4 Tdo 78/2025 – Nejvyšší soud

4 Tdo 78/2025-513 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 2. 2025 o dovolání, které podal obviněný S. H., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 9. 2024, sp. zn. 44 To 233/2024, jenž rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 29 T 66/2023, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného S. H. odmítá. O d ů v o d n ě n í: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů a dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 14. 5. 2024, sp. zn. 29 T 66/2023, byl obviněný S. H. uznán vinným zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a odsouzen podle § 185 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvou let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání čtyř let. 2. Skutek, kterým soud prvního stupně obviněného uznal vinným, lze shrnout takto: V přesně neustanoveném čase mezi 20.00 hodin dne 7. 1. 2020 do 2.00 hodin dne 8. 1. 2020, v bytě obviněného na adrese XY, Praha XY, se obviněný v průběhu jinak oboustranně dobrovolného vaginálního pohlavního styku s poškozenou A. P., který praktikovali v pozici „zezadu“, poškozené dotázal, zda mohou mít i anální styk, a bez čekání na odpověď vnikl penisem do jejího análního otvoru. Poškozená reagovala tak, že mu opakovaně zřetelně řekla, že anální styk nechce, a prosila ho, aby této sexuální praktiky zanechal, že jí to bolí. Přitom plakala. Obviněný jejího nesouhlasu nedbal, držel ji za boky a asi 10 minut v análním pohlavním styku pokračoval. Poškozená, které tekla krev z konečníku, odešla poté do sprchy, kam za ní obviněný po chvíli přišel, a na její dotaz, proč to udělal, slovně reagoval ve smyslu: „To by ses divila, kolik ženských to má rádo.“. Následně se oba přesunuli zpět do postele a dívali se na film, načež obviněný znovu inicioval klasickou soulož, se kterou poškozená souhlasila, ovšem proti vůli poškozené ji stejně jako v předchozím případě při pozici „zezadu“ zakončil zasunutím svého penisu do análního otvoru poškozené. Poškozená znovu plakala a opakovala, že to nechce, a aby přestal. Obviněný ale přes její zjevný nesouhlas ve svém jednání po dobu několika minut pokračoval. Poškozená se poté, co svého jednání zanechal, šla osprchovat a obviněný za ní přišel do sprchy, kde ji přimáčknul ke zdi a opětovně, opět proti její jasné vůli, jí zasunul svůj penis do análního otvoru a začal provozovat pohlavní anální styk. V tu chvíli poškozená na další projevy odporu rezignovala s vědomím, že se obviněnému neubrání. 3. Rozsudek soudu prvního stupně napadl obviněný odvoláním, ve kterém brojil proti výrokům o vině a trestu s argumenty, že nebyla prokázána objektivní ani subjektivní stránka trestného činu a že soud prvního stupně nesprávně hodnotil provedené důkazy, případně je opomenul. Městský soud v Praze jako soud odvolací posoudil odvolání obviněného jako nedůvodné a usnesením ze dne 9. 9. 2024, sp. zn. 44 To 233/2024, ho podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání obviněného 4. Obviněný proti usnesení odvolacího soudu podal v zákonné lhůtě prostřednictvím svého obhájce Mgr. Vladimíra Soukupa k Nejvyššímu soudu dovolání, které opřel o dovolací důvody podle § 256b odst. 1 písm. g), h), m) tr. ř. 5. Důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je podle obviněného naplněn jednak tím, že rozhodná skutková zjištění, která jsou v předmětné trestní věci určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou v zjevném nesouladu s obsahem důkazů provedených před soudem prvního stupně, a také tím, že k těmto skutkovým zjištěním nebyly provedeny obviněným navržené a pro věc podstatné důkazy. 6. Naplnění dovolacího důvodu podle § 265 odst. 1 písm. h) tr. ř. obviněný spatřuje v tom, že rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzené soudem odvolacím spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. 7. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. pak obviněný uplatnil v alternativě, že odvolací soud rozhodl o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř., přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání podle § 265b odst. 1, písm. a) až l) tr. ř., konkrétně dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. 