5 Tdo 1071/2024 – Nejvyšší soud

5 Tdo 1071/2024-1526 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 1. 2025 o dovolání, které podal obviněný H. W. S., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 8. 2024, sp. zn. 9 To 37/2024, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 75 T 3/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění:I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 15. 4. 2024, sp. zn. 75 T 3/2024, byl obviněný H. W. S. shledán vinným zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1 alinea první, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1 alinea první, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku. Za tyto zločiny byl obviněnému podle § 43 odst. 1 a § 185 odst. 3 tr. zákoníku uložen úhrnný trest odnětí svobody v délce 5 let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Dále byl obviněný adhezním výrokem zavázán podle § 228 odst. 1 tr. ř. uhradit poškozené R. S. B. na náhradě nemajetkové újmy v penězích spočívajících v bolestném částku ve výši 75 678 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 4. dubna 2024 do zaplacení a na náhradě další nemajetkové újmy v penězích částku ve výši 74 322 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 4. dubna 2024 do zaplacení a poškozené S. J. E. na náhradě nemajetkové újmy v penězích spočívajících v bolestném částku ve výši 80 706 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 4. dubna 2024 do zaplacení a na náhradě další nemajetkové újmy v penězích částku ve výši 219 294 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 4. dubna 2024 do zaplacení a poškozené Oborové zdravotní pojišťovně zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (dále jen OZP) na náhradě škody částku 10 110 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. řádu byly poškozené S. J. E. a R. S. B. se zbytky svých nároků na náhradu nemajetkové újmy odkázány na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Podstata trestné činnosti obviněného spočívala ve stručnosti v tom, že - Pod bodem 1) dne 18. 11. 2022 v době mezi 14:00 až 15:00 hodinou v Praze, ul. XY, v bytě č. XY v úmyslu dosáhnout svého vlastního sexuálního uspokojení využil obviněný toho, že u něj byla na návštěvě pošk. R. S. B., nar. XY, kterou během popíjení a zábavy bez jejího souhlasu uchopil, odhodil ji na postel a nalehl na ni, nereagoval na její žádost, aby ji nechal, naopak ji silně uchopil za ruce, říkal jí, že se jí to bude líbit, že je to vzrušující a že jí to udělá, a když se poškozená začala intenzivněji bránit, kousla ho do paže levé ruky, vyhrnul jí tričko, osahával ji na břiše, na prsou, následně jí vyhrnul sukni a odhrnul kalhotky, přes žádost poškozené, ať svého jednání zanechá, jí strkal prsty do vagíny a v tomto jednání nepřestal, ani když se bránila a brečela, načež si rozepnul kalhoty a ztopořeným penisem se třel o její vagínu, přičemž dovnitř nevnikl, - Pod bodem 2) dne 30. 9. 2023 v době od 21:00 hodin do 22:00 hodin v Praze, ul. XY, v bytové jednotce nezj. čísla v přízemí domu, obývané pošk. S. J. E., nar. XY, kam přišel s poškozenou z baru, ve kterém se ten večer seznámili, přilehl k poškozené, a přestože mu opakovaně říkala, že s ním nechce mít sex, rukou ji hladil po těle a snažil se jí zasunout prsty do vagíny, čemuž se bránila a říkala mu, ať to nedělá, přičemž on ji chytil za pravou ruku, klekl si na ni a třel se svým penisem přes kalhoty o její tělo, a přestože mu říkala, že nic takového se dělat nebude, sundal si své kalhoty, a když chtěla utéct z postele, chytil ji, osahával ji a zasunul jí prst do její vagíny, zalehl ji a vykonal na ní vaginální pohlavní styk, během něhož poškozená začala křičet, na což ji udeřil do obličeje a zakryl jí rukou ústa, aby nekřičela, načež se poškozená v obavách o svůj vlastní život přestala bránit a čekala, až to skončí. V důsledku tohoto jednání poškozená utrpěla četná drobnější fyzická poranění a postupně u ní došlo k rozvoji posttraumatické stresové poruchy (dále také „PTSP“), která ji omezovala v obvyklém způsobu života po dobu delší 6 týdnů, projevující se panickými ataky, nemožností pracovat a soustředit se, sociální izolací, depresivitou, vymizením sexuální apetence a pokusem o sebevraždu. 3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, z jehož podnětu rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 21. 8. 