5 Tdo 1253/2014 — Nejvyšší soud

5 Tdo 1253/2014 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. k) tr.ř. Datum rozhodnutí:17. 12. 2014 Spisová značka:5 Tdo 1253/2014 ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:5.TDO.1253.2014.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Ne bis in idem Platební karta Úmysl Dotčené předpisy:§ 205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku § 205 odst. 3 tr. zákoníku § 205 odst. 4 písm. c) tr. zákoníku § 234 odst. 1 tr. zákoníku § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:20. 4. 2015 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 1253/2014-32 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. prosince 2014 o dovolání obviněného Z. S. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 6. 2014, sp. zn. 4 To 171/2014, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 12 T 196/2013, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. f) tr. řádu se dovolání o d m í t á. O d ů v o d n ě n í Rozsudkem Městského soudu v Brně byl obviněný Z. S. uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku, zločinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku a dvojnásobným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Za přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku, dále za přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a za sbíhající se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, kterým byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne 9. 1. 2012, sp. zn. 1 T 166/2011, byl obviněný odsouzen podle § 205 odst. 3 tr. zákoníku a § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 14 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem. Současně mu byl podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 3 roků. Za zbývající trestné činy a sbíhající se přečiny poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a za zločin násilí vůči úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, kterými byl uznán vinným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 5. 10. 2012, sp. zn. 1 T 95/2012, byl obviněnému Z. S. podle § 205 odst. 4 tr. zákoníku a § 43 odst. 2 tr. zákoníku uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 5 roků, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Současně Městský soud v Brně uložil obviněnému trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 3 roků podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku (bod 1 výroku o vině) a přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku (bod 2 výroku o vině) se obviněný dopustil podle skutkových zjištění soudu prvního stupně ve stručnosti tím, že v přesně nezjištěné době v noci ze dne 7. 6. na 8. 6. 2011 nejprve odcizil ve V., M., G. v R. motocykl zn. TRIUMPH, registrační značky ..., v hodnotě 204 100 Kč, se kterým přejel do České republiky, kde ho opatřil registrační značkou ... a zaparkoval v B. na ulici S., kde byl dne 8. 6. 2011 nalezen orgány policie. Motocykl obviněný řídil i přesto, že byl rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 18. 11. 2009, sp. zn. 89 T 336/2008, odsouzen mj. k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 29 měsíců, který v rozhodné době ještě nevykonal. Zločin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku (skutek popsaný pod body 3 až 7 výroku o vině), přečin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku (body 4 a 7 výroku o vině) a přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku (body 8 až 12 výroku o vině) spáchal obviněný ve stručnosti tak, že v době od 24. 4. 2012 do 11. 6. 2012 postupně na různých místech České republiky nebo v Rakousku odcizil pět osobních motorových vozidel v celkové hodnotě přesahující 900 000 Kč, a to včetně v nich se nacházejících věcí, mimo jiné i platebních karet, přičemž tato odcizená vozidla následně sám řídil, přestože v té době vykonával trest zákazu řízení motorových vozidel uložený rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 18. 11. 2009, sp. zn. 89 T 336/2008, a na něj navazující stejný druh trestu vyslovený rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne 9. 1. 2012, sp. zn. 1 T 166/2011. Dále byl obviněný Z. S. podle § 226 písm. a) tr. řádu zproštěn obžaloby státního zástupce Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 2. 12. 2013 pro skutek, ve kterém byl spatřován dílčí útok přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, a podle § 226 písm. c) tr. řádu byl zproštěn téže obžaloby pro skutek kvalifikovaný jako přečin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a jako dílčí útok zločinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku. Podle § 228 odst. 1 r. řádu a § 229 odst. 1 a 2 tr. řádu bylo rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu škody. Proti citovanému rozsudku Městského soudu v Brně podal obviněný odvolání, o kterém Krajský soud v Brně rozhodl usnesením ze dne 10. 6. 2014, sp. zn. 4 To 171/2014, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. řádu zrušil napadený rozsudek soudu prvního stupně v části výroku o náhradě škody ohledně poškozené V. L. Jinak zůstal napadený rozsudek beze změny. Usnesení Krajského soudu v Brně napadl obviněný dovoláním, které primárně opřel o důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. k) tr. řádu a pro případ, že by se Nejvyšší soud neztotožnil s jeho argumentací, také o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. řádu, kterým lze namítat, že v rozhodnutí chybí některý výrok nebo je neúplný, obviněný uvedl, že Krajský soud v Brně nerozhodl o jeho odvolání v celém rozsahu. Podle obviněného měl odvolací soud dalším výrokem negativně rozhodnout o zbývajících bodech odvolání, kterým nevyhověl. Dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, obviněný podřadil čtyři okruhy námitek. První směřovaly proti tomu, že byl nesprávně shledán vinným přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku u skutků popsaných ve výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně pod body 4 a 7. Obviněný vyjádřil nesouhlas se závěrem soudů nižších stupňů, že v těchto případech naplnil subjektivní stránku uvedeného přečinu ve formě nepřímého úmyslu. Zdůraznil, že v okamžiku, kdy se rozhodl odcizit předmětná vozidla, nemohl vědět, že se v nich nacházejí i platební karty. Ty totiž bývají umístěny v palubní přihrádce či v kapse dveří, takže je zvenku nelze vidět. Obviněný se ohradil proti tvrzením odvolacího soudu, že ponechání platebních karet ve vozidle je sice lehkomyslné, ale obvyklé. Podle jeho názoru se naopak platební karty ve vozidle ponechávají zřídka, a pokud se tak přesto stane, je nutné jejich ztrátu připisovat jen k tíži jejich majitele. Obviněný zopakoval svou obhajobu, že nemohl vědět ani předpokládat, že se ve vozidlech platební karty nacházejí, a proto jednal ve skutkovém omylu ve smyslu § 18 odst. 1 tr. zákoníku. Obviněný se tedy domnívá, že nemůže být uznán vinným přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku, jehož znakem je úmyslné zavinění. Další dovolací námitky obviněného se týkaly skutku popsaného ve výroku o vině pod body 6 a 11, který byl soudy nižších stupňů právně posouzen jako dílčí útok pokračujících trestných činů krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku a maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Obviněný zcela popřel odcizení vozidla Škoda Octavia Combi registrační značky ... a jeho následné řízení. Podle obviněného soudy nižších stupňů nerespektovaly zásadu in dubio pro reo, protože jím zpochybněný výrok o vině opřely jen o výsledky zkoumání pachové stopy nalezené v tomto vozidle. Je