5 Tdo 1165/2007 – Nejvyšší soud

5 Tdo 1165/2007 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. listopadu 2007 o dovolání, které podal obviněný J. R. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 10. 2006, sp. zn. 6 To 371/2006, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 3 T 231/2002, t a k t o : Z podnětu dovolání obviněného J. R. s e podle § 265k odst. 1 tr. řádu z r u š u j e rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 10. 2006, sp. zn. 6 To 371/2006. Podle § 265k odst. 2 tr. řádu se zrušují také další rozhodnutí obsahově navazující na zrušené rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo jeho zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. řádu s e p ř i k a z u j e Krajskému soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : Obviněný J. R. byl rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 24. 1. 2006, sp. zn. 3 T 231/2002, uznán vinným trestným činem porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák., kterého se zčásti jako spolupachatel s obviněnou M. H. a zčásti sám dopustil jednáním podrobně popsaným ve výroku o vině v citovaném rozsudku. Za výše uvedený trestný čin byl obviněnému J. R. uložen podle § 255 odst. 2 tr. zák. trest odnětí svobody v trvání 2 roky. Podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 4 roky. Podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti, který spočívá v zákazu vykonávat funkci statutárního orgánu i jeho zástupce na dobu 5 let. Týmž rozsudkem byl poškozený podle § 229 odst. 1 tr. řádu odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Soud prvního stupně rozhodl též o vině a trestu spoluobviněné M. H. Citovaný rozsudek Okresního soudu v Bruntále napadli obviněný J. R. a poškozený odvoláními, o nichž rozhodl Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 9. 10. 2006, sp. zn. 6 To 371/2006, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. b), e), f) tr. řádu zrušil rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 písm. a) tr. řádu znovu rozhodl o vině a trestu obviněného J. R. Tímto rozsudkem odvolacího soudu byl obviněný uznán vinným trestným činem porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák., kterého se dopustil tím, že: I. 1. dne 23. 1. 1998 v Bruntále jako ředitel Z. p. R., s. p., společně s obviněnou M. H. uzavřeli s E. Č. smlouvu o postoupení a převzetí práv a povinností z leasingové smlouvy k motorovému vozidlu tovární značky Škoda Felicia EFF 44 LXI, jehož hodnota k datu účinnosti převodu činila 144 500,- Kč, když Z. p. R., s. p., uhradil leasingové splátky do měsíce února 1998 a v této době zbývaly zaplatit do ukončení leasingu pouze 3 splátky ve výši 6 433,30 Kč a zůstatkovou hodnotu ve výši 5 098,10 Kč. Za této situace již dne 1. 12. 1997 uzavřeli oba obvinění se S. f. o. R., zastoupeným E. Č., smlouvu o zpětném trvalém nájmu předmětného vozidla, což učinili vzdor skutečnosti, že v inkriminované době měl Z. p. R., s. p., při počtu 25 zaměstnanců nejméně 4 další vozidla a že Ministerstvo zemědělství a jeho územní odbor vyjádřily nesouhlasné stanovisko k takovému právnímu úkonu. Přitom jmenované smluvní strany sjednaly nájemné na částku 15 000,- Kč s možností dalšího zvyšování podle inflace a s roční výpovědní dobou. Na základě smlouvy o úhradě poměrné části první splátky ze dne 20. 1. 1997 uhradila E. Č. Z. p. R., s. p., částku ve výši 10 000,- Kč a dále tři leasingové splátky za měsíce prosinec 1997 až únor 1998 v celkové výši 19 299,90 Kč, přičemž však na základě zmíněné smlouvy o zpětném trvalém nájmu, který trval až do konce měsíce dubna 1999, Z. p. R., s. p., uhradil S. f. o. R. částku ve výši 261 420,- Kč. Popsaným jednáním tudíž obviněný J. R. společně s obviněnou M. H. způsobili Z. p. R., s. p., škodu ve výši 241 423, Kč; 2. dne 13. 1. 1998 v Bruntále jako ředitel Z. p. R., s. p., společně s obviněnou M. H. uzavřeli s J. R. smlouvu o postoupení a převzetí práv a povinností z leasingové smlouvy k motorovému vozidlu tovární značky Škoda Felicia EFF 613, jehož hodnota k datu účinnosti převodu činila 187 600,- Kč, když Z. p. R., s. p., uhradil leasingové splátky do měsíce února 1998 a v této době zbývalo zaplatit do ukončení leasingu 23 splátek ve výši 6 836,83 Kč a zůstatkovou hodnotu ve výši 122,- Kč. Za této situace již dne 1. 2. 