2024, sp. zn. 9 To 37/2024, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o náhradě škody a nemajetkové újmy, a při nezměněném výroku o vině a trestu znovu podle § 259 odst. 3 tr. ř. rozhodl tak, že obviněnému podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložil nahradit poškozené R. S. B., nar. XY, nemajetkovou újmu v penězích za prožité duševní útrapy ve výši 74 322 Kč s úrokem z prodlení 14,75 % ročně počínaje od 4. dubna 2024 do zaplacení, poškozené S. J. E., nar. XY, nemajetkovou újmu v penězích za prožité duševní útrapy ve výši 219 294 Kč s úrokem z prodlení 14,75 % ročně počínaje od 4. dubna 2024 do zaplacení, poškozené Oborové zdravotní pojišťovně zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví škodu ve výši 10 110 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. řádu poškozené R. S. B. a S. J. E. odkázal se zbytky uplatněných nároků na řízení ve věcech občanskoprávních. II. Dovolání obviněného 4. Proti shora uvedenému rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 8. 2024, sp. zn. 9 To 37/2024, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. 5. Obviněný namítl, že proti němu nebyly shromážděny důkazy, které by nepochybně, dostatečně a zcela jednoznačně vedly k závěru, ke kterému dospěly soudy ve vztahu ke kvalifikované skutkové podstatě ve smyslu § 185 odst. 3 písm. c) tr. zákoníku. Podle obviněného nebyla prokázána příčinná souvislost mezi jeho jednáním a vznikem závažné újmy na zdraví poškozené E. (PTSP). Při stanovení právní kvalifikace jsou skutková zjištění soudu podle obviněného nejasná, neúplná a nemají oporu v provedeném dokazování. Soud se podle obviněného nevypořádal se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí a naprosto ignoroval důkazy svědčící v jeho prospěch. Těmito má obviněný na mysli výslech poškozené v přípravném řízení a lékařské zprávy, které dokládají jak zhoršení stavu poškozené až po tomto výslechu, tak i vážný zdravotní stav poškozené již před jednáním obviněného. Odvolací soud toto pochybení soudu prvního stupně pak podle něj ještě prohloubil, když se vypořádal s jeho odvoláním zcela povrchně a často se s odvolacími námitkami řádně nevypořádal. Soudy tak chybně dospěly k naplnění kvalifikované skutkové podstaty, přestože tato nebyla bez důvodných pochybností naplněna, a tím porušily zásadu presumpce neviny a na ni navazující pravidlo in dubio pro reo. 6. Podle obviněného soud nedostatečně zhodnotil důkazy, svědčící o tom, že tvrzená závažná újma na zdraví byla způsobena poškozené jen jednáním obviněného a jiné faktory na vznik této újmy neměly vliv. Zásadním faktorem přitom podle obviněného byl postup policie vůči poškozené a její zdravotní stav v době před spácháním skutku. Obviněnému tak nelze přičítat vznik závažné újmy na zdraví poškozené, protože její zdravotní stav se zásadním způsobem zhoršil až po výslechu policie dne 16. 10. 2023. Až po tomto výslechu byla poškozené vydána nemocenská s diagnózou PTSP a následně byla také hospitalizována v souvislosti s pokusem o sebevraždu. 7. Obviněný namítl, že nebyl bez důvodných pochybností prokázán ani vznik samotné posttraumatické stresové poruchy, protože spisový materiál obsahuje důkazy odporující znaleckému posudku, který dospěl k závěru, že u poškozené vzniklo PTSP v těžší formě. Poškozená trpěla po delší dobu hraniční poruchou osobnosti, jejíž příznaky se ve velké části překrývají s příznaky PTSP. Rozsudek pak podle obviněného nezohledňuje výpovědi poškozené, jejích přátel, znalecký posudek a lékařské zprávy, které naznačují, že překrývající se symptomy a projevy u poškozené existovaly již v minulosti. Obviněný dále nesouhlasí s tvrzením, že měl a mohl vědět, že svým jednáním může způsobit poškozené závažné psychické následky ve formě těžké posttraumatické stresové poruchy. Nesouhlasí s tím, že by vznik závažné újmy na zdraví v případě znásilnění byl obvyklým dopadem. 8. Závěrem dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil jak rozhodnutí soudu prvního stupně, tak soudu odvolacího, a aby vrátil věc soudům k novému rozhodnutí. III. Vyjádření k dovolání 9. Nejvyšší státní zástupce se vyjádřil k dovolání obviněného prostřednictvím státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství. Ta uvedla, že z konfrontace dovolací argumentace obviněného s jeho argumentací v odvolacím řízení a dosavadní obhajobou je zřejmé, že své námitky opakuje. Podle státní zástupkyně se oba soudy prakticky se všemi námitkami obviněného zabývaly a dostatečně se s nimi vypořádaly. Státní zástupkyně upozorňuje, že z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že