5 Tdo 1088/2021 — Nejvyšší soud

5 Tdo 1088/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. f) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:24. 11. 2021 Spisová značka:5 Tdo 1088/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:5.TDO.1088.2021.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Postoupení věci jinému orgánu Poškození cizích práv Přestupek Dotčené předpisy:§ 181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku § 222 odst. 2 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:2. 4. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 1088/2021-326 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 11. 2021 o dovolání nejvyššího státního zástupce, které podal v neprospěch obviněného J. Š., nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. 11 To 169/2021, jako soudu stížnostního v trestní věci vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 3 T 157/2020, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání nejvyššího státního zástupce odmítá. O d ů v o d n ě n í : I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Usnesením Okresního soudu v Trutnově ze dne 24. 5. 2021, sp. zn. 3 T 157/2020, byla podle § 222 odst. 2 tr. řádu trestní věc obviněného J. Š. postoupena Městskému úřadu v Trutnově, neboť skutek, v němž byl podle obžaloby státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Trutnově ze dne 8. 12. 2020, sp. zn. 1 ZT 171/2020, spatřován přečin poškození cizích práv podle § 181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, není trestným činem, avšak mohl by být posouzen jako přestupek. 2. Skutek vymezený v obžalobě měl ve stručnosti spočívat v tom, že obviněný při projednávání dopravních přestupků ze dne 5. 2. 2018, ze dne 24. 10. 2018 a ze dne 15. 1. 2019 pro nesprávné parkování motorového vozidla tov. zn. Toyota Prius, reg. zn. XY, na místech, na kterých je parkování zakázáno, opakovaně sdělil Městskému úřadu v Trutnově písemně datovou zprávou ze své datové schránky XY 1. dne 5. 11. 2018 ve 21:34:50 hodin, že řidičem vozidla reg. zn. XY v době spáchání přestupku byla M. K., nar. XY, bytem XY, 2. dne 20. 12. 2018 v 08:02:51 hodin, že totéž vozidlo řídila a na daném místě zaparkovala M. K., nar. XY, bytem XY, přičemž dne 24. 10. 2018 v 10:02 hodin odmítl podepsat strážníkovi městské policie oznámení přestupku a odmítl se vyjádřit, 3. dne 12. 3. 2019 v 18:26:52 hodin, že řidičem vozidla tov. zn. Toyota Prius, reg. zn. XY, byla v době spáchání přestupku M. K., nar. XY, bytem XY, přičemž dne 15. 1. 2019 odmítl podepsat strážníkovi městské policie oznámení přestupku motorového vozidla a odmítl se vyjádřit. Přitom další neustanovená osoba podílející se na uvedeném jednání, která disponovala přístupovými hesly k datové schránce XY na jméno poškozené M. K., bez jejího vědomí ve dnech 10. 11. 2018 v 19:48:27 hodin, 11. 1. 2019 v 07:39:10 hodin a 15. 3. 2019 v 09:31:58 hodin přijala jejím jménem datovou zprávu od Městského úřadu v Trutnově týkající se výzvy k podání vysvětlení ohledně uvedených přestupků a jejím jménem ve dnech 23. 11. 2018 v 08:31:15 hodin, 22. 1. 2019 v 07:51:36 hodin a 22. 3. 2019 v 19:16:59 hodin sdělila Městskému úřadu v Trutnově, že „vozidlo jsem řídila a na místě zaparkovala“, „Vozidlo reg. zn. XY jsem dne 24. 10. 2018 a na ulici XY u domu č. XY v XY zaparkovala. Přestupku jsem si vědoma, se zaviněním souhlasím a jsem ochotna zaplatit pokutu příkazem, aby nebyl zbytečně řešen majitel vozidla“ a „Vozidlo jsem řídila a na místě zaparkovala já. Pokutu jsem ochotna uhradit“. Na základě výše uvedených skutečností vydal Městský úřad v Trutnově dne 30. 11. 2018 příkaz sp. zn. 2018/1825/SPR/NOH a dne 15. 4. 2019 příkaz sp. zn. 2018/8628/SPR/SEV o uznání poškozené M. K. vinnou spácháním tří přestupků podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, kterých se dopustila tím, že ve dnech 5. 2. 2018, 24. 10. 2018 a 15. 1. 2019 jako řidička motorového vozidla tov. zn. Toyota Prius, reg. zn. XY, neoprávněně zaparkovala v XY na místech za dopravní značkou IZ 8a „Zóna s dopravním omezením“ s vyobrazením dopravní značky B 29 „Zákaz stání“ a nápisem „Mimo vyhrazené parkoviště“, s uložením pokut ve výši 1 500 Kč a 2 000 Kč, přičemž tyto příkazy byly odeslány a doručeny do datové schránky na jméno „K.