6 Tdo 1057/2024 – Nejvyšší soud

6 Tdo 1057/2024-289 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 1. 2025 o dovolání, které podal obviněný M. O. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 7. 2024, č. j. 11 To 204/2024-262, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 12 T 1/2024 takto: I. Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušují usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 7. 2024, sp. zn. 11 To 204/2024, a rozsudek Okresního soudu v Semilech ze dne 28. 3. 2024, č. j. 12 T 1/2024-228. II. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. III. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Semilech přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 28. 3. 2024, č. j. 12 T 1/2024-228, byl obviněný M. O. uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), písm. b) tr. zákoníku a odsouzen za to a za sbíhající se · jednak přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 29. 6. 2022, č. j. 5 T 5/2022–123, · a jednak dva přečiny nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku, jimiž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 7. 12. 2022, č. j. 4 T 179/2022–473, podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu Ø odnětí svobody na 24 měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v délce čtyř let, Ø podle § 67 odst. 2 písm. a) a § 68 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku k peněžitému trestu 80 denních sazeb pod 400 Kč, Ø podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku k trestu propadnutí věcí specifikovaných v prvostupňovém rozsudku a týkajících se drogové delikvence, Ø a konečně k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 2,5 roku. Současně s uložením souhrnného trestu byly zrušeny výroky o trestech z výše zmíněných rozsudků Okresního soudu v Semilech, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Obviněný byl dále zavázán k povinnosti zaplatit na náhradě škody poškozené firmě Finbau a.s. 66 200 Kč, když se zbytkem uplatněného a soudem nepřiznaného nároku na náhradu škody, byla tato poškozená odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Podle skutkových zjištění prvostupňového soudu se obviněný přečinu dopustil zjednodušeně řečeno tím, že v přesně nezjištěné době od 9.30 hod. dne 9. 4. 2022 do 9.30 hod. dne 11. 4. 2022 po vyhnutí plechu opláštění vnikl do bývalé výrobní haly firmy Finbau a.s., odkud odcizil elektrické kabely v hodnotě 66 200 Kč. 3. Odvolání obviněného Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 30. 7. 2024, č. j. 11 To 204/2024-262, zamítl podle § 256 tr. ř. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti odvolacímu usnesení podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání. To opřel o dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), h) a e) tr. ř. Dovodil, že rozhodná skutková zjištění určující pro naplnění znaku trestného činu jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů, a dále že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, jakož i na jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. 5. Namítl, že v projednávané věci nelze bez pochybnosti uzavřít, že se skutku dopustil právě dovolatel. Vyslovil nesouhlas se závěry odvolacího soudu, že je usvědčován uceleným řetězcem nepřímých důkazů, neboť skutkové okolnosti zjištěné nižšími soudy byly hodnoceny a vykládány jednostranně v jeho neprospěch. Upozornil, že neexistuje jediný přímý důkaz, jenž by jej usvědčoval, a důkazy nepřímé netvoří ucelený řetězec. Vyzdvihl, že jeho genetické stopy byly zajištěny toliko na předmětech, které se na místě činu mohly objevit dodatečně, naopak takové stopy nebyly nalezeny na zařízení či vybavení haly samotné (dveře, okna, kliky a podobně). Navíc s kolečkem, na kterém byly zajištěny jeho genetické stopy, bylo dodatečně po příjezdu policejního orgánu manipulováno, neboť kolečko se podle výpovědi správce areálu J. mělo nejdříve nacházet na louce vedle haly, následně však tato stopa byla policejním orgánem zajištěna a hodnocena tak, že se měla nacházet uvnitř haly. Tato okolnost sama o sobě diskvalifikuje věrohodnost zajištěných stop jako důkazů. Kromě toho genetické stopy vykazovaly smíšený profil DNA, takže s předměty, na nichž tyto stopy byly zajištěny, zcela jistě manipulovaly i jiné osoby. Neobstojí proto závěr nižších soudů, že pokud se na místě nacházely biologické stopy obviněného, pak musel kabely odcizit právě on, neboť při takové úvaze by soudy musely dospět k závěru, že kabely mohly odcizit i jiné neztotožněné osoby, jejichž DNA profil byl rovněž obsažen v genetických stopách. 