5 Tdo 1313/2008 — Nejvyšší soud

5 Tdo 1313/2008 citace  Právní věta:Pojem „jiného“ se vztahuje k pachateli trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 125 odst. 1 tr. zák. a nikoli k účetní jednotce, v rámci níž došlo k porušování povinností při vedení účetnictví. Proto může statutární orgán, ředitel nebo jiná osoba (např. účetní) ohrozit majetková práva i té účetní jednotky, v níž působí a ve které se dopustil některého z jednání popsaných v citované skutkové podstatě. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:26. 11. 2008 Spisová značka:5 Tdo 1313/2008 ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:5.TDO.1313.2008.1 Typ rozhodnutí:Usnesení Heslo:Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění Dotčené předpisy:§ 125 odst. 1 tr. zák. Kategorie rozhodnutí:A Publikováno ve sbírce pod číslem:37 / 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 1313/2008 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 11. 2008 o dovolání obviněného Ing. A.  M. , CSc.,  proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 6. 2008, sp. zn. 10 To 200/2008, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 10 T 154/2007,  t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného Ing. A.  M. , CSc.,  o d m í t á . Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 23. 4. 2008, sp. zn. 10 T 154/2007, byl obviněný Ing. A.  M. , CSc., uznán vinným trestným činem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 125 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil tím, že v době nejméně od roku 1999 do konce srpna 2005 v D. , okr. R.  n.  K. , obviněný Ing. A.  M. , CSc., jako ředitel a obviněná M.  Š.  jako vedoucí ekonomického a provozního úseku Střední průmyslové školy elektrotechnické v D.  záměrně nevedli a nezajistili řádné a správné vedení účetní evidence školy tak, aby věrně a pravdivě zobrazovalo stav hospodaření a majetek školy, což jim ukládá zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, neboť v uvedeném období nebyly řádně a včas prováděny pravidelné roční inventarizace majetku tak, aby dávaly přesný přehled o skutečném stavu majetku školy, přičemž formálně byly vůči nadřízené složce opakovaně vykazovány nulové inventarizační rozdíly skutečného fyzického stavu majetku školy oproti stavu účetnímu, majetek školy nebyl řádně evidován, likvidovaný majetek nebyl řádně protokolárně a následně účetně vyřazován z účetních evidencí, nebylo řádně účtováno o spotřebě materiálu a nebylo účtováno o majetku vedeném v operativní evidenci na podrozvahových účtech, v důsledku čehož byly po nástupu nového ředitele do funkce a po provedení důkladné a podrobné inventarizace majetku školy ke dni 30. 4. 2006, která byla ověřena nezávislým auditorem, zjištěny velmi vysoké inventarizační  rozdíly, a to na účtech: č. …. (samostatné movité věci a soubory movitých věci)…..- 5.671.042,85 Kč, č…..(drobný dlouhodobý hmotný majetek)…..- 441.603,79 K, č……(drobný dlouhodobý hmotný majetek – učební pomůcky)…..+ 1.851.493,63 Kč, č….(sklad dílen)……..- 178.032,23 Kč. čímž ohrozili majetková práva Střední průmyslové školy elektrotechnické v D.  a Královéhradeckého kraje jako zřizovatele uvedené příspěvkové organizace, neboť s majetkem školy mohlo být v důsledku jeho nepřehledné a nedostatečné evidence a neúplného a neprůkazného účtování nakládáno v rozporu s jejich oprávněnými zájmy vlastníka. Za tento trestný čin byl obviněnému Ing. A.  M. , CSc, uložen podle § 125 odst. 1 tr. zák. za použití § 45 odst. 1, 2 a § 45a odst. 1 tr. zák. trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byl poškozený Královéhradecký kraj, se sídlem W. , H.  K. , zastoupený hejtmanem, odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Krajský soud v Hradci Králové rozhodl usnesením ze dne 26. 6. 2008, sp. zn. 10 To 200/2008, o odvoláních obou obviněných tak, že je podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná zamítl. Proti uvedenému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 6. 2008, sp. zn. 10 To 200/2008, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 23. 4. 2008, sp. zn. 10 T 154/2007, podal obviněný Ing. A.  M. , CSc., prostřednictvím obhájce Mgr. P.  M.  dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. zák. (správně tr. ř.), neboť je přesvědčen, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V podrobnostech dovolatel uvedl, že skutkovou podstatu souzeného trestného činu vymezenou v alinea první ustanovení § 125 odst. 1 tr. zák. nenaplnil, neboť účetní knihy, zápisy či jiné doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jejich kontrole vedeny byly, a navíc nebylo zákonnou povinností obviněného jako ředitele školy vést účetnictví školy, obviněný ani nevěděl o nedostatcích v účetní evidenci ani o tom, že by mohla být ohrožena majetková práva jiného. Dovolatel citoval z rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky pod sp. zn. 3 Tdo 328/2003, a v této souvislosti upřesnil, že soud neshledal, že by jakýkoliv z předmětných dokladů nebyl vyplňován buď vůbec, nebo že by byl vyplňován nedostatečně, shledal jen, že doklady byly vyplňovány nepravdivými údaji, což je však již skutková podstata podle alinea druhá téhož odstavce § 125 tr. zák. Dovolatel se dále domnívá, že nebyl tím, kdo by byl ze zákona povinen vést účetnictví. S odkazem na ustanovení § 90 odst. 2 tr. zák. pak uvedl, že toto ustanovení mluví pouze o zvláštní vlastnosti, způsobilosti či postavení, nikoli však o zvláštní povinnosti. Soudy však toto ustanovení používají také tehdy, když pachatel musí být nositelem zvláštní povinnosti, což považuje obviněný za nepřípustné, neboť takový výklad jde k tíži obviněného. Obviněný tedy nebyl tím, kdo účetnictví ve skutečnosti vedl, a proto nemohl ani v dokladech uvést nepravdivé nebo hrubě zkreslující údaje, což ostatně ani soud neshledal a přesto ve výroku rozsudku soud prvního stupně shrnul, že tak obviněný učinil. Pokud by měl být obviněný odpovědný za trestněprávní jednání spoluobviněné Š. ,  která doklady fakticky vedla, pak zdůraznil, že ani pak nemohl být trestně odpovědný i on, protože z jeho strany zde existoval nedostatek zavinění. Také okresní soud dovozuje z provedených důkazů pouze úmysl nepřímý, který dovozuje jak z výpovědi obviněné Š. , tak i z výpovědi svědkyně F.  a z přípisu obviněné Š.  ze dne 7. 6. 1999. K těmto důkazům má dovolatel značné výhrady.Soud vůbec nedovodil a nevyslovil vědomost obviněného ohledně ohrožení majetkových práv školy či zřizovatele, přičemž obviněný také popírá, že by k takovému ohrožení došlo. Pokud nelze tedy dovodit vědomost, pak nelze dovodit ani nepřímý úmysl a tím méně úmysl přímý ve vztahu k následku, tudíž nelze skutek popsaný ve výroku o vině posoudit jako trestný čin. K ohrožení majetkových práv jiného pak dovolatel namítl, že práva školy nelze nazvat majetkovými právy jiného, když škola je účetní jednotkou, o jejímž případném porušování povinností při vedení účetnictví se v tomto řízení jedná. Pokud pak jde o majetková práva zřizovatele, okresní soud se s jejich ohrožením či neohrožením vypořádal pouze konstatováním, že v důsledku nevedení účetnictví tak, aby věrně zobrazovalo skutečný stav hospodaření a majetku školy, bylo možno s tímto majetkem nakládat v rozporu s oprávněnými zájmy jak školy samotné, tak i jejího zřizovatele, který škole příslušný majetek svěřil do užívání. Obviněný se neztotožnil s tím, že by případná možnost nakládat s majetkem v rozporu s oprávněnými zájmy zřizovatele mohla být automaticky považována za ohrožení jeho majetkových práv. Vzhledem k tomu, že právní řád pečlivě rozlišuje pojem „práva“ od pojmu „právní zájem“ či „oprávněné zájmy“, lze se domnívat, že pokud by zákonodárce chtěl, aby k naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu postačovalo porušení právem chráněných zájmů či oprávněných zájmů jiného, zakotvil by to přímo do textu zákona. Soud vychází ohledně porušení majetkových práv jiného z toho, že naprosto každé uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslujících údajů v účetních knihách, zápisech nebo jiných dokladech vede automaticky k ohrožení majetkových práv jiného, avšak dovolatel se s tímto nemůže ztotožnit, neboť takový závěr je v rozporu se všemi třemi alineami odstavce § 125 tr. zák. Pokud krajský soud uvádí, že skutkovou podstatou uvedeného trestného činu je toliko chráněn zájem adresáta informace o stavu hospodaření a majetku na její pravdivosti, pak se i tento soud