4 Tz 57/2017 — Nejvyšší soud

4 Tz 57/2017 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:4. 10. 2017 Spisová značka:4 Tz 57/2017 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:4.TZ.57.2017.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Rehabilitace Vyhýbání se výkonu vojenské služby Dotčené předpisy:§ 268 odst. 2 tr. ř. § 269 odst. 2 tr. ř. § 270 odst. 1 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:27. 12. 2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tz 57/2017-22ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 4. 10. 2017 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného zemřelého J. O., proti usnesení bývalého Vojenského obvodového soudu v Brně ze dne 13. 6. 1991 sp. zn. 1 Rtv 271/90 a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto: Pravomocným usnesením bývalého Vojenského obvodového soudu v Brně ze dne 13. 6. 1991 sp. zn. 1 Rtv 271/90 a v řízení předcházejícím byl porušen zákon v ustanoveních § 1 odst. 1, 2 a § 14 odst. 1 písm. e) zák. č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zák. č. 47/1991 Sb. a v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř., ve znění účinném do 31. 12. 1993, v neprospěch obviněného J. O. Napadené usnesení se zrušuje. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, zejména usnesení bývalého Vojenského obvodového soudu v Brně ze dne 1. 7. 1991 sp. zn. 1 Rtv 271/90 a rozsudek ze dne 15. 8. 1991 sp. zn. 1 Rtv 271/90. Městskému soudu v Brně se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: Dne 1. 9. 2017 podal ministr spravedlnosti podle § 266 odst. 1 tr. ř. ve prospěch zemřelého obviněného J. O. stížnost pro porušení zákona proti usnesení bývalého Vojenského obvodového soudu v Brně ze dne 13. 6. 1991 sp. zn. 1 Rtv 271/90. V této stížnosti pro porušení zákona poukázal, že rozsudkem bývalého Nižšího vojenského soudu v Brně, PSP-47, ze dne 17. 3. 1951 sp. zn. Vt 71/51, jímž byl J. O. uznán vinným trestným činem vyhýbání se služební povinnosti podle § 270 odst. 1, 2 písm. a) zákona č. 86/1950 Sb., trestního zákona, ve stadiu pokusu podle § 5 téhož zákona, kterého se dopustil tím způsobem, že dne 16. 2. 1951 u svého útvaru – ve Z. se odmítl podřídit vojenskému výcviku s tím, že mu to nedovoluje jeho náboženské přesvědčení. Za to mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 24 měsíců. Uvedený rozsudek nabyl právní moci dne 17. 3. 1951, tedy dnem vyhlášení. Podáním ze dne 1. 12. 1990, doručeným dne 5. 12. 1990 Vojenskému obvodovému soudu v Brně, požádal J. O. o rehabilitaci podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci. O tomto návrhu rozhodl bývalý Vojenský obvodový soud v Brně nejprve usnesením ze dne 31. 1. 1991 sp. zn. 1 Rtv 271/90 tak, že jej podle § 4 písm. c) s použitím § 9 zákona č. 119/1990 Sb. zamítl s tím, že se na tuto věc zákon o soudní rehabilitaci nevztahuje. Proti tomuto usnesení podal obviněný J. O. v zákonem stanovené lhůtě stížnost. Rozhodnutím bývalého Vyššího vojenského soudu v Táboře ze dne 4. 4. 1991 sp. zn. 4 Rtvo 12/91 bylo o této stížnosti rozhodnuto podle § 149 odst. 1 písm. b) tr. ř. se zřetelem na § 17 odst. 4 zákona č. 119/90 Sb. tak, že napadené usnesení bylo zrušeno a Vojenskému obvodovému soudu v Brně bylo uloženo, aby ve věci znovu jednal a rozhodl. Následně bylo usnesením bývalého Vojenského obvodového soudu v Brně ze dne 13. 6. 1991 sp. zn. 1 Rtv 271/90 rozhodnuto tak, že rozsudek bývalého Nižšího vojenského soudu v Brně, PSP-47, ze dne 17. 3. 1951 sp. zn. Vt 71/51 byl podle § 14 odst. 1 písm. e) zákona č. 119/1990 Sb. zrušen ve výroku o vině a trestu a podle § 14 odst. 3 téhož zákona byla zrušena všechna další rozhodnutí na zrušené části obsahově navazující, pokud vzhledem ke změnám, k nimž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Toto usnesení nabylo právní moci dne 13. 6. 1991, přičemž odůvodněno bylo ve stručnosti tím, že J. O. byl nesprávně odsouzen za pokus trestného činu vyhýbání se služební povinnosti podle § 5 k § 270 odst. 1, 2 písm. a) zákona č. 86/1950 Sb., ačkoli nebylo prokázáno, že by se činu dopustil v úmyslu se vyhnout zvlášť důležité povinnosti a byla tak naplněna kvalifikovaná skutková podstata tohoto trestného činu. Následně bývalý Vojenský obvodový soud v Brně rozhodl usnesením ze dne 1. 7. 