4 Tz 28/2010 — Nejvyšší soud

4 Tz 28/2010 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 147 odst. 1c,h, § 148 odst. 1 písm. c), § 2 odst. 5, 6, § 172 odst. 1 písm. b) tr.ř. Datum rozhodnutí:22. 6. 2010 Spisová značka:4 Tz 28/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:4.TZ.28.2010.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Zastavení trestního stíhání Dotčené předpisy:§ 268 odst. 1 písm. a) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:9. 8. 2010 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tz 28/2010 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 22. června 2010 stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti České republiky v neprospěch obviněného P. V., proti usnesení státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 7. 1. 2009 sp. zn. KZT 1337/2008, a rozhodl t a k t o : Podle § 268 odst. 1 písm. a) tr. ř. s e stížnost pro porušení zákona z a m í t á . O d ů v o d n ě n í : Podle § 266 odst. 1 tr. ř. podala ministryně spravedlnosti k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona proti usnesení státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 7. 1. 2009 sp. zn. KZT 1337/2008, jímž byla podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta stížnost Ing. Z. J., zmocněnce poškozené L. K. a její matky I. M., jakožto zákonného zástupce poškozené ze dne 2. 10. 2008, podanou proti usnesení státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 ze dne 19. 9. 2008 sp. zn. 1 ZT 331/2008, jímž bylo podle § 172 odst. 1 písm. b) tr. ř. zastaveno trestní stíhání obviněného P. V. pro skutek, že dne 14. 2. 2008 kolem 21.00 hodin v P., ul. Z. v bytě – v obývacím pokoji proti vůli poškozené L. K., bytem dtto, u které byl na návštěvě, jí zabránil vstát z křesla, na kterém seděla, líbal ji na ústa, osahával ji po těle, poté jí sundal kalhoty spolu se spodními kalhotkami do půli stehen a vykonal na ní pohlavní styk, právně kvalifikovaný jako trestný čin znásilnění podle § 241 odst. 1, 2 tr. zák. č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009, neboť tento skutek není trestným činem a není důvod k postoupení věci. V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti konstatovala, že napadeným usnesením Městského státního zastupitelství v Praze byl porušen zákon v ustanoveních § 147 odst. 1 písm. a), b) a § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení předcházejícím usnesením Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 a § 172 odst. 1 písm. b) tr. ř. ve prospěch obviněného P. V. Zároveň poukázala na obsah uvedených zákonných ustanovení, přičemž vyjádřila názor, že ve věci nebylo nad vší pochybnost zjištěno, že obviněný P. V. se skutku kladeného mu za vinu nedopustil. Dokazování v tak závažné trestné činnosti nebylo dostatečné pro závěry státních zástupců, že skutek není trestným činem. Provedené důkazy nebyly s ohledem na nestandardní skutkový děj dostatečně vyhodnoceny, a to zejména omluvné SMS zprávy obviněného poškozené či znalecké posudky z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie – sexuologie a psychologie obviněného P. V. a psychiatrie na poškozenou L. K. Nebyli vyslechnuti všichni svědci, kteří se mohli vyjádřit k chování a psychickému stavu poškozené po pohlavním styku s obviněným, například policisté provádějící prvotní úkony ve věci. V přípravném řízení byly provedeny důkazy v dostatečném rozsahu pro podání obžaloby, nikoli pro zastavení trestního stíhání obviněného, bylo proto na místě podat obžalobu, aby věc posoudil soud a rozhodl o vině či nevině obviněného P. V. Ministryně spravedlnosti proto v závěru stížnosti pro porušení zákona navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 7. 1. 2009 sp. zn. KZT 1337/2008, byl porušen zákon v ustanoveních § 147 odst. 1 písm. a), b) a § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení předcházejícím usnesením Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 ze dne 19. 9. 