal dobrou víru na straně stavebníka, kdežto u něj byla dovozena trestní odpovědnost, ačkoli oba museli stejně vědět, že elektrárna stojí jinde. Až v rámci kolaudace mělo dojít k ověření souladu a posléze k vydání dodatečného povolení stavby. V další části dovolání se zabýval posouzením norem upravujících stavební řízení a dodal, že odvolací soud nesprávně vycházel z předpokladu, že když neexistuje povolení na konkrétní pozemky, žádné další rozhodnutí není zákonné. Dodal, že pokud by elektrárny byly postaveny na původním pozemku, byl by výrazněji poškozen veřejný zájem. Obviněný též komentoval výhrady k nevyužití zásady subsidiarity trestní represe. S odkazem na uvedené dovolací námitky navrhl, aby Nejvyšší soud podle ustanovení § 265k tr. ř. napadený rozsudek Krajského soudu v Plzni č. j. 8 To 187/2023-5484 ze dne 28. 11. 2023 v celém jeho rozsahu a v návaznosti na to také rozsudek Okresního soudu v Chebu č. j. 4 T 3/2016-5376 ze dne 16. 5. 2023, co do výroku o vině, výroku o uložení trestů, zrušil, a v návaznosti na to podle ustanovení § 265m odst. 1 tr. ř. rozhodl ve věci rozsudkem znovu sám tak, že obviněného podle ustanovení § 226 písm. b) tr. ř. zprošťuje obžaloby. 8. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva a k dovolání obviněného se vyjádřil. Ve svém vyjádření stručně shrnul dosavadní průběh trestního řízení a po přezkoumání obsahu předloženého mimořádného opravného prostředku uvedl, že prvně deklarovaný dovolací důvod podle §