1991 sp. zn. 1 Rtv 271/90 podle § 368 tr. ř. o účasti J. O. na amnestii prezidenta republiky ze dne 9. 5. 1960, přičemž podle článku V, s odkazem na část II, a článku III tohoto rozhodnutí zastavil trestní stíhání J. O. pro skutek, v němž byl spatřován trestný čin vyhýbání se služební povinnosti podle § 270 odst. 1, 2 písm. b) zákona č. 86/1950 Sb. (správně mělo být uvedeno, v němž byl spatřován pokus trestného činu vyhýbání se služební povinnosti podle § 5 k § 270 odst. 1, odst. 2 písm. a) zákona č. 86/1990 Sb.). Poté bývalý Vojenský obvodový soud v Brně vydal s ohledem na včas učiněné prohlášení J. O. i jeho obhájce podle § 15 odst. 3 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, dne 15. 8. 1991 pod sp. zn. 1 Rtv 271/90 rozsudek, jímž byl J. O. uznán vinným trestným činem vyhýbání se služební povinnosti podle § 270 odst. 1 písm. b) zákona č. 86/1950 Sb., trestního zákona, kterého se dopustil tím, že dne 16. 2. 1951 ve Z. se odmítl podřídit vojenskému výcviku s tím, že mu to nedovoluje jeho náboženské přesvědčení. Podle § 227 tr. ř. obviněnému J. O. trest neuložil. Usnesením ze dne 7. 9. 1991 sp. zn. 4 Rtvo 42/91 pak vzal předseda senátu bývalého Vyššího vojenského soudu v Táboře v intencích ustanovení § 250 odst. 4 tr. ř. na vědomí zpětvzetí odvolání J. O. do výše citovaného rozsudku s tím, že dnem 4. 9. 1991 tento rozsudek nabyl právní moci. Podle stěžovatele pravomocným usnesením bývalého Vojenského obvodového soudu v Brně ze dne 13. 6. 1991 sp. zn. 1 Rtv 271/90 byl porušen zákon v ustanoveních § 1 odst. 1, odst. 2 a § 14 odst. 1 zákona č. 119/1990 Sb. o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb., ve vztahu k ustanovení § 270 odst. 1 písm. b) zákona č. 86/1950 Sb., trestního zákona. V této souvislosti ministr spravedlnosti poukázal na ustanovení § 15 odst. 1 Ústavy Československé republiky z roku 1948 (ústavní zákon č. 150/1948 Sb.), podle kterého se svoboda svědomí zaručuje. Dále pak na ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 119/1990 Sb. o soudní rehabilitaci ve znění zákona č. 47/1991 Sb., podle nějž bylo účelem zákona o soudní rehabilitaci zrušit odsuzující soudní rozhodnutí za činy, které v rozporu s principy demokratické společnosti respektují občanská a politická práva a svobody zaručené Ústavou a vyjádřené v mezinárodních dokumentech a mezinárodních právních normách, zákon označoval za trestné, umožnit rychlé přezkoumání případu osob takto protiprávně odsouzených v důsledku porušování zákonnosti na úseku trestního řízení, odstranit nepřiměřené tvrdosti v používání represe, zabezpečit neprávem odsouzeným osobám společenskou rehabilitaci a přiměřené hmotné odškodnění a umožnit ze zjištěných nezákonností vyvodit důsledky proti osobám, které platné zákony vědomě nebo hrubě porušovaly. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 119/1990 Sb. o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb., činy, které směřovaly k uplatnění práv a svobod občanů zaručených ústavou a vyhlášených ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v navazujících mezinárodních paktech o občanských a politických právech, byly československými trestními zákony prohlášeny za trestné v rozporu s mezinárodním právem a mezinárodnímu právu také odporovalo jejich trestní stíhání a trestání. Podle § 14 odst. 1 písm. d) zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb., zjistí-li soud v přezkumném řízení, že přezkoumávané rozhodnutí je vadné zejména proto, že skutek byl uznán trestným v rozporu s tehdy platným zákonem, zruší rozhodnutí zcela nebo v části, v níž je vadné. Podle § 270 odst. 1 písm. b) zákona č. 86/1950 Sb., trestního zákona se trestného činu vyhýbání se služební povinnosti dopustil ten, kdo se úmyslně vyhýbal plnění služební povinnosti mimo jiné i tím, že se odvolával na náboženské nebo jiné přesvědčení. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 87/1950 Sb., trestního řádu bylo úkolem soudu v trestním řízení zejména spravedlivé rozhodování v trestních věcech. Stěžovatel s poukazem na znění těchto právních norem namítá, že se jimi bývalý Vojenský obvodový soud v Brně v rámci rehabilitačního řízení důsledně neřídil. Rehabilitace obviněného zemřelého J. O. byla provedena v rozporu se zákonem o soudní rehabilitaci, pokud byl J. O. po zrušení výroku o v