6. Odvolací soud také nezohlednil výpověď dovolatelova otce, který udal, že v minulosti byl přítomen tomu, kdy jeho syn a svědek N. uklízeli plastový odpad kolem domu a tento odváželi právě do areálu v XY. Tato otcova výpověď podporuje skutkovou verzi obviněného, a naopak zpochybňuje výpověď svědka N., který popřel, že by v předmětném areálu vůbec někdy byl. 7. Obviněný proto navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a zprostil jej obžaloby, popřípadě, aby po zrušení rozhodnutí nižších soudů věc vrátil soudu odvolacímu k novému projednání a rozhodnutí. 8. K dovolání obviněného se vyjádřil nejvyšší státní zástupce prostřednictvím státní zástupkyně činné u nejvyššího státního zastupitelství. Ta upozornila na to, že námitky vyjádřené v dovolání uplatňuje obviněný od samého počátku trestního řízení a řádně se jimi zabývaly jak soud prvního, tak i druhého stupně. Odmítla tvrzení obviněného, že by měl existovat extrémní nesoulad mezi zjištěným skutkovým stavem a jeho právním posouzením. Dovolací námitky obviněného nepřekračují meze prosté polemiky s názorem soudu na to, jak měl být ten který důkaz posuzován. Vyzdvihla, že obhajoba obviněného je vyvrácena výpověďmi dovolatelova otce, správce areálu J. a svědka N. Z těchto důkazů je zjevné, že verzi obviněného je možno považovat za zcela účelovou, z čehož vyplývá jediný možný závěr, že obviněný si ji vymyslel právě proto, aby zakryl svůj podíl na trestné činnosti. 9. Státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl, a to v neveřejném zasedání podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. S rozhodnutím v neveřejném zasedání vyslovila souhlas i pro případ jiného než jí navrženého rozhodnutí Nejvyššího soudu. III. Přípustnost dovolání 10. Dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. r.). Dovolání splňuje obsahové náležitosti podle § 265f tr. ř. IV. Důvodnost dovolání 11. V prvé řadě nutno zmínit, že všechny dovolací výhrady jsou opakováním argumentace vznášené již v prvostupňovém i druhostupňovém řízení. Oba soudy se na ně snažily patřičně reagovat, vypořádat se s nimi a obviněnému poskytnout náležité vysvětlení, proč mu nedaly za pravdu. Argumentaci soudů rozhodně nelze upřít logiku, přesto však napadená rozhodnutí obstát nemohla. 12. Obviněný založil své dovolání na tvrzení o naplnění dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g), h) a e) tr. ř. Respektive takto dovolací důvody označil paragrafovým zněním. S ním v případě prvních dvou uplatněných dovolacích důvodů [§ 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř.] koresponduje i jejich zákonný popis, včetně označení prvé varianty dovolacího důvodu dle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Naproti tomu u dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř. dovolatel jeho zákonné znění neuvádí a ani ve vlastních dovolacích námitkách nic bližšího k tomuto dovolacímu důvodu nezmiňuje. Lze tedy usuzovat, že uplatnění dovolacího důvodu dle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř. představuje patrně písařskou chybu, pro což svědčí i to, že tento dovolací důvod obviněný zmínil v rozporu s abecedním řazením dovolacích důvodů až jako poslední. Dovolací soud se proto primárně zaměřil na posouzení toho, zda jím vznesené námitky odpovídají formálně i obsahově uplatněným důvodům dovolání a poté na vyhodnocení, zda jim lze přiznat důvodnost a zda jsou tudíž způsobilé odůvodnit požadovanou kasaci napadeného rozhodnutí. 13. Pro úplnost se připomíná, že k naplnění obviněným označených dovolacích důvodů dochází podle jejich obsahového vymezení tehdy, jestliže · rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužiteln