5 Tdo 1085/2012 — Nejvyšší soud

5 Tdo 1085/2012 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. e) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:12. 12. 2012 Spisová značka:5 Tdo 1085/2012 ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:5.TDO.1085.2012.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Délka trestního řízení Úmysl Dotčené předpisy:§ 240 odst. 1 tr. zákoníku § 240 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku § 240 odst. 3 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:25. 3. 2013 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 24.6.2013 11.11.2013 3.3.2014I.ÚS 1682/13 II.ÚS 3428/13 III.ÚS 799/14JUDr. Milada Tomková JUDr. et PhDr. Stanislav Balík prof. JUDr. Jan Musil, CSc.odmítnuto odmítnuto odmítnuto26.6.2014 30.12.2013 21.5.2014 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 1085/2012-100 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. prosince 2012 o dovoláních, která podali obvinění J. M. , Ing. K. B. , J. K. , J. N. , B. Š. , a Ing. J. V. , proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 3. 2012, sp. zn. 2 To 96/2011, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 35 T 5/2008, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných J. M. , J. K. a J. N. o d m í t a j í. Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněných Ing. K. B. , B. Š. a Ing. J. V. o d m í t a j í . O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 4. 2011, sp. zn. 35 T 5/2008, byli obvinění J. M. a Ing. K. B. , oba v bodech 1), 4) a 5) výroku o vině, J. K. v bodě 4) výroku o vině, J. N. v bodě 6) výroku o vině, B. Š. v bodě 3) výroku o vině a obviněný Ing. J. V. v bodech 1) a 4) výroku o vině uznáni vinnými zvlášť závažným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „tr. zákoník“) ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, obviněný J. K. v bodě 2) výroku o vině navíc pomocí ke zvlášť závažnému zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 24 odst. 1 písm. c) k § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku. Za to byli všichni obvinění odsouzeni podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku, a to obviněný J. M. k trestu odnětí svobody v trvání 8 roků a 6 měsíců, pro jehož výkon jej soud zařadil podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku do věznice s ostrahou, obviněná Ing. K. B. k trestu odnětí svobody v trvání 7 roků a 6 měsíců se zařazením rovněž do věznice s ostrahou. Oběma obviněným soud uložil trest propadnutí věci, obviněnému J. M. podle § 70 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku, obviněné Ing. K. B. podle § 70 odst. 1 písm. a), b), c) tr. zákoníku, a také trest zákazu činnosti podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku spočívající v zákazu podnikání v oboru koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej a v oboru zprostředkovatelské činnosti v oblasti obchodu a služeb, jakož i v zákazu výkonu statutárního orgánu a člena statutárního orgánu v obchodních společnostech a družstvech s uvedenými obory činnosti nebo jejich zastupování na základě plné moci na dobu osmi roků. Obviněný J. K. byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 7 roků se zařazením do věznice s ostrahou a také jemu byl uložen trest zákazu činnosti shodně vymezený jako u spoluobviněných J. M. a Ing. K. B. na dobu sedmi roků. Obviněný J. N. byl odsouzen podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku za shora uvedený zvlášť závažný zločin a za sbíhající se trestné činy ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb, trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „tr. zák.“), a maření výkonu soudního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr.zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 7 roků, pro jehož výkon jej soud zařadil podle § 56 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku do věznice s ostrahou. Dále mu byl podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu podnikání v oboru koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej a v oboru zprostředkovatelské činnosti v oblasti obchodu a služeb, jakož i v zákazu výkonu statutárního orgánu a člena statutárního orgánu v obchodních společnostech a družstvech s uvedenými obory činnosti nebo jejich zastupování na základě plné moci na dobu šesti roků a dále spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 2 roků. Soud zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou sp. zn. 2T 157/2008 ze dne 9. 10. 2008, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. Obviněný B. Š. byl podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 6 roků se zařazením do věznice s ostrahou a obviněný Ing. J. V. podle téhož ustanovení za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku za shora uvedený zvlášť závažný zločin a za sbíhající se trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 4 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 9 roků se zařazením do věznice s ostrahou. Současně soud zrušil výrok o trestu z rozsudku Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 45T 15/97 ze dne 13. 12. 2004, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Také těmto dvěma obviněným uložil soud podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku tresty zákazu činnosti a to v naprosto stejném rozsahu, jak byl již citován u spoluobviněných vyjma J. N. , přičemž obviněnému B. Š. v délce pěti roků a Ing. J. V. v trvání deseti roků. Obviněný Ing. J. V. byl dále podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěn obžaloby pro skutek kvalifikovaný jako trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 1, 4 tr. zák. ve stadiu přípravy podle § 7 odst. 1 tr. zák. Tímtéž rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu spoluobviněného V. J. Proti citovanému rozsudku soudu prvního stupně podali všichni obvinění – J. M. , Ing. K. B. , V. J. , J. K. , J. N. , B. Š. a Ing. J. V. odvolání. Vrchní soud v Olomouci o nich rozhodl usnesením ze dne 27. 3. 2012, sp. zn. 2 To 96/2011, tak, že je podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodná. Toto usnesení Vrchního soudu v Olomouci napadli obvinění dovoláními prostřednictvím svých obhájců. J. M. a J. N. tak učinili z důvodů uvedených v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) a h), Ing. K. B. a J. K. z důvodu § 265b odst. 1 písm. g), B. Š. a Ing. J. V. z důvodu § 265b odst. 1 písm. e). Nejvyšší státní zástupce se ke všem podaným dovoláním vyjádřil prostřednictvím státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství. V zájmu stručnosti a přehlednosti písemného odůvodnění dovolacího rozhodnutí bude stanovisko státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství konstatováno po interpretaci hlavních argumentů jednotlivých dovolatelů. Obvinění B. Š. a Ing. J. V. opřeli svá dovolání o důvod podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř., tj. že trestní stíhání proti nim bylo nepřípustné, a to z důvodu jeho nepřiměřené délky. Poukázali na to, že o jejich vině bylo pravomocně rozhodnuto až po uplynutí sedmi let, navíc průtahy v řízení nebyly, s výjimkou jednoho odročení hlavního líčení způsobeného onemocněním obviněného, způsobeny jejich osobami. Odkázali na čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 5 odst. 2 věta prvá Ústavy, s tím, že došlo k porušení jejich ústavně garantovaných práv, především práva na projednání věci bez zbytečných průtahů, spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě. Dále citovali rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 554/04 a I. ÚS 603/06, jejichž závěry následně akceptoval i Nejvyšší soud, viz např. věci vedené pod sp. zn. 8 Tdo 596/2005, 6 Tdo 595/2007 a 3 Tdo 748/2007. Z důvodů porušení především čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod se oba obvinění dožadovali použití analogie ustanovení § 11 odst. 1 písm. j) tr. ř. a navrhli, aby Nejvyšší soud nejprve zrušil podle § 265k odst. 1 tr. ř. napadené usnesení Vrchního soudu v Olomouci i jemu předcházející rozsudek Krajského soudu v Ostravě a sám podle § 265m odst. 1 tr. ř. nově rozhodl o zastavení trestního stíhání B. Š. a Ing. J. V. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření nejprve rekapitulovala časový přehled trestního řízení, kdy podle jejího názoru nelze v jeho průběhu dovodit dlouhodobou neodůvodněnou nečinnost či bezdůvodné průt