4 Tdo 955/2025 – Nejvyšší soud

4 Tdo 955/2025-777 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 6. 11. 2025 o dovolání obviněného Š. V., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Plzeň, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 4. 2024, sp. zn. 6 To 50/2024, v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 6 T 29/2022, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město (dále jen „soud prvního stupně“, popř. „nalézací soud“) ze dne 13. 12. 2023, sp. zn. 6 T 29/2022, byl obviněný Š. V. (dále jen „obviněný“, popř. „dovolatel“) uznán vinným pokračujícím zločinem vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. f) tr. zákoníku. Uvedeného trestného činu se podle skutkových zjištění soudu prvního stupně dopustil tím, že (včetně pravopisných chyb a překlepů): „1. v přesně nezjištěné době krátce po dni 11. 11. 2021 telefonicky kontaktoval poškozeného J. S., který se v tu dobu nacházel na přesně nezjištěném místě v Plzni nebo ve svém bydlišti na adrese XY, XY, a řekl mu, že jestli se mu postaví, tak ho umlátí „baseballkou“, a že pokud trestní oznámení, které na něj poškozený podal, nestáhne, tak mu podpálí barák, 2. dne 8.12.2021 v 11.20 hodin telefonicky kontaktoval poškozeného J. S., který se v tu dobu nacházel v Plzni, XY, a dotazoval se jej, zda již trestní oznámení stáhl, a když mu poškozený sdělil, že ne, obviněný uvedl: "tak víš, co tě čeká" a hovor ukončil, 3. dne 12.12.2021 v 15:22 hodin nejprve telefonicky kontaktoval poškozeného J. S., který se v tu dobu nacházel ve svém bydlišti v XY, XY, s dotazem, zda již stáhl trestní oznámení, poté co mu poškozený sdělil, že nikoliv, řekl mu, že má pro něj nějakou nabídku, že se zastaví, a následně téhož dne v 18.36 hodin telefonicky poškozenému sdělil, že je před domem, poškozený proto vyšel za ním ven, obžalovaný se zeptal, jak to udělají, co s tím provedou, na to poškozený uvedl, že to záleží na něm, že mu dluží peníze, které chce zpět, obžalovaný mu nabídl 200.000 Kč s tím, že na zbylou dlužnou částku sepíšou směnku, na dotaz poškozeného obžalovaný uvedl, že peníze s sebou nemá, poškozený mu proto sdělil, že s tímto návrhem nesouhlasí, na to na něj obžalovaný zařval „tak dostaneš hovno ty čuráku“ a udeřil ho pěstí do hlavy nad pravé ucho, pročež poškozený upadl na zem, kde jej obžalovaný jednou kopl do pravé strany žeber a jednou do břicha na pravou stranu do boku, načež z místa odešel, kdy při odchodu směrem k poškozenému pronesl, že přijde ještě jednou v pondělí, a že když nebude po jeho, tak to bude ještě horší, že ho ztříská ještě víc, přičemž uvedeným jednáním způsobil poškozenému J. S. krevní výron v podbřišku vpravo o velikosti 10 x 15 cm, přičemž jednání pod body 1. až 3. se dopustil poté, co J. S., podal vysvětlení podle § 158 odst. 6 tr. řádu v trestní věci vedené v tu dobu policejním orgánem Policie ČR, Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje, Městské ředitelství policie Plzeň, Oddělení hospodářské kriminality pod sp. zn. KRPP-26554/TČ-2020-030581, v rámci něhož byl obžalovaný trestně stíhán pro pokračující přečin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku pro jednání spočívající v podvodném vylákání finančních prostředků od poškozeného J. S., který měl v daném řízení procesní postavení poškozeného“. 2. Za uvedený zločin uložil soud prvního stupně obviněnému podle § 175 odst. 2 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 30 měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku pro výkon uloženého trestu obviněného zařadil do věznice s ostrahou. 3. Dále podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložil obviněnému povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra České republiky, IČ 47114304, částku 4 117 Kč. 4. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání směřující do všech výroků. O podaném odvolání rozhodl Krajský soud v Plzni (dále jen „soud druhého stupně, popř. odvolací soud) usnesením ze dne 29. 4. 2024, sp. zn. 6 To 50/2024, tak, že podané odvolání podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 5. Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř, neboť rozhodnutí soudů nižších stupňů spočívají na nesprávném právním posouzení skutku a v nesprávném právním posouzení jednání obviněného. 