6 Tdo 1145/2019 — Nejvyšší soud

6 Tdo 1145/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:9. 10. 2019 Spisová značka:6 Tdo 1145/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:6.TDO.1145.2019.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Důvod dovolání pro právní vady rozhodnutí Dotčené předpisy:§ 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:23. 12. 2019 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí II.ÚS 13/20 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 1145/2019-407 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 9. 10. 2019 o dovolání, které podal obviněný T. P., nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 24. 4. 2019, č. j. 55 To 83/2019-361, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 6 T 111/2017, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 15. 11. 2018, č. j. 6 T 111/2017-313, byli obviněný T. P. (dále „obviněný“, příp. „dovolatel“) spolu s obviněným J. K. uznáni vinnými zvlášť závažným zločinem loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku ve formě spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, jehož se podle jeho skutkových zjištění dopustili tím, že dne 19. 3. 2016 v 19:36 hodin, v Olomouci, na XY, na chodníku před hotelem T., jako členové skupiny fanoušků HC Kometa Brno v počtu deseti až patnácti osob, poté, co někteří přesně neustanovení členové této skupiny fanoušků oslovili a vyzvali poklidně procházející poškozené D. P., J. P., M. K. a P. Š., kteří viditelně měli na sobě a u sebe šály a repliky dresů HC Olomouc, k vydání těchto šál a dresů, blíže neustanovené osoby ze skupiny fanoušků HC Kometa Brno fyzicky napadli poškozeného P. Š. tak, že ho srazili kopem na zem a následně mu vytrhli z ruky repliku dresu HC Olomouc červenobílé barvy s číslem 88 a jménem HRŇA na zádech a pokusili se mu odcizit z ruky rovněž šálu HC Olomouc, což se jim však nepodařilo, neboť se ji i přes vzájemné přetahování podařilo poškozenému udržet, a dále se přesně neustanovení pachatelé pokusili vytrhnout poškozenému J. P. z ruky repliku dresu HC Olomouc bílé barvy s nápisem TRVAJ a číslem 35 na zádech a repliku dresu HC Olomouc červenobílé barvy s nápisem ZUZIN, který patřil jeho bratrovi D. P., a když se jim to nepodařilo, fyzicky J. P. napadli kopem do nohy, po kterém ztratil rovnováhu, oba dresy upustil a těchto se následně zmocnili, blíže neustanovení členové skupiny fanoušků HC Kometa Brno se dále pokusili odcizit J. P. jeho šálu HC Olomouc, o kterou se s ním přetahovali, ale tomuto se ji podařilo udržet a nakonec poškozeného M. K. pak fyzicky napadli tak, že obžalovaný T. P. ho kopl nohou a obžalovaný J. K. ho uchopil za část oděvu, za kterou škubl a poškozeného strhl na zem, kde mu přesně nezjištěný člen skupiny fanoušků HC Kometa odcizil šálu s nápisem HC Olomouc, kdy následně všichni členové skupiny fanoušků HC Kometa včetně obžalovaného T. P. a obžalovaného J. K. s takto získanými šálami a replikami dresů HC Olomouc z místa odešli, čímž poškozenému M. K. způsobili škodu ve výši cca 300 Kč, poškozenému P. Š. škodu ve výši cca 1 000 Kč, poškozenému D. P. škodu ve výši cca 990 Kč a poškozenému J. P. škodu ve výši cca 1 300 Kč, přičemž vážnější zranění vyjma drobnějších oděrek a hematomů na těle poškozeným nevznikla. 2. Obviněný byl za tento zvlášť závažný zločin odsouzen podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvou let, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 2 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let. Dále mu byl podle § 76 odst. 1 tr. zákoníku uložen trest zákazu vstupu na sportovní akce, zejména tedy zákaz vstupu na všechna hokejová utkání pořádaná Českým svazem ledního hokeje na dobu dvou let. Podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku mu bylo uloženo omezení, aby ve zkušební době podle svých sil a možností nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil. Zároveň bylo rozhodnuto o povinnosti obou obviněných společně a nerozdílně podle § 228 odst. 1 tr. ř. zaplatit na náhradě škody Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR částku ve výši 1 022 Kč. Ostatní poškození byli podle § 229 odst. 1 tr. ř. se svými nároky na náhradu škody odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. O odvoláních obou obviněných proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 24. 4. 2019, č. j. 55 To 83/2019-361, jímž podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil u obou obviněných ve výrocích o trestech zákazu vstupu na sportovní akce vyslovených dle § 76 odst. 1 tr. zákoníku. Jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti citovanému usnesení krajského soudu podal obviněný T. P. prostřednictvím svého obhájce JUDr. Ing. Lukáše Prudila, Ph.D. dovolání, jež opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř., přičemž dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) uplatnil v jeho druhé variantě, tedy že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř., přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Nad rámec dovolacích důvodů poukázal na porušení práva na spravedlivý proces v předcházejícím trestním řízení. 5. Obviněný předně poukázal na skutečnost, že nalézací soud rozhodoval ve věci dvakrát, neboť jeho první rozsudek byl z podnětu odvolání státní zástupkyně nadřízeným soudem zrušen. Odkázal v této souvislosti na nález Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. I. ÚS 2726/14, neboť má za to, že odvolací soud nepostupoval správně, když zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně na podkladě údajně nového důkazu, který státní zástupkyně k odvolání vůbec nepřiložila. 6. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nejprve uvedl judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu stran podmínek jeho naplnění a poté namítl, že v předcházejícím řízení byly provedeny důkazy, které nebyly přípustné a pouze na jejich základě bylo rozhodnuto o právní kvalifikaci skutku a uznání viny obou obviněných. Ač námitky stran nepřípustného provedení označených dvou důkazů vznesl již ve svém odvolání, odvolací soud jim nepřisvědčil a zjevnou vadu nenapravil. Dovolatel tak shledává nejen naplnění uvedeného dovolacího důvodu, ale také porušení práva na spravedlivý proces. 7. Vadnost procesního postupu spatřuje obviněný v tom, že úřední záznam, který již byl proveden soudem prvního stupně, státní zástupkyně předložila odvolacímu soudu jako nový důkaz podle § 179 odst. 2 tr. ř., čímž obešla ustanovení trestního řádu. 8. V případě výslechu policisty J. P. soudu vytýká, že byl vyslechnut soudem prvního stupně „o věci, které nebyl osobně přítomen a nijak ji nevnímal bezprostředně vlastními smysly“. Jeho svědeckou výpověď navazující na sepsaný úřední záznam, k čemuž svědek podal i vysvětlení dne 7. 12. 2016, pokládá dovolatel za důkaz nezákonný a s poukazem na nález Ústavního soudu ze dne 14. 5. 2008, sp. zn. II. ÚS 2014/07, za důkaz nepřípustný. Podle dovolatele z důvodu jeho stejného hodnocení nalézacím soudem nebyl tento svědek ani původně předvolán. Odvolacímu soudu obviněný vytýká, že jeho výslech v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2012, sp. zn. 7 Tdo 1116/2012) přikázal k provedení. 9. Podle dovolatele soudy dospěly k závěru o jeho vině výhradně na podkladě těchto nezákonných důkazů, ač zákonně pořízený důkaz odborným vyjádřením Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odvětví antropologie, ze dne 20. 2. 2017 vedl k opačnému závěru. V podrobnostech pak obviněný poukázal na své odvolání ve věci. 10. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. obviněný uvedl, že již v prvostupňovém rozhodnutí spatřuje vady, které byly i předmětem jeho odvolání, přičemž odvolací soud tyto vady sám nenapravil, ačkoliv tak učinit měl. Dodal, že podle jeho mínění byla hypotéza státní zástupkyně ve „zlepšení“ kamerových záznamů nedůvodná. 11. Výroky o trestu a náhradě škody pokládá dovolatel za vadné vzhledem k nesprávnému posouzení viny. 12. Závěrem proto obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 24. 4. 2019, č. j. 55 To 83/2019-361, a jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 15. 11. 2018, č. j. 6 T 111/2017-313, zrušil a přikázal nalézacímu soudu, aby věc znovu projednal a rozhodl, eventuálně, a