4 Tdo 996/2024 — Nejvyšší soud

4 Tdo 996/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:28. 5. 2025 Spisová značka:4 Tdo 996/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:4.TDO.996.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Pokus trestného činu Vražda Dotčené předpisy:§ 140 odst. 1 tr. zákoníku § 21 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:14. 7. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 04.09.2025IV.ÚS 2587/25 Josef Fiala odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost7. 1. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 996/2024-1153 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. 5. 2025 o dovolání obviněného D. M., t. č. ve Věznici Valdice, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 6. 2024, sp. zn. 3 To 28/2024, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 11 T 1/2024, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 11. 4. 2024, sp. zn. 11 T 1/2024 (dále jen „soud prvního stupně“, popř. „nalézací soud“), byl obviněný D. M. (dále jen „obviněný“, popř. „dovolatel“) uznán vinným zvlášť závažným zločinem vraždy podle § 140 odst. 1 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Podle skutkových zjištění se trestné činnosti dopustil tím, že: „dne 1. 9. 2023 v Brně, v parku na hradbách pod XY, v blízkosti sloupu veřejného osvětlení TSH 1522016, poté, co nejprve vystoupal na vrchol kopce do areálu hradu XY, konzumoval alkohol u stánku na hradební terase a absolvoval rozmluvu s R. D., v rámci které pozorovali výhled na město, krátce před 21.30 hodin společně s A. K., v podnapilém stavu přistoupili k poškozenému T. P., který seděl na hradební zdi v posedu se zkříženýma nohama a levým bokem k nim a telefonoval rodičům, za kterým bylo zřetelně vidět panorama večerního města, kdy střechy nejbližších domů se nacházely výškově pod jejich úrovní, ze šířky zdi vyplývalo, že poškozený sedí na hradbách opevnění a nikoli na okrasné zídce a ze situace na místě bylo dostatečně zřejmé, že se za poškozeným nachází hlubina odpovídající nejméně výškovému rozdílu mezi daným místem a střechami domů za ním, na něj v anglickém jazyce obžalovaný nejprve zavolal, aby neskákal, že to „za to nestojí“ a snažili se s ním navázat komunikaci, ale poškozený P. jim gestikulací naznačil, že se chce věnovat telefonickému hovoru a neměl zájem se s nimi bavit, po chvíli marné snahy získat jeho pozornost mu D. M. anglicky výhrůžně řekl: "I will kill you!" ve významu: "Já tě zabiju!", a poté, co se dále marně snažili získat pozornost poškozeného, A. K. v úmyslu odejít inicioval pozdrav tzv. "High five", po čemž si oba s poškozeným v přátelském gestu plácli do rukou a ve chvíli, kdy se K. již otočil k odchodu a bral za ruku i obžalovaného a poškozený se domníval, že oba odcházejí, k němu přistoupil D. M. a v úmyslu shodit ho ze zídky s vědomím, že pod poškozeným je hluboký sráz, do jeho horní poloviny těla oběma rukama intenzivně, velmi rychle a nečekaně strčil, čímž došlo k nekontrolovanému pádu poškozeného z výšky 6,15 metrů s dopadem na hliněnou zem zvířecího výběhu, odkud byl poškozený následně vyproštěn příslušníky Hasičského záchranného sboru ČR a předán zdravotníkům Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje, p.o., kteří jej převezli do Fakultní nemocnice v Brně, a tímto jednáním způsobil poškozenému zlomeniny 7. a 9. obratle, označené Th7 a Th9, Bennettovu zlomeninu palce pravé ruky, levostranný pneumothorax, zhmoždění zad, pokousání špičky jazyka a oděrku prstu a dlaně pravé ruky, ve Fakultní nemocnici Brno-Bohunice se poškozený dne 2. 9. 2023 podrobil akutnímu operativnímu zákroku, při kterém mu byla provedena zadní stabilizace a fúze obratlů Th8 až Th10 za účelem zpevnění páteřních nervů s předpokladem dlouhodobé několikaměsíční péče, která dosud nebyla ukončena, kdy po dobu hojení byl nucen dodržovat klidový režim, nosit zpevňující korzet, doba léčení je odhadnuta na 3 až 6měsíců, kdy ke dni 20. 2. 