6. Dovolatel následně uvádí, že nesouhlasí s rozhodnutím soudu druhého stupně, který zamítl jeho podané odvolání. Rozhodnutí soudu druhého stupně spočívá na nesprávných právních a skutkových zjištění a způsob hodnocení důkazů je přímo v rozporu se základními zásadami pro hodnocení důkazů v rámci trestního řízení. Odkazuje v tomto směru na zásadu volného hodnocení důkazů, podle které měly být provedené důkazy hodnoceny jak jednotlivě, tak v jejich souhrnu a pokud nastanou o nějaké skutečnosti pochybnosti je nutno je hodnotit ve prospěch obviněného. 7. Obviněný spatřuje dovolací důvod v tom, že odvolací soud nevyhověl jeho argumentaci týkající se SMS komunikace mezi poškozeným a ním, respektive jeho manželkou, kde o jeho osobě poškozený hovoří kladně. Za takové situace si nedokáže přestavit, že by byl poškozený jeho osobou vydírán. Dále odkazuje na záznam telekomunikačního provozu mezi ním a poškozeným, ze kterého je zřejmé, že poškozený ho vyhledával, což je podivné, pokud by ho skutečně vydíral. Současně poukazuje na rozpory ve výpovědích manželky poškozeného, která nejprve uvedla, že nic neviděla a až u hlavního líčení si vzpomněla na jednání, kterému měla být bezprostředně přítomná. 8. Dále akcentuje skutečnost, že místo, kde mělo dojít k napadení poškozeného je veřejně přístupné, přehledné a je pod kamerovým systémem. Přesto soudy nevzaly jeho argumentaci v úvahu a slepě uvěřily poškozenému. Zdůrazňuje také, že přes opakované vyšetřeni poškozeného nebylo na jeho hrudníku objeveno žádné zranění. Tvrdí, že se žádného vydírání poškozeného nedopustil. 9. V závěru podaného dovolání obviněný navrhuje, aby jeho dovolání bylo vyhověno a napadené usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 4. 2024, č. j. 6 To 50/2024-642, bylo zrušeno a věc vrácena odvolacímu soudu, popř. aby byl i zrušen rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne 13. 12. 2023, sp. zn. 6 T 29/2022, a věc vrácena tomuto soudu, když Nejvyšší soud vysloví závazný právní názor. 10. K dovolání obviněného se vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) dne 19. 9. 2024 pod sp. zn. 1 NZO 575/2024. Předně uvedl, že obviněný v podání, kterým odstranil vady dovolání, výslovně odkázal na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť se domnívá, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. Následně odkazuje na zásadu volného hodnocení důkazů, kdy rozvedl, v čem spatřuje její porušení. 11. Podle státního zástupce, pokud byla zachována lhůta k podání dovolání, resp. k odstranění vad podaného dovolání, tak obviněný vzhledem k tomu, že podal mimořádný opravný prostředek za účinnosti novely č. 220/2021 Sb., nereflektoval změnu dovolacích důvodů. Akcentuje, že od 1. 1. 2022 byl prosazen nový dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., který dopadá na situace, kdy rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny podstatné důkazy. Vady nesprávného právního posouzení skutku nebo jiného nesprávného hmotněprávního posouzení jsou nyní zakotveny v dovolacím důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. 12. Přes nepřiléhavou formulaci dovolacího důvodu přistoupil státní zástupce k přezkoumání deklarovaného dovolacího důvodu. Má za to, že obviněný neuvedl žádné vady ryze hmotněprávního charakteru, které by mohly naplňovat nově deklarovaný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Pokud se týká vlastní dovolací argumentace obviněného, kterou zakládá na reinterpretaci komunikace mezi zainteresovanými osobami, tato nepřesahuje meze pouhé polemiky s rozsahem provedeného dokazování a způsobem jeho hodnocení ze strany soudů nižších stupňů. Státní zástupce ani neshledává v dané věci žádný rozpor mezi skutkovými zjištěními a provedeným dokazováním, natož extrémní rozpor ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., v jeho první variantě. Obsah uplatněné dovolací argumentace je podle jeho přesvědčení založen na tom, že obviněný jen vyjadřuje nespokojenost s penzem usvědčujících důkazů. 13. Akcentuje, že obviněný nejprve nepopíral, že byl v telefonickém kontaktu s poškozeným, avšak popíral jakékoliv vyhrožování poškozenému. Přestože je zřejmé, že i poškozený v některých označených dnech kontaktoval obviněného, tak není pochyb o tom, že závadového jednání se dopustil obviněný z vlastní iniciativy. Zdůrazňuje, že poškozený po celou dobu probíhajícího trestního řízení vypovídal neměnně, kdy není pochyb o tom, že trestní ozná