Co znamená „Přibrání znalce“ podle zákona?
Stručná odpověď: Pokud je pro trestní řízení potřeba objasnit nějakou skutečnost, která vyžaduje odborné znalosti, orgán činný v trestním řízení si nejprve vyžádá odborné vyjádření.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 105 zákona č. 141/1961 Sb. (Trestní řád) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 105 odkazuje 478 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 23. 4. 2026
- Týká se: soud, státní zástupce, obviněný
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo); novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 105 trestního řádu upravuje postup, kdy orgány činné v trestním řízení potřebují k objasnění důležitých skutečností odborné znalosti, a proto si vyžádají odborné vyjádření nebo přiberou znalce.
V praxi
- Jestliže odborné vyjádření nestačí kvůli složitosti otázky, přibere se znalec. V přípravném řízení znalce přibírá orgán, který znalecký posudek považuje za nezbytný, nebo státní zástupce, pokud byla věc vrácena k došetření. V řízení před soudem přibírá znalce předseda senátu.
- Obviněný (a v řízení před soudem i státní zástupce) musí být vyrozuměn o přibrání znalce. Jiná osoba je vyrozuměna, pokud je k podání posudku potřeba, aby něco konala nebo strpěla.
- Při výběru znalce se musí zohlednit, zda není vyloučen z podání posudku podle zvláštního zákona. Znalec může odmítnout posudek z důvodů uvedených v jiném právním předpisu nebo z důvodů podjatosti (§ 99 a 100 trestního řádu).
Judikatura
Jak soudy aplikují § 105
… svědka P. G., protože jej soudy považovaly za nadbytečný, což svědčí o tzv. opomenutých důkazech, neboť soudy nebraly do úvahy, že tento svědek byl v době činu pod bodem 3. pod vlivem návykových látek (pervitinu), v minulosti se léčil na psychiatrii, a proto měl být podroben znaleckému zkoumání a posouzení (srov. § 105 odst. 1, § 116, § 118 tr. ř.). Soudy nahradily skutková zjištění svou laickou úvahou, aniž by dané závěry podložily náležitými důkazy.
Rovněž poukazoval na skutečnost, že tvrzení poškozené byla v zásadě jediným důkazním prostředkem k prokázání domnělého jednání obviněného a jednalo se tak o otázku objasnění skutečnosti zvláště důležité ve smyslu § 105 odst. 4 tr. ř.
Znalecký posudek o duševním stavu obviněného není třeba vypracovávat ve všech případech, kdy se obviněný takového posudku domáhá nebo naznačuje, že byl v době činu nepříčetný, neboť i pro přibrání znalců z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, musí být splněny podmínky stanovené v § 105 odst. 1 tr. ř., tzn. je-li k objasnění skutečnosti důležité pro trestní řízení třeba odborných znalostí, vyžádá orgán činný v trestním řízení odborné vyjádření.
Co říká § 105 – Trestní řád
§ 105 Přibrání znalce
(1) Je-li k objasnění skutečnosti důležité pro trestní řízení třeba odborných znalostí, vyžádá orgán činný v trestním řízení odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující, přibere orgán činný v trestním řízení znalce. V přípravném řízení přibírá znalce ten orgán činný v trestním řízení, jež považuje znalecký posudek za nezbytný pro rozhodnutí, pokud byla věc vrácena k došetření, státní zástupce, a v řízení před soudem předseda senátu. Pokud orgán činný v trestním řízení přibírá znalce ke znaleckému zkoumání dat uvedených v § 113a odst. 1, postupuje obdobně podle § 113a; zjistí-li znalec takovou skutečnost až v průběhu znaleckého zkoumání, informuje o tom orgán činný v trestním řízení. O přibrání znalce se vyrozumí obviněný a v řízení před soudem též státní zástupce. Jiná osoba se o přibrání znalce vyrozumí, je-li k podání znaleckého posudku třeba, aby tato osoba něco konala nebo strpěla.
(2) Při výběru osoby, která má být jako znalec přibrána, je třeba přihlížet k důvodům, pro které podle zvláštního zákona je znalec z podání znaleckého posudku vyloučen. Znalec může odmítnout podání znaleckého posudku z důvodů uvedených v jiném právním předpisu a také z důvodů uvedených v § 99 a 100. O vyloučení znalce rozhodne orgán činný v trestním řízení, který jej k podání znaleckého posudku přibral, a v řízení před soudem předseda senátu. Při vyžadování odborného vyjádření orgán činný v trestním řízení zváží, zda osoba, od níž odborné vyjádření vyžaduje, s ohledem na svůj poměr k obviněnému, jiným osobám zúčastněným na trestním řízení nebo poměr k věci není podjatá.
(3) Proti osobě znalce lze vznést námitky z důvodu podjatosti, pro který je vyloučen z podání znaleckého posudku podle zvláštního zákona. Vedle toho lze vznést námitky proti odbornému zaměření znalce nebo proti formulaci otázek položených znalci. V přípravném řízení důvodnost takových námitek posoudí státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu soudu, před kterým se v době oznámení námitek vede řízení; jsou-li námitky uplatněny v rámci opravného prostředku, posoudí je orgán, kterému přísluší o opravném prostředku rozhodnout. Vyhoví-li tento orgán námitkám a důvody pro vyžádání znaleckého posudku trvají, učiní opatření k vyžádání znaleckého posudku buď jiným znalcem nebo podle jinak formulovaných otázek; v opačném případě oznámí …
Související otázky
Na co si dát pozor
- Proti osobě znalce lze vznést námitky z důvodu podjatosti, odborného zaměření nebo formulace otázek.
- Důvodnost námitek posoudí v přípravném řízení státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu.
- Pokud jsou námitky shledány důvodnými a znalecký posudek je stále potřeba, bude přibrán jiný znalec nebo budou otázky formulovány jinak.
Navazující ustanovení
Totéž téma v jiných předpisech
Trestní řád – přehled paragrafůTrestní právoVšechny právní otázky