1997 uzavřeli oba obvinění se S. f. o. R., zastoupeným E. Č., smlouvu o zpětném trvalém nájmu předmětného vozidla, což učinili vzdor skutečnosti, že v inkriminované době měl Z. p. R., s. p., při počtu 25 zaměstnanců nejméně 4 další vozidla a že Ministerstvo zemědělství a jeho územní odbor vyjádřily nesouhlasné stanovisko k takovému právnímu úkonu. Přitom jmenované smluvní strany sjednaly nájemné na částku 15 000,- Kč s možností dalšího zvyšování podle inflace a s roční výpovědní dobou. Na základě smlouvy o úhradě poměrné části první splátky ze dne 20. 11. 1997 uhradila J. R. Z. p. R., s. p., částku ve výši 35 000, Kč a dále tři leasingové splátky za měsíce prosinec 1997 až únor 1998 v celkové výši 20 519,- Kč, přičemž však na základě zmíněné smlouvy o zpětném trvalém nájmu, který trval až do konce měsíce dubna 1999, Z. p. R., s. p., uhradil S. f. o. R. částku ve výši 261 420,- Kč. Popsaným jednáním tudíž obviněný J. R. společně s obviněnou M. H. způsobili Z. p. R., s. p., škodu ve výši 42 798,- Kč, ačkoli Z. p. R., s. p., zaměstnával 25 zaměstnanců a měl nejméně 4 další vozidla, přičemž Ministerstvo zemědělství a jeho územní odbor vyjádřily nesouhlasné stanovisko k takovému právnímu úkonu, protože požadovaný počet 8 vozidel se při daném počtu zaměstnanců jeví jako neúčelný; II. 1. dne 24. 2. 1998 v B. jako statutární zástupce Z. p. R., s. p., uzavřel se S. f. o. R., zastoupeným E. Č., smlouvu o nájmu motorového vozidla tovární značky Škoda Forman 136 GLXi, se sjednanou měsíční platbou nájemného ve výši 11 000,- Kč a s dalším zvýšením podle inflace a s roční výpovědní dobou, 2. dne 30. 1. 1998 v B. jako statutární zástupce Z. p. R., s. p., uzavřel se S. f. o. R., zastoupeným E. Č., smlouvu o nájmu motorového vozidla tovární značky Škoda Favorit 135, se sjednanou měsíční platbou nájemného ve výši 10 000,- Kč a s dalším zvýšením podle inflace a s roční výpovědní dobou, když na základě těchto smluv až do okamžiku ukončení nájmu v měsíci dubnu 1999 uhradil Z. p. R., s. p., na nájemném za tato dvě vozidla částku ve výši 312 988,- Kč, čímž mu vznikla škoda v uvedené výši; III. dne 10. 4. 1997 v B. jako statutární zástupce Z. p. R., s. p., uzavřel s J. J. ústní dohodu o zajištění 6 až 8 ojetých vozidel a za tímto účelem předal J. J. na základě výdajového pokladního dokladu finanční hotovost ve výši 500 000,- Kč, aniž sjednal podmínky opatření požadovaných vozidel včetně způsobu předání Z. p. R., s. p., dále dobu, do které mají být vozidla opatřena, popis jejich kvality a aniž blíže specifikoval použití poskytnuté zálohy, zejména její vyúčtování a případné navrácení či případnou provizi J. J., který zajistil pro Z. p. R., s. p., leasing na 4 motorová vozidla a ze zálohy vyúčtoval částku 203 964,- Kč, a to i za jinou činnost vykonanou pro Z. p. R., s. p., přičemž částku ve výši 296 136,- Kč doposud nevyúčtoval a nevrátil, čímž Z. p. R., s. p., vznikla škoda ve výši 296 136,- Kč. Za to byl obviněný J. R. odsouzen podle § 255 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 15 měsíců, jehož výkon mu byl podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu 20 měsíců. Současně byl obviněnému podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr. zák. uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkcí statutárního orgánu v podnicích a organizacích se státní spoluúčastí na dobu 15 měsíců. Postupem podle § 228 odst. 1 a § 229 odst. 2 tr. řádu bylo rozhodnuto též o náhradě škody. Obviněný J. R. podal dne 13. 6. 2007 prostřednictvím svého obhájce proti tomuto rozsudku Krajského soudu v Ostravě dovolání, které opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Obviněný zejména nesouhlasí s posouzením subjektivní a objektivní stránky trestného činu, jehož spácháním byl uznán vinným. Podle názoru obviněného jednotlivé skutky uvedené ve výrokové části napadeného rozsudku nenaplňují skutkovou podstatu trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák., pro který byl stíhán a odsouzen. Jak dále uvádí obviněný ve svém dovolání, soudy nižších stupňů pochybily, pokud do popisu objektivní stránky tohoto trestného činu opomněly uvést konkrétní ustanovení zákona, které měl svým jednáním porušit. Obviněný nesouhlasí ani s popisem škody a v tomto směru poukazuje na závěry znaleckého posudku. K subjektivní stránce uvedeného trestného činu pak obviněný zdůrazňuje, že soudy nižších stupňů údajně nedostatečně posoudily jeho úmysl porušit povinnosti statutárního orgánu, jakož i úmy