Odpověď: Paragraf 222 trestního řádu upravuje situace, kdy soud, který projednává trestný čin, zjistí, že není příslušný k jeho projednání, nebo že se nejedná o trestný čin, ale o jiný delikt, a stanoví, jak má v takovém případě postupovat.
Pokud soud zjistí, že zažalovaný skutek je trestným činem, ale on sám k jeho projednání není příslušný (např. je příslušný jiný soud), předloží věc k rozhodnutí o příslušnosti soudu, který je nadřízený oběma soudům.
Soud je však povinen projednat věc sám, pokud jde pouze o nepříslušnost místní a obžalovaný proti ní nic nenamítl, nebo pokud by nadřízený soud věc přikázal soudu stejného druhu, ale nižšího stupně.
Jestliže soud shledá, že zažalovaný skutek není trestným činem, ale mohl by být posouzen jako přestupek nebo kárné provinění, postoupí věc příslušnému orgánu, který je oprávněn o takovém deliktu rozhodovat.
Proti rozhodnutí o postoupení věci jinému orgánu může státní zástupce podat stížnost, která má odkladný účinek, což znamená, že rozhodnutí nenabude právní moci, dokud o stížnosti nebude rozhodnuto.