5 Tdo 303/2025 – Nejvyšší soud

5 Tdo 303/2025-152 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 4. 2025 o dovolání, které podal obviněný C. V. P. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 7. 1. 2025, sp. zn. 55 To 378/2024, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 3 T 64/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného C. V. P. odmítá. Odůvodnění:I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Obviněný C. V. P. byl rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 10. 10. 2024, sp. zn. 3 T 64/2024, uznán vinným přečinem nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“). Za to mu byl podle § 353 odst. 1 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání 5 měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 1 roku. 2. Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný C. V. P. odvolání, které Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci, usnesením ze dne 7. 1. 2025, sp. zn. 55 To 378/2024, podle § 256 tr. ř. zamítl. 3. Skutku, jímž byl obviněný uznán vinným, se ve stručnosti dopustil tím, že dne 14. 2. 2024 v době od 17:33 hodin do 18:14 hodin z dosud nezjištěného místa, nejspíše ze svého bydliště ve XY, okres XY, zaslal z telefonního čísla XY SMS zprávy poškozenému T. M., jenž je přijal v XY na telefonním čísle XY, v nichž mu vyhrožoval „Nebojte se zažijete takovou legraci ze na to do smrti nezapomenete bude to krásné“, „Zkus to a zažiješ takovou legraci jakou jsi v živote nikdy nezažil“, „Navíc vidím že jste právní negramot totální právní negramot nejste mistr republiky v boxu jako já nejste voják jako já jste nula nemáte státnice z angličtiny vy nemáte ani vysokoškolské vzdělání mně se bude dobře sedět na mírově a nebo se mi dobře bude odpočívat na hřbitově protože vy vůbec nevíte s kým jednáte a tak se směju a směju se hodně se směju moc se směju a těším se na setkání s vámi a tak dále a je mi dobře protože vy vůbec nevíte co jsem pro vás připravil a to mě blaží tak přeji příjemný pár dní života“, „Hele poslouchej mě vyser se na to ty z***** až budeš polykat svoji krev nebudeš takový král vyser se na to přestaň provokovat vyser se na to“, „Ver mi za takovýhle kral jako jsi ty jsem v Texasu potkal hodně vyser se na to přestaň mě dráždit přestaň mě provokovat to je poslední rada kterou ti dávám rozuměl jsi tomu ty blba svine“, „Spoj se s moji advokátkou a jednej s ni ona ti sama řekla aby ses na to v***** vyser se na to v mým případě to je doživotí rozumíš A já to udělám vyser se na to přestaň provokovat vyser se na to nemáš na to ale já jo jsem na to zničíš si život z**** z*******“, „Přestaň mé dráždit mne je úplně jedno jestli za tebou přijedu do XY teď hned nebo si tě najdu někde v Praze kdekoliv v Brně v Ostravě vyser se na mě vyser se na mě rozuměl jsi z**** z******** z****“, čímž reagoval na zprávy poškozeného T. M., zaslané také prostřednictvím SMS, jenž získal do vlastnictví obchodní společnosti R. T., s. r. o., jejíž je jednatelem, podíl 7/48 nemovitosti na adrese XY, na základě exekuční dražby usnesením o příklepu ze dne 16. 11. 2023, realizované exekutorským úřadem v Mostě, JUDr. Janem Paraskou, pod č. j. 130 EX 4083/14-316/E 1, jimiž se snažil dohodnout s obviněným jako nový spoluvlastník nemovitosti na jejím převzetí a vystěhování obviněného, přičemž tyto výhrůžky vzbudily u poškozeného obavu z jejich uskutečnění. II. Dovolání obviněného 4. Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný C. V. P. prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. 5. Ve vztahu k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný namítl, že soud prvního stupně vzal z provedeného dokazování za prokázané, že předmětné SMS zprávy byly způsobilé v poškozeném vyvolat důvodné obavy, což ani odvolací soud nijak nezpochybnil. Odvolací soud se podle obviněného dostatečně nezabýval rozpory ve vnímání obsahu těchto zpráv soudem prvního stupně a poškozeným T. M., který se k těmto vyjadřoval při svém výslechu v hlavním líčení, v němž připustil, že obavy, které v něm vyvolaly, byly založeny i na jeho představivosti. Obsah zpráv totiž interpretoval i za pomoci podtextu, který neodpovídal obsahu SMS zpráv. Tvrzení, že zprávy měly konfrontační a výhrůžný tón, je podle dovolatele v extrémním nesouladu s provedenými důkazy, není podloženo jejich skutečným obsahem. Podle přesvědčení obviněného nemohly v poškozeném vzbudit důvodnou obavu, a to i s přihlédnutím ke skutečnosti, že v době přijetí SMS zpráv se obviněný s poškozeným osobně neznali. Obsah dokazování neprokázal, že by obviněný poškozenému vyhrožoval usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou. Soudy nižších stupňů tak ve svém rozhodování postupovaly v rozporu s logickým zhodnocením provedených důkazů a jejich závěry ohledně viny obviněného nebyly dostatečně podloženy provedenými důkazy. 