2008 sp. zn. 1 ZT 331/2008, v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 a § 172 odst. 1 písm. b) tr. ř. ve prospěch obviněného P. V. Nejvyšší soud se při projednání podané stížnosti pro porušení zákona musel předně zabývat otázkou, zda je stížnost pro porušení zákona podaná proti usnesení státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze, jímž bylo rozhodnuto o stížnosti proti usnesení o zastavení trestního stíhání, přípustná podle § 266 odst. 1 tr. ř., a dospěl k jednoznačnému zjištění, že takový mimořádný opravný prostředek v konkrétní procesní situaci proti předmětnému usnesení státního zástupce podat nelze, a pokud se tak stane, musí být jako nepřípustný zamítnut. Tento právní názor byl Nejvyšším soudem v minulosti již opakovaně vysloven (viz usnesení sp. zn. 4 Tz 58/2003, sp. zn. 4 Tz 19/2005) a na tato rozhodnutí lze v plném rozsahu odkázat. Podle § 266 odst. 1 tr. ř. může ministr spravedlnosti proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, jímž byl porušen zákon nebo které bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení, podat u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona. Při výkladu citovaného ustanovení je nutno vycházet nejen z jeho gramatického znění, ale je třeba je interpretovat také za použití systematické metody výkladu v širších souvislostech ostatních ustanovení trestního řádu a v návaznosti na změny, které do trestního řádu přinesla novelizace provedená zákonem č. 265/2001 Sb. Novela trestního řádu provedená zákonem č. 265/2001 Sb. zcela novým způsobem upravila mimořádné opravné prostředky v trestním řízení, zejména dovolání a jeho návaznost na stížnost pro porušení zákona. V souvislosti se zásadními koncepčními změnami úpravy mimořádných opravných prostředků stanovila novela v ustanovení § 174a tr. ř. zvláštní oprávnění nejvyššího státního zástupce rušit některá rozhodnutí učiněná nižšími státními zástupci v přípravném řízení. Podle § 174a odst. 1 tr. ř. je nejvyšší státní zástupce oprávněn do tří měsíců od právní moci rušit nezákonná usnesení nižších státních zástupců o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci. V § 174a odst. 3 tr. ř. je stanoveno, že pokud zruší nejvyšší státní zástupce usnesení podle odstavce 1, pokračuje v řízení státní zástupce, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, a je vázán právním názorem, který vyslovil ve svém rozhodnutí nejvyšší státní zástupce, a je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení nejvyšší státní zástupce nařídil. Z ustanovení § 174a tr. ř. v první řadě vyplývá, že oprávnění nejvyššího státního zástupce podle tohoto ustanovení je svou podstatou také mimořádným opravným prostředkem, neboť směřuje k nápravě nezákonných pravomocných rozhodnutí státních zástupců. Z ustanovení § 174a tr. ř. dále vyplývá, že upravuje nápravu nezákonných usnesení státních zástupců o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci komplexním způsobem, neboť stanoví oprávnění nejvyššího státního zástupce zrušit nezákonné usnesení a současně v rozhodnutí formulovat závazný právní názor a závazně nařídit provedení dalších potřebných úkonů a doplnění. Ustanovení § 174a tr. ř. upravuje stejně jako ustanovení § 266 odst. 1 tr. ř. mimořádný opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí státního zástupce (tento závěr platí i přesto, že oprávnění nejvyššího státního zástupce podle § 174a tr. ř. je mimořádným opravným prostředkem, který vykazuje oproti ostatním mimořádným opravným prostředkům určitá specifika), takže je třeba posoudit, jaký je vzájemný vztah těchto ustanovení. Podle názoru Nejvyššího soudu je § 174a tr. ř. ustanovením speciálním k § 266 odst. 1 tr. ř. a v rozsahu své působnosti toto ustanovení nahrazuje. Tento závěr vyplývá předně ze systematického srovnání předmětných zákonných ustanovení. Ustanovení § 174a tr. ř. je speciální ve vztahu k ustanovení § 266 odst. 1 tr. ř., neboť má užší předmět úpravy – zatímco ustanovení § 266 odst. 1 tr. ř. vymezuje stížnost pro porušení zákona jako obecný mimořádný opravný prostředek proti rozhodnutím státních zástupců, ustanovení § 174a tr. ř. upravuje kasační oprávnění nejvyššího státního zástupce jako mimořádný opravný prostředek pouze proti rozhodnutím státních zástupců o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci, jinak řečeno, z množiny všech rozhodnutí státních zástupců trestní řád, resp. jeho novela vybírá ta, kterými bylo rozhodnuto o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci, a stanoví pro ně speciální režim nápravy formou nového mimořádného opravného prostředku, kterým je kasační oprávnění nejvyššího státního zástupce podle § 174a tr. ř. Na speciální úpravu ustanovení § 174a tr. ř. lze usuzovat i ze skutečnosti, že upravuje nápravu nezákonných usnesení státních zástupců o z