4 Tdo 92/2025 – Nejvyšší soud

4 Tdo 92/2025-311 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. 2. 2025 o dovolání obviněného L. P., proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 22. 8. 2024, sp. zn. 11 To 211/2024, v trestní věci vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 19 T 3/2024, t a k t o : I. Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 22. 8. 2024, sp. zn. 11 To 211/2024. II. Podle § 265k odst. 2 se zrušují i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. III. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Praze přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 24. 5. 2024, sp. zn. 19 T 3/2024, byl obviněný L. P. uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a přečinem neoprávněného užívání cizí věci podle § 207 odst. 1 tr. zákoníku. Za to byl odsouzen podle § 337 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku a § 81 odst. 1, 84 a 85 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody na 12 měsíců s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu 3 let za současného vyslovení dohledu nad obviněným. Současně mu podle § 85 odst. 3 tr. zákoníku a § 48 odst. 4 písm. h) tr. zákoníku uložil přiměřenou povinnost podrobit se v průběhu zkušební doby namátkovým testům na návykové látky a zdržet se jejich užívání. Dále obviněného potrestal podle § 67 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku za použití § 53 odst. 2 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku peněžitým trestem v celkové výměře 30 000 Kč (30denních sazeb po 1 000 Kč) a podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku trestem zákazu činnosti spočívajícím v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na 12 měsíců. 2. Obviněný se uvedených přečinů podle skutkových zjištění soudu prvního stupně dopustil celkem čtyřmi útoky tak, že opakovaně bez souhlasu majitele řídil ve dnech 5. 4., 16. 4., 20. 4. a 1. 5. 2024 motorové vozidlo, a to navzdory dříve uloženým zákazům řízení všech motorových vozidel rozsudky Okresního soudu v Kladně sp. zn. 2 T 176/2020 a Okresního soudu Praha-východ sp. zn. 38 T 4/2024. Dne 1. 5. 2024 navíc nerespektoval výzvu policejní hlídky k zastavení, ujížděl, a nakonec havaroval na polní cestě. 3. Pro přehlednost Nejvyšší soud uvádí, že obviněný před soudem prvního stupně prohlásil vinu a soud jeho prohlášení podle § 206c odst. 4 tr. ř. přijal. 4. Proti citovanému rozsudku soudu prvního stupně podala v neprospěch obviněného odvolání státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství Praha-západ. Domáhala se uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody. Krajský soud v Praze jako soud odvolací státní zástupkyni vyhověl a rozsudkem ze dne 22. 8. 2024, sp. zn. 11 To 211/2024, podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek ve výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněnému uložil podle § 337 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 12 měsíců, pro jehož výkon ho podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do ve věznici s ostrahou. Vyjma toho obviněného odsoudil podle § 73 odst. 1, 4 tr. zákoníku k zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na 1 rok. II. Dovolání obviněného 5. Obviněný rozsudek Krajského soudu v Praze napadl prostřednictvím své obhájkyně v zákonné lhůtě dovoláním, které opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. s tím, že došlo k porušení jeho práva být osobně přítomen ve veřejném zasedání. 6. Obviněný namítl, že se dne 22. 8. 2024 nemohl řádně zúčastnit veřejného zasedání před odvolacím soudem, protože mu to znemožňoval jeho zdravotní stav (trpěl akutními průjmovými potížemi), o čemž odvolací soud včas a řádně vyrozuměl prostřednictvím své obhájkyně dne 20. 8. 2024, přičemž současně požádal o odročení veřejného zasedání, aby tím dal jasně najevo, že na své osobní účasti trvá. Odvolací soud jeho žádosti o odročení svévolně nevyhověl, byť byla podložena lékařskou zprávou ze dne 20. 8. 2024, ve které bylo uvedeno, že obviněnému byly diagnostikovány gastrointestinální obtíže virového původu. Postupem odvolacího soudu podle obviněného došlo k porušení ustanovení § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř., které chrání právo obviněného být přítomen při hlavním líčení či veřejném zasedání. 