2024 byl omezen v běžných aktivitách a kvůli bolestem nemohl například delší dobu sedět, zvedat těžší předměty a jezdit autem, přičemž jen shodou okolností a náhod, které nemohl obžalovaný ovlivnit, nedošlo u poškozeného při nekontrolovaném a iniciovaném pádu z výšky 6,15 metrů ke vzniku bezprostředně život ohrožujících či smrtelných poranění, neboť mohlo dojít k poranění vnitřních orgánů dutiny břišní a dutiny hrudní či k okamžitě smrtícímu poranění v souvislosti s možným poškozením mozku při pádu na hlavu“. 2. Za uvedený zvlášť závažný zločin uložil soud prvního stupně dovolateli podle § 140 odst. 1 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání deseti let a šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. 3. Dále podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložil nalézací soud obviněnému povinnost nahradit poškozeným T. P., škodu ve výši 6 583,44 euro a 213 Kč a nemajetkovou újmu ve výši 209 028,54 Kč, A. P., škodu ve výši 383,85 euro a 803 Kč a S. P., škodu ve výši 1 906,10 euro a 1 624 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byli poškození T. P., A. P. a S. P. odkázáni se zbytkem jejich nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle § 229 odst. 1. tr. ř. byl poškozený Y. P., odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 4. Proti rozsudku nalézacího soudu ze dne 11. 4. 2024, sp. zn. 11 T 1/2024, podal obviněný odvolání směřované do výroků o vině, trestu a do výroku o náhradě škody. Odvolání podali také poškození T. P., A. P., S. P. a Y. P. do výroku o náhradě škody. O podaných odvoláních rozhodl Vrchní soud v Olomouci (dále jen „soud druhého stupně“, popř. „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 12. 6. 2024, sp. zn. 3 To 28/2024, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek z podnětu odvolání všech poškozených částečně zrušil, a to v celém výroku o náhradě škody. Za splnění podmínek podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl ve věci tak, že obviněnému při nezměněných výrocích o vině a trestu podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložil povinnost nahradit poškozeným T. P. škodu ve výši 6 583,44 euro a 213 Kč a nemajetkovou újmu ve výši 749 987 Kč, A. P. škodu ve výši 383,85 euro a 803 Kč a nemajetkovou újmu ve výši 200 000 Kč, S. P. škodu ve výši 1 906,10 euro a 1 624 Kč a nemajetkovou újmu ve výši 125 000 Kč, Y. P. nemajetkovou újmu ve výši 50 000 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. pak poškozené T. P., A. P., S. P. a Y. P. odkázal se zbytky jejich nároků na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. V ostatních výrocích zůstal napadený rozsudek nezměněn. Odvolání obviněného soud druhého stupně podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 5. Proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 6. 2024, sp. zn. 3 To 28/2024, a zároveň proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 4. 2024, sp. zn. 11 T 1/2024 podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, ve kterém uplatnil výslovně dovolací důvody § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. Podle dovolatele je rozsudek odvolacího soudu ve spojení s rozsudkem soudu prvního stupně zatížen podstatnými vadami řízení, pokud jde o rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, neboť rozhodná skutková zjištění jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. Dále se domnívá, že napadená rozhodnutí spočívají na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Dovolatel tak nesouhlasí se skutkovými závěry a na ně pak navazujícími právními závěry nalézacího soudu, stejně tak jako se závěry soudu odvolacího, který rozhodnutí prvního stupně aproboval. 6. Dovolatel také uplatňuje dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř., jelikož bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod uvedený v písm. a) až l), neboť odvolací soud rozhodoval rozsudkem pouze o náhradě škody poškozených a v ostatních výrocích ponechal rozsudek nalézacího soudu nedotčen, přestože ve věci byl dán důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. 7. Ve vztahu k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obv