6. Obviněný současně vytkl soudům nižších stupňů, že své závěry učinily v přímém rozporu se zásadou „in dubio pro reo“, když ani po provedeném dokazování nebylo prokázáno, že skutek je trestným činem a jejich hodnocení skutku jako trestného činu bylo založeno na neúplných a neobjektivních úvahách. Tím došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces garantovaného čl. 36 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy. 7. V rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. obviněný namítl, že jeho jednání nelze vůbec kvalifikovat jako trestný čin, neboť nebyly naplněny všechny zákonné znaky skutkové podstaty přečinu nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 tr. zákoníku. Obviněný zpochybnil závěr o naplnění objektivní stránky skutkové podstaty projednávaného trestného činu, když obsah předmětných SMS zpráv nenaplňuje objektivní stránku tohoto přečinu, nemohl v poškozeném vyvolat důvodnou obavu, tedy vyšší stupeň tísnivého pocitu ze zla, kterým je vyhrožováno. Vznik důvodné obavy ani nebyl reálný, neboť se s poškozeným neznali. SMS zprávy obsahovaly nevybíravé projevy i silná slova, nemohly však podle obviněného svým obsahem objektivně vzbudit v poškozeném důvodnou obavu. Za této situace nemohla být podle jeho názoru naplněna objektivní stránka přečinu podle § 353 odst. 1 tr. zákoníku. Obviněný poukázal na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, podle níž se nelze omezit jen na vlastní obsah slovního prohlášení pachatele, jeho výroky je třeba hodnotit ve spojení s dalším jeho konáním a projevy a teprve na základě komplexního posouzení situace je možné učinit závěr, zda se jedná o výhrůžky způsobilé vzbudit důvodnou obavu z jejich uskutečnění (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2010, sp. zn. 8 Tdo 254/2010, publikované pod č. 21/2011 Sb. rozh. tr.). 8. Obviněný dále namítl, že v projednávané věci nebyla naplněna ani subjektivní stránka přečinu podle § 353 odst. 1 tr. zákoníku, neboť nebyl prokázán jeho úmysl vyhrožovat poškozenému usmrcením, těžkou újmou na zdraví či jinou těžkou újmou. Touto námitkou se podle jeho názoru odvolací soud vůbec nezabýval. V této souvislosti dovolatel zdůraznil, že první kontakt mezi nimi navázal sám poškozený, který mu zaslal první SMS zprávu, v níž se chtěl s ním domluvit na jeho vystěhování a nabídl mu finanční pomoc při zajištění budoucího bydlení, aniž by ke zprávám připojil své jméno. V době zaslání této SMS zprávy obviněný nevěděl, kdo mu zprávu zasílá. Myslel si, že odpovídá na zprávy zaslané exekutorem či některým z jeho příbuzných. Navíc se v této době, jak ostatně uvedl i odvolací soud, nacházel v tíživé životní situaci vyplývající z provedené exekuce na jeho spoluvlastnický podíl na domě, ve kterém dosud bydlí. 9. Závěrem proto obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu, jakož i další na něj obsahově navazující rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a přikázal odvolacímu soudu, aby věc znovu projednal a rozhodl. Alternativně navrhl, aby Nejvyšší soud sám ve věci rozhodl podle § 265m odst. 1 tr. ř. III. Vyjádření k dovolání 10. K dovolání obviněného se vyjádřila nejvyšší státní zástupkyně prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“). 11. Úvodem státní zástupce zdůraznil, že námitky obviněného uplatněné v rámci dovolání jsou jen opakováním obhajoby uplatňované již v předchozích stadiích řízení, s nimiž se soudy nižších stupňů dostatečně a přesvědčivě vypořádaly ve svých rozhodnutích a takové dovolání je pak zpravidla zjevně neopodstatněné ve smyslu § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. 12. Námitky, které obviněný podřadil pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jsou podle státního zástupce pouhou polemikou se skutkovými zjištěními soudů nižších stupňů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při jejich provádění. Nejde o kategorii nejtěžších vad důkazního řízení odpovídajících podle judikatury Nejv