5 Tdo 1146/2010 — Nejvyšší soud

5 Tdo 1146/2010 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:265b/1g Datum rozhodnutí:19. 10. 2010 Spisová značka:5 Tdo 1146/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:5.TDO.1146.2010.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 152 odst. 1 tr. zák. § 4 písm. a) tr. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:28. 12. 2010 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 1146/2010U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. 10. 2009 o dovolání obviněného V. B. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 3. 2010, sp. zn. 4 To 135/2010, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 12 T 277/2008, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného V. B. o d m í t á . Odůvodnění: Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 2. 11. 2009, sp. zn. 12 T 277/2008, byl obviněný V. B. uznán vinným trestným činem porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 152 odst. 1 tr. zák., který spáchal tím, že v době nejpozději od 19. 7. 2007 do 2. 10. 2008 v B. jako jednatel spol. DAVI, spol. s r. o., IČ: 60718943, se sídlem Dolní Bojanovice 485, prezentoval a neoprávněně nabízel k prodeji na internetovém serveru www.moderno.cz konferenční stolek (1948) Isamu Noguchi za částku od 16.090,- Kč do 19.310,- Kč a následně jako statutární zástupce spol. Helios Group, spol. s r. o., se sídlem Brno, Trnkova 144, IČ: 60731095, v době od 11. 3. 2008 do 7. 8. 2008 v P. neoprávněně nabízel k prodeji v prostorách obchodu D. C., ul. T., P. – K. (který provozuje spol. Architrade, s. r. o., IČ: 27222071) stejný konferenční stolek označený „stolek Noguchi“ za částku 22.980,- Kč, který je kopií originálního stolku autora Isamu Noguchi, vytvořeného v roce 1944, čímž v rozporu s ustanovením autorského zákona č. 121/2000 Sb. poškodil oprávněné zájmy držitele autorských práv společnosti Vitra Design Museum GmbH, Charles-Eames-Str. 1, D-79576 Weil am Rhein, Německá spolková republika, v České republice právně zastoupené Mgr. Robertem Němcem, advokátem se sídlem Praha 1, Jáchymova 2. Za tento trestný čin byl obviněnému podle § 152 odst. 1 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání 4 měsíců, který mu byl podle § 58 odst. 1, § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců. Dále byl obviněnému uložen podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. trest propadnutí věci, a to konferenčního stolku s názvem Isamu Noguchi, uloženého v centrálním skladu Policie ČR, Brno-Řečkovice pod sp. zn. MRBM-2159-45/TČ-2008-02-ŠTR, neboť se jedná o věc, se kterou byl spáchán trestný čin. Krajský soud v Brně, který rozhodoval jako soud odvolací o odvolání obviněného V. B., rozhodl usnesením ze dne 30. 3. 2010, sp. zn. 4 To 135/2010, tak, že podle § 256 tr. ř. odvolání obviněného jako nedůvodné zamítl. Proti uvedenému usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 3. 2010, sp. zn. 4 To 135/2010, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 2. 11. 2009, sp. zn. 12 T 277/2008, podal obviněný V. B. prostřednictvím obhájce JUDr. Radovana Zubka dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť je přesvědčen, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. V podrobnostech dovolatel uvedl, že oba soudy pochybily, neboť nesprávně právně posoudily skutek, který se stal, když dospěly k názoru, že došlo k spáchání trestného činu a že jej dovolatel spáchal v úmyslu přímém. Tuto svou námitku dovolatel konkretizoval, když rozvedl, že v trestním řízení nebylo žádným způsobem prokázáno, že by dovolatel věděl o tom, že je předmětný stolek chráněn autorským právem a že by se tak jednání dopustil dokonce v přímém úmyslu, jak soud uvádí. Nalézací soud opíral své zjištění ohledně subjektivní stránky o výpověď svědka J. Z., který dovolatele upozorňoval na to, že z jeho strany může docházet k porušování autorských práv. Z emailové komunikace mezi svědkem Z. a dovolatelem však nic konkrétního nevyplynulo, svědek v této korespondenci ani neoznačil zboží, kterého se mělo týkat porušování autorských práv. Email, který svědek dovolateli poslal, byl značně neurčitý, jednalo se v podstatě o obecné upozornění, že dochází ze strany dovolatele k porušování autorského práva. Specifikace neoprávněně nabízeného nábytku byla dovolateli vymezena prostřednictvím švýcarské advokátní kanceláře, avšak vůbec zde nefiguroval předmětný stolek Isamu Noguchiho. Dovolatel měl snahu celou záležitost řešit, avšak k tomu potřeboval znát přesné informace, kterých se dožadoval. Jak vyplynulo z výpovědi dovolatele, sám se opakovaně u svých dodavatelů ujišťoval, že nabízením stolku neporušuje žádné právní normy. Dovolatel dokonce reagoval na oznámení poškozeného tak, že si nechal udělat rešerši ochranných známek u nábytku, který mu specifikovala švýcarská AK zastupující poškozeného, ale ani z té nevyplynulo, že by se dopouštěl porušování autorského práva. Následně se dovolatel zabýval upozorněním, že za důkaz prokazující naplnění subjektivní stránky trestného činu podle § 152 tr. zák. nelze považovat ani do spisu založený dopis AK Bělina, Kříž a spol. ze dne 22. 11. 2006, neboť tento zjevně nebyl autorizován poškozeným a nebylo prokázáno, že by se obviněnému dostal do dispozice. V závěrečných odstavcích obviněný shrnul, že zcela absentuje důkaz o jeho vědomí o tom, že nabízí k prodeji či vystavuje dílo chráněné autorským právem. Navíc vzhledem k tomu, že mu poškozeným nikdy nebylo sděleno, že by se měl dopouštět porušování práva právě nabízením uvedeného stolku, nemohl tak ani prověřit, zda k porušování práva skutečně dochází. Dovolatel jednal v dobré víře, že svým jednáním neporušuje práva duševního vlastnictví, protože byl o této skutečnosti ujištěn svými dodavateli. V závěru dovolání obviněný V. B. navrhl, aby Nejvyšší soud v Brně zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 30. 3. 2010, č. j. 4 To 135/2010, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání, i rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 2. 11. 2009, sp. zn. 12 T 277/2008, ve výroku, že dovolatel spáchal trestný čin a všech výrocích navazujících, a přikázal odvolacímu soudu, aby věc znovu projednal a rozhodl, případně aby sám obviněného obžaloby zprostil podle § 226 písm. b) tr. ř. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, jemuž bylo dovolání obviněného V. B. doručeno ve smyslu § 265h odst. 2 tr. ř., se k němu vyjádřil v tom smyslu, že skutkový stav, který zjistil Městský soud v Brně, a který v napadeném usnesení akceptoval i Krajský soud v Brně, evidentně naplňuje znaky trestného činu porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv databázi podle § 152 odst. 1 tr. zák., jak po objektivní, tak po subjektivní stránce. Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 3 tr. zák. je k trestnosti trestného činu porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 152 odst. 1 tr. zák. třeba úmyslného zavinění. Podle státního zástupce obviněný způsobil následek předpokládaný skutkovou podstatou trestného činu porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 152 odst. 1 tr. zák., i když tento následek nebyl přímo cílem jeho jednání, neboť cílem jeho jednání bylo realizovat na trhu, tedy prodat, kopii originálního stolku autora Isamu Noguchi vytvořeného v roce 1944. Při prodeji, resp. organizováním prodeje tohoto díla prostřednictvím inzerce na internetovém serveru a nabízením v obchodě, vstoupil do autorských práv náležejících po smrti autora společnosti Vitra Design Museum GmbH, Charles-Eames-Str. 1, D-79576 Weil am Rheim, Německá spolková republika, v České republice právně zastoupené Mgr. Robertem Němcem, advokátem se sídlem Praha 1, Jáchymova 2. Obviněný svým jednáním porušil zejména ustanovení § 12 autorského zákona č. 121/2000 Sb., neboť porušil právo autora na rozšiřování rozmnoženiny, právo na půjčování rozmnoženiny a právo na vystavování rozmnoženiny. Jednání obviněného, včetně úmyslu, bylo provedeným dokazováním plně prokázáno, neboť pokud obviněný předmětný konferenční stolek inzeroval jako „stolek Noguchi“, pak věděl, kdo je autorem designu tohoto stolku a že stolek je chráněn autorským právem, do kterého bez jakéhokoliv oprávnění vstoupil. Tvrzení o tom, že konkrétně na porušování práv k předmětnému stolku nebyl upozorňován, nemůže vyvinit obviněného z jeho trestného jednání, neboť není povinností autorů upozorňovat neoprávněné uživatele na nesprávnost jejich postupu, ale je povinností subjektů zacházejících s autorskými díly s těmito zacházet tak, aby nedocházelo k porušování práv aut