5 Tdo 748/2009 — Nejvyšší soud

5 Tdo 748/2009 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:15. 7. 2009 Spisová značka:5 Tdo 748/2009 ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:5.TDO.748.2009.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 748/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. 7. 2009 o dovolání obviněného R. M., roz. W., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 5. 2008, sp. zn. 7 To 167/2008, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 41 T 27/2006, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného R. M., roz. W., o d m í t á . Odůvodnění: Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 5. 11. 2007, sp. zn. 41 T 27/2006, byl obviněný R. M. uznán vinným trestným činem porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu podle § 150 odst. 1 tr. zák. a trestným činem porušování průmyslových práv podle § 151 tr. zák., které spáchal tím, že dne 8. 11. 2005 v Praze 6, na letišti R. po příletu leteckou linkou z Hongkongu použil ke vstupu na území České republiky takzvané zelené zóny označené „nic k proclení“, přičemž měl ve svých zavazadlech příslušenství k mobilním telefonům Nokia označené ochrannou známkou Nokia a chráněné průmyslovým vzorem, jímž přísluší výhradní právo společnosti N. C. se sdílem K., E., F., které použitím východu označeného „nic k proclení“ ve smyslu č. l. 233 a 234 odst. 2 nařízení komise č. 2454/93 vstoupilo na území ČR, a to: 1. 96 ks krytů na mobilní telefon Nokia 3410, 2. 40 ks krytů na mobilní telefon Nokia 5210, 3. 50 ks krytů na mobilní telefon Nokia 6210, 4. 100 ks krytů na mobilní telefon Nokia 8210, 5. 51 ks krytů na mobilní telefon Nokia 6310, 6. 10 ks krytů na mobilní telefon Nokia 3510, 7. 38 ks krytů na mobilní telefon Nokia 3100, 8. 15 ks krytů na mobilní telefon Nokia 7260, 9. 15 ks krytů na mobilní telefon Nokia 3220, 10. 10 ks krytů na mobilní telefon Nokia 6230, 11. 57 ks krytů na mobilní telefon Nokia 6230i, 12. 40 ks krytů na mobilní telefon Nokia 8310, 13. 30 ks krytů na mobilní telefon Nokia 6600, 14. 6 ks krytů na mobilní telefon Nokia 6670, 15. 6 ks krytů na mobilní telefon Nokia 7610, 16. 5 ks krytů na mobilní telefon Nokia 5140, 17. 15 ks krytů na mobilní telefon Nokia 6030, 18. 10 ks krytů na mobilní telefon Nokia 6020, 19. 15 ks krytů na mobilní telefon Nokia 5140i, 20. 6 ks krytů na mobilní telefon Nokia 6100, 21. 14 ks krytů na mobilní telefon Nokia 3310, 22. 40 ks krytů na mobilní telefon Nokia blíže nezjištěného typu II., 23. 102 ks šňůrek na krk různých barev s označením Nokia k mobilnímu telefonu Nokia, 24. 54 ks klávesnic k mobilním telefonům Nokia, přičemž toto zboží dovezl přesto, že k tomuto neměl souhlas vlastníka ochranné známky a průmyslového vzoru N. C. se sídlem K., E., F., a věděl, že se jedná o zboží ochrannou známkou neoprávněně označené, neboť je nezakoupil ve značkové prodejně a při dovozu je zatajil, čímž porušil ustanovení § 8 odst. 1, 2, 3 písm. c) zákona č. 441/2003 Sb., a § 12 a § 19 zákona č. 207/2000 Sb. Za tento trestný čin byl obviněnému uložen podle § 150 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. úhrnný trest odnětí svobody v trvání 12 měsíců, přičemž výkon tohoto trestu mu byl podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 30 měsíců. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená společnost N. C. se sídlem K., E., F., odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Městský soud v Praze, který rozhodoval jako soud odvolací o odvolání obviněného, rozhodl rozsudkem ze dne 28. 5. 2008, sp. zn. 7 To 167/2008, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek k odvolání státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 zrušil pouze ve výroku o trestu. Podle § 259 odst. 3 písm. a) tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněnému R. M. při nezměněném výroku o vině trestnými činy porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu podle § 150 odst. 1 tr. zák. a porušování průmyslových práv podle § 151 tr. zák. uložil podle § 150 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. úhrnný trest odnětí svobody v trvání 12 měsíců. Podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. mu výkon tohoto trestu podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 30 měsíců. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. mu dále uložil trest propadnutí věci 1. 96 ks krytů na mobilní telefon Nokia 3410, 2. 40 ks krytů na mobilní telefon Nokia 5210, 3. 50 ks krytů na mobilní telefon Nokia 6210, 4. 100 ks krytů na mobilní telefon Nokia 8210, 5. 51 ks krytů na mobilní telefon Nokia 6310, 6. 10 ks krytů na mobilní telefon Nokia 3510, 7. 38 ks krytů na mobilní telefon Nokia 3100, 8. 15 ks krytů na mobilní telefon Nokia 7260, 9. 15 ks krytů na mobilní telefon Nokia 3220, 10. 10 ks krytů na mobilní telefon Nokia 6230, 11. 57 ks krytů na mobilní telefon Nokia 6230i, 12. 40 ks krytů na mobilní telefon Nokia 8310, 13. 30 ks krytů na mobilní telefon Nokia 6600, 14. 6 ks krytů na mobilní telefon Nokia 6670, 15. 6 ks krytů na mobilní telefon Nokia 7610, 16. 5 ks krytů na mobilní telefon Nokia 5140, 17. 15 ks krytů na mobilní telefon Nokia 6030, 18. 10 ks krytů na mobilní telefon Nokia 6020, 19. 15 ks krytů na mobilní telefon Nokia 5140i, 20. 6 ks krytů na mobilní telefon Nokia 6100, 21. 14 ks krytů na mobilní telefon Nokia 3310, 22. 40 ks krytů na mobilní telefon Nokia blíže nezjištěného typu II., 23. 102 ks šňůrek na krk různých barev s označením Nokia k mobilnímu telefonu Nokia, 24. 54 ks klávesnic k mobilním telefonům Nokia. Odvolání obviněného R. M. podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl. Jinak zůstal napadený rozsudek beze změny. Proti uvedenému rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 5. 2008, sp. zn. 7 To 167/2008, ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 5. 11. 2007, sp. zn. 41 T 27/2007, podal obviněný R. M. prostřednictvím obhájce JUDr. P. K. dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť je přesvědčen, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. V podrobnostech dovolatel uvedl, že soud prvního stupně rozhodl na základě nesprávných skutkových závěrů, na jejichž podkladě dospěl posléze i k nesprávným právním závěrům. Zejména nalézací soud prováděl dokazování o tom, zda se dovolatel pohyboval v červené či zelené zóně, což je pro posouzení jednání obviněného zcela zbytečné a irelevantní. I když dovolatel procházel zelenou zónou jen proto, že v červené zóně nikdo nebyl, a nesouhlasí se závěry nalézacího soudu v tomto směru, není to podstatné, neboť není stíhán za žádný celní delikt. Naopak, nalézací soud zamítl důkazní návrhy obviněného a vycházel jen ze závěrů znalce, a to jen z těch, které byly pro osobu obviněného nepříznivé. Například zcela pominul, že znalec výslovně uvedl, že pravost výrobku by byl po předložení housingů schopen zjistit jen v případě, že by měl šupleru. Jak pak lze dospět k závěru, že dovolatel naplnil skutkovou podstatu souzeného trestného činu po stránce subjektivní, když ani znalec nebyl schopen posoudit pravost výrobků. Již ve znělce obžaloby bylo uvedeno, že dovolatel věděl, že zboží je neoprávněně označené. Avšak dovolatel namítá, že tuto skutečnost nevěděl a jeho obhajoba v tomto směru nebyla vyvrácena. Dále bylo převzato tvrzení, že nezakoupil zboží ve značkové prodejně, avšak ani toto nebylo v průběhu řízení žádným způsobem prokázáno a státní zástupce jej ničím nedoložil. Soud první instance dále obsáhle dovozuje, jak obviněný procházel tou kterou zónou, což považuje obviněný za zcela zbytečné, a povrchně se zabývá hodnocením jednání, které bylo obviněnému kladeno za vinu, přičemž zcela pominul, jakým způsobem dospěl k závěru o naplnění souzených trestných činů. Jen stroze soud uvádí, že výpovědí znalce V. B. bylo prokázáno, že věci uvedené ve výroku rozsudku soudu prvního stupně, jsou plagiáty. Pokud se týče poškozené společnosti, považuje dovolatel za přinejmenším zarážející, že tato společnost požadovala v adhezním řízení zaplacení škody, která jí vůbec nevznikla. K odvolacímu řízení obviněný namítl, že Městský soud v Praze převzal bez dalšího závěry soudu prvního stupně, avšak navíc uvedl, že již samotný fakt, že jel obviněný nakupovat do Hongkongu, svědčí o tom, že tam jel nakupovat plagiáty. V písemné formě pak odvolací soud svůj závěr odůvodnil tím, že lze použít i zcela elementární výklad chování obviněného, kdy opravdu není logické, aby letěl nakupovat originální výrobky do Hongkongu.