5 Tdo 864/2005 — Nejvyšší soud

5 Tdo 864/2005 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:3. 8. 2005 Spisová značka:5 Tdo 864/2005 ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:5.TDO.864.2005.1 Typ rozhodnutí:Usnesení Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 864/2005 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 3. srpna 2005 o dovolání podaném obviněným Ing. P. H., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 1. 2005, sp. zn. 9 To 503/2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 21 T 37/2004, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání o d m í t á . O d ů v o d n ě n í Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 8. 11. 2004, sp. zn. 21 T 37/2004, byl obviněný Ing. P. H. uznán vinným trestným činem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 125 odst. 1 tr. zák., za který mu byl podle § 125 odst. 1 tr. zák. a § 49 odst. 1 tr. zák. uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu či člena statutárního orgánu obchodních společností a družstev v trvání tří roků a podle § 53 odst. 1 tr. zák. peněžitý trest ve výměře 50.000,- Kč. Podle § 54 odst. 3 tr. zák. byl pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání tří týdnů. Městský soud v Praze jako soud druhého stupně rozsudkem ze dne 25. 1. 2005, sp. zn. 9 To 503/2004, rozhodl k odvolání obviněného a státního zástupce podle § 258 odst. 1 písm. b), d) tr. ř. o zrušení napadeného rozsudku v celém rozsahu, a podle § 259 odst. 3 tr. ř. rozhodl tak, že obviněného Ing. P. H. uznal vinným trestným činem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 125 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil tím, že v době od 27. 9. 2001 do 27. 6. 2002 jako předseda představenstva B. d. se sídlem P., P., převzal od zájemců o členství v tomto bytovém družstvu v hotovosti finanční částky, do účetnictví zaúčtoval pouze jejich část ve výši uvedené v příjmových dokladech a zbývající finanční částky v celkové výši 1.575.258,10 Kč do příjmu bytového družstva nezapsal, a tak do účetnictví bytového družstva zaúčtoval pouze část z částek převzatých od osob uvedených ve výroku citovaného rozsudku a úmyslným uvedením nepravdivých údajů v účetnictví bytového družstva ohrozil majetková práva členů družstva a jedné zájemkyně o členství v něm. Za tento trestný čin mu byl podle § 125 odst. 1 tr. zák. a § 49 odst. 1 tr. zák. uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu či člena statutárního orgánu obchodních společností a družstev v trvání tří roků a podle § 53 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. peněžitý trest ve výměře 50.000,- Kč. Podle § 54 odst. 3 tr. zák. byl pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání tří týdnů. Shora citovaný rozsudek Městského soudu v Praze napadl obviněný Ing. P. H. dovoláním podaným prostřednictvím obhájce ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. z důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Dovolatel ve svém mimořádném opravném prostředku uvedl, že nevylučuje ani uplatnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., neboť nesouhlasil s uložením tíživého peněžitého trestu vedle trestu zákazu činnosti. Rozsudkům soudů obou stupňů vytknul, že se nedostatečně zabývaly materiální podmínkou naplnění skutkové podstaty trestného činu. Dokazování nebylo zaměřeno na otázku, zda obviněný svým jednáním ohrozil majetková práva jiného a tvrzení odvolacího soudu o ohrožení práva členů domáhat se svých majetkových práv shromážděné důkazy zpochybňují. O části vkladů nových členů vedl obviněný záznamy v účetnictví družstva a o zbytku v detailní operativní evidenci. O výkazech byla informována členská schůze družstva a přebírání peněz byl vždy přítomen i další člen družstva. Falšování účetnictví nemohlo ohrozit majetková práva vzhledem k informovanosti družstevníků i možnosti jejich kontroly. Nehrozilo nebezpečí, že by obviněný peníze účtované v operativní evidenci nepředal družstvu nebo je užil v jeho neprospěch. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a aby obviněného podle § 226 písm. b) tr. ř. zprostil obžaloby. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva podle § 265h odst. 2 tr. ř. vyjádřit se písemně k dovolání a uvedl, že jednotliví členové družstva nevěděli, kde se část jejich majetku nachází, neboť neprošla účetnictvím družstva. Existovalo reálné ohrožení majetkových práv členů družstva pro případ, že by obviněný tyto finanční prostředky družstvu nepředal. Napadené rozhodnutí tak netrpí žádnou vadou, kterou by bylo třeba odstranit cestou dovolání. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. Obviněný je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř., bylo podáno v zákonné lhůtě u soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni (§ 265e odst. 1 tr. ř.) a splňuje náležitosti uvedené v § 265f odst. 1 tr. ř. Protože dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., bylo jako další třeba zabývat se otázkou, zda formálně citovaný dovolací důvod, v podání označený jako důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., lze také z obsahového hlediska považovat za důvod uvedený v tomto ustanovení zákona, a relevantní námitky posoudit z věcného hlediska. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Předpokladem jeho uplatnění je námitka nesprávné aplikace ustanovení hmotného práva, tedy hmotně právního posouzení skutku nebo hmotně právního posouzení jiné skutkové okolnosti. Dovolací soud je povinen zásadně vycházet ze skutkových zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně a v návaznosti na zjištěný skutkový stav zvažuje jeho hmotně právní posouzení. Podstatou námitek posuzovaného dovolání bylo zpochybnění závěru o naplnění skutkové podstaty daného trestného činu, neboť obviněný svým jednáním neohrozil majetková práva jiného, když o části vkladů neevidovaných v účetnictví družstva vedl operativní evidenci. Nejvyšší soud shledal, že tyto námitky z obsahového hlediska naplňují dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., přezkoumal opodstatněnost těchto námitek a zjistil, že z věcného hlediska dovolateli nebylo možno přisvědčit. Trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 125 odst. 1 tr. zák. se dopustí, kdo nevede účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jejich kontrole, ač je k tomu podle zákona povinen, nebo kdo v takových účetních knihách, zápisech nebo jiných dokladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslující údaje, nebo kdo takové účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnými nebo zatají a ohrozí tak majetková práva jiného nebo včasné a řádné vyměření daně. Jednání obviněného podle tzv. právní věty výroku rozsudku odvolacího soudu spočívalo v tom, že v účetních knihách, zápisech nebo účetních dokladech uvedl nepravdivé údaje a ohrozil tak majetková práva jiného. Za nepravdivé se považují údaje, jejichž obsah neodpovídá skutečnému stavu. Pod pojmem majetková práva je třeba spatřovat veškerá práva vztahující se k majetku, tj. práva vyplývající z vlastnictví věci, ze závazkových vztahů, jakož i práva z jiných vztahů, které mají majetkový charakter (např. práva k obchodním podílům v obchodních společnostech a členství v družstvech). K naplnění skutkové podstaty daného trestného činu postačí ohrožení majetkových práv jiného, nemusí tedy dojít k jejich narušení. Řádné vedení účetnictví zabezpečuje ve své působnosti statutární orgán společnosti, v případě družstva se jedná o představenstvo. Zákon. č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen úč. zák.), označuje v § 1 odst. 1 písm. a) právnické osoby se sídlem na území České republiky za účetní jednotky a v § 3 odst. 1 jim stanoví povinnost účtovat podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou pře