7. Obviněný shora uvedenou argumentací doplnil odkazem na čl. 4 a 95 Ústavy, které zavazují soudní moc k ochraně základních práv, a současně se dovolával judikatury Ústavního soudu (např. nálezu ze dne 18. 8. 2004, sp. zn. I. ÚS 55/04), podle níž musí být ochrana práv zajištěna i v rámci rozhodování o opravných prostředcích. 8. Obviněný zdůraznil, že měl pro odvolací soud připraveny důkazy o svém současném řádném chování, kterými bylo argumentováno ve vyjádření k odvolání státní zástupkyně, které za něj sepsala jeho obhájkyně dne 29. 6. 2024. Šlo zejména o posudky ze zaměstnání a o výsledky testů na návykové látky. Také se chtěl v rámci veřejného zasedání vyjádřit osobně k některým námitkám státní zástupkyně, protože na rozdíl od ní, považoval původní podmíněný trest odnětí svobody za přiměřený jeho rodinné a sociální situaci. 9. Nejvyššímu soudu obviněný navrhl, aby v neveřejném zasedání podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 22. 08. 2024, č. j. 11 To 211/2024-208, a věc tomuto soudu vrátil k novému projednání a rozhodnutí. Současně obviněný požádal, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost uloženého nepodmíněného trestu odnětí svobody do doby, než o tomto dovolání rozhodne, s poukazem na to, že jinak dojde k ohrožení existenční situace jeho rodiny, včetně nezletilého dítěte a družky, kteří jsou na něm závislí. III. Vyjádření státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství 10. Pověřený státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání datovaném 19. 12. 2024, sp. zn. 1 NZO 949/2024, shrnul dosavadní průběh trestního řízení, načež se zaměřil na obecný výklad dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. a konkrétní dovolací argumentaci obviněného. 11. Podle státního zástupce námitky obviněného, kterými brojil proti konání veřejného zasedání před odvolacím soudem bez jeho přítomnosti navzdory žádosti o odročení z důvodu zdravotních komplikací, jsou způsobilé být podřazeny pod dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř., avšak v tomto případě jim opodstatnění nelze přiznat. 12. Státní zástupce se dále věnoval okolnostem předmětného veřejného zasedání odvolacího soudu, které se konalo dne 22. 8. 2024. Připomněl, že odvolací soud obviněným předloženou lékařskou zprávu nepovažoval za konkrétní a objektivní doklad o tom, že by zdravotní či jiné vážné důvody obviněnému skutečně bránily účastnit se nařízeného jednání, a proto odvolání projednal a rozhodl o něm v jeho nepřítomnosti. Podle státního zástupce je podstatné, že obviněný nebyl k veřejnému zasedání předvolán, nýbrž o něm byl pouze vyrozuměn, a že ve veřejném zasedání nebylo prováděno další dokazování. Dále je významné, že obviněný byl u veřejného zasedání zastoupen obhájkyní, která při jednání argumentovala v jeho prospěch jeho rodinnými poměry (péče o dítě a rodinu). 13. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné, a aby věc projednal v neveřejném zasedání podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Současně vyslovil souhlas, aby soud rozhodl i jiným způsobem, pokud by to považoval za vhodné ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. IV. Důvodnost dovolání 14. Nejvyšší soud úvodem připomíná, že dovolání je mimořádným opravným prostředkem určeným výlučně k nápravě procesních a hmotněprávních vad, jež jsou výslovně stanoveny zákonem. Podmínkou pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř. je existence některého z dovolacích důvodů uvedených v § 265b odst. 1, 2 tr. ř. Tento právní rámec odpovídá zásadě dvoustupňového projednání věci, která vyplývá např. i z čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k této Úmluvě. 15. V posuzovaném případě obviněný podal v zákonné lhůtě prostřednictvím své obhájkyně dovolání, které opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř., který je naplněn tehdy, pokud bylo porušeno ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo veřejném zasedání. Obviněným uplatněné námitky uvedenému dovolacímu důvodu odpovídají, jelikož brojil proti tomu, že ačkoli se řádně a včas prostřednictvím své obhájkyně omluvil z nařízeného veřejného zasedání pro nemoc a požádal odvolací soud o odročení veřejného zasedání, odvolací soud termín veřejného zasedání nezměnil a jednal v jeho nepřítomnosti, čímž mu upřel možnost osobně se k argumentům uvedeným v odvolání státní zástupkyně vyjádř