“ XY, které přihlášením do datové schránky převzala jejím jménem opět neznámá osoba, a po nabytí právní moci rozhodnutí došlo k zapsání přestupků do evidenční karty řidiče – poškozené M. K. 3. Proti shora citovanému usnesení Okresního soudu v Trutnově podala státní zástupkyně v neprospěch obviněného stížnost, kterou Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. 11 To 169/2021, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítl jako nedůvodnou. 4. K tomu je třeba dodat, že Okresní soud v Trutnově rozhodl ve věci obviněného J. Š. poprvé odsuzujícím rozsudkem ze dne 1. 2. 2021, sp. zn. 3 T 157/2020. Ten byl následně z podnětu odvolání obviněného usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 4. 2021, sp. zn. 11 To 95/2021, podle § 258 odst. 1 písm. b), c) tr. řádu zrušen v celém rozsahu a podle § 259 odst. 1 tr. řádu byla věc vrácena soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. V návaznosti na to pak Okresní soud v Trutnově výše citovaným usnesením ze dne 24. 5. 2021, sp. zn. 3 T 157/2020, rozhodl podle § 222 odst. 2 tr. řádu o postoupení věci Městskému úřadu v Trutnově. II. Dovolání nejvyššího státního zástupce 5. Nejvyšší státní zástupce podal proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. 11 To 169/2021, v neprospěch obviněného J. Š. dovolání, které opřel o dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. f), g) a l) tr. řádu. 6. V dovolání nejvyšší státní zástupce připomněl, že skutečnost, zda jde o vážnou újmu na právech, která je znakem přečinu poškození cizích práv podle § 181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, je nutno posoudit se zřetelem ke všem okolnostem konkrétního případu, zejména s přihlédnutím k tomu, jaký význam měl zasažený oprávněný zájem, o jaké právo a v jaké oblasti společenských vztahů šlo, jaká byla intenzita zasažení práva a jaké následky to mělo pro poškozeného, zda šlo o škodlivý následek na právech lehce nebo obtížně odstranitelný, popřípadě již zcela neodstranitelný, a pokud měla újma na právech určité trvání, i jak dlouho trvala. Podle názoru nejvyššího státního zástupce se soudy nižších stupňů v posuzovaném případě neřídily těmito zásadami při hodnocení intenzity zásahu do práv poškozené M. K., přestože na ně odkázaly na podkladě komentáře k trestnímu zákoníku a vybraných soudních rozhodnutí. Okolnostmi týkajícími se intenzity, s jakou přistoupila poškozená k odstraňování důsledků neoprávněného zásahu do jejích osobních práv, se navíc soudy nijak blíže nezabývaly a tyto zůstaly zcela nevyhodnoceny. 7. Podle nejvyššího státního zástupce nepravdivé obvinění z přestupku je především postihováno jako přestupek proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bodu 2. zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále v textu jen „zákon o některých přestupcích“), přičemž lze připustit i to, že prakticky každé takové jednání má za následek poškození či ohrožení práv jiného. Pokud však toto nepravdivé obvinění z přestupku představuje újmu na právech jiného ve vyšší intenzitě, jež je v trestním zákoníku charakterizována jako újma vážná, je nutno takové jednání posoudit již jako trestný čin podle § 181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Bez povšimnutí pak nemůže zůstat ani skutečnost, že v trestním zákoníku je zohledněno způsobení újmy na nemajetkových právech v různých stupních intenzity zásahu v kvalifikovaných skutkových podstatách uvedeného trestného činu, protože jako okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby je označeno způsobení značné újmy na právech a újmy na právech velkého rozsahu. To tedy znamená, že ona vážná újma na právech ani zdaleka nemusí být újmou té nejvyšší intenzity. 8. Soudy nižších stupňů se podle přesvědčení nejvyššího státního zástupce zjevně snažily v odůvodnění svých rozhodnutí vymezit vůči závěrům vyjádřeným v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2013, sp. zn. 4 Tdo 1315/2013, a to odlišením tohoto případu od věci obviněného J. Š. Přehlédly však, že skutek v nyní posuzované věci je v několika ohledech naopak závažnější a pozice poškozené M. K. byla znatelně nevýhodnější než situace poškozeného v uvedené dříve rozhodnuté věci. Zmíněná poškozená se totiž poprvé dozvěděla o několika přestupcích, které nespáchala, až při podání vysvětlení na policii v trestní věci, tedy mnohem později než poškozený v porovnávané věci. Ten se také mohl