8. Z argumentačně málo přehledného odůvodnění dovolání lze s jistou mírou tolerance vyčíst, že obviněný namítá porušení zásady presumpce neviny zakotvené v § 2 odst. 2 tr. ř. a z ní vyplývajícího principu in dubio pro reo a zásadní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními. Připomněl také, že soudy obou stupňů opakovaně upozornil na to, že důkazy provedené v řízení před soudem podstatně relativizují věrohodnost původně provedených důkazů (pozn. s ohledem na jeho další argumentaci měl pravděpodobně na mysli rozdíly mezi výpověďmi poškozené v přípravném řízení a v hlavním líčení a také závěry znaleckého posudku k duševnímu stavu poškozené) a že je namístě tyto nedostatky odstranit provedením nových důkazů, především obstaráním revizního znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví klinické psychologie a odvětví psychiatrie, který by při zkoumání duševního stavu poškozené zohlednil její mstivou motivaci a její zkušenosti s násilím v sexuální oblasti. Soudu prvního stupně obviněný dále vytknul, že na jeho výhrady nereagoval, a odvolacímu soudu, že jeho námitky vypořádal příliš stručně a zcela bezobsažně. Vyjma toho obviněný namítl subjektivní stránku zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku s tím, že popřel skutková zjištění o tom, že z chování poškozené mu bylo jasně zřejmé, že s análním stykem nesouhlasí a nechce ho praktikovat. 9. Konkrétně k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný uvedl, že soudy nižších stupňů závěr o jeho vině postavily především na výpovědi poškozené, jejíž věrohodnost je pochybná, protože v jejích tvrzeních jsou četné rozpory a je zjevné, že byla motivována ke křivému obvinění snahou se obviněnému pomstít. 10. Obviněný má za to, že poškozená těžce nesla jeho odmítnutí pokračovat v milostném vztahu. Podání trestního oznámení odkládala, protože věděla, že by se obviněný mohl snadno obhájit, a především protože doufala, že ho přesvědčí, aby se k ní vrátil. Vypovídají o tom podle jeho mínění fotografie a videa, které obviněnému posílala, i jemu adresované textové zprávy, že s ním chce počít dítě. Z fotografií poškozené s jejím novým přítelem, které mu také poslala, je pak zjevné, že ho chtěla přimět k žárlivosti. Poškozená nakonec trestní oznámení podala dva týdny po zjištění, že obviněný čeká dítě s jinou studentkou, a v době, kdy věděla, že obviněný přišel o práci a byl obrazně řečeno sražen na kolena. Tento okamžik zjevně vyhodnotila jako pravý čas ke vznesení obvinění. 11. K věrohodnosti poškozené obviněný poukázal na rozpor mezi tím, jak popsala útok obviněného v trestním oznámení, a tím, co později vypověděla jako svědkyně u hlavního líčení. Nejprve tvrdila, že „obviněnému jasně řekla, že to nechce, a on to udělal přes její vůli“ aby později uvedla „ale ani nečekal na odpověď a rovnou to udělal. Já jsem mu nestihla nic říct.“ Podle obviněného tento rozpor nelze odbýt tím, že jde o zanedbatelný detail, jak to učinil odvolací soud. Kromě toho obviněný zdůraznil obsah WhatsApp komunikace (bezplatné multiplatformní aplikace pro zasílání zpráv) mezi ním a poškozenou, ze kterého je zřejmé, že poškozená byla bezprostředně po předmětné noci (tj. po noci ze 7. 1. 2020 na 8. 1. 2020) komunikačně aktivnější než obviněný, vyznávala mu lásku, chválila si předešlou noc, a dožadovala se dalšího setkání s obviněným, neboť s ním chtěla udržet a nadále rozvíjet milostný poměr. Zdůraznil, že mu mimo jiné dne 8. 1. 2020 napsala „Bylo to včera všechno moc krásné“. Obviněný rovněž připomněl, že mezi 14. a 18. rokem svého věku byla poškozená ve vztahu s násilným alkoholikem, že na oslavě narozenin svého nynějšího přítele se ji pokusil znásilnit jeho kamarád a že se jí dlouhodobě nedaří dosahovat svých cílů. Střední školu vystudovala s komplikacemi a pro psychické problémy, které jsou součástí její osobnosti, není schopna projít psychotesty a získat vytoužené zaměstnání. Zopakoval, že se v minulosti poškozená snažila obnovit jejich milostný vztah a počít společného potomka, o čemž svědčí fotografie a videa, která mu zaslala, jakož i její majetnický tón vůči němu v nahrávce telefonního hovoru ze dne 3. 10. 2022, kterou sám pořídil. Obviněný uvedl, že se marně snažil docílit toho, aby soud prvního stupně a později i soud odvolací vzaly výše uvedené skutečnosti na vědomí a důsledně motivaci poškozené prověřily. K bodu 17 odůvodnění dovoláním napadeného usnesení, ve kterém odvolací soud argumentoval tím, že pro motivaci msty nesvědčí ani závěry znaleckého posudku zkoumající duševní stav poškozené, obviněný konstatoval, že poškozená soudním znalcům rozhodující okolnosti zatajila a oni neměli jin