6 Tdo 1204/2012 — Nejvyšší soud

6 Tdo 1204/2012 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:25. 10. 2012 Spisová značka:6 Tdo 1204/2012 ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:6.TDO.1204.2012.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Důvod dovolání pro právní vady rozhodnutí Důvod dovolání, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku Dotčené předpisy:§ 265b odst. 1 písm. g),l) tr. ř. § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:29. 11. 2012 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 1204/2012-28 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. října 2012 o dovolání, které podal obviněný V. J., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 21. 5. 2012, sp. zn. 6 To 44/2012, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň - sever pod sp. zn. 1 T 65/2010, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu Plzeň - sever ze dne 16. 11. 2011, sp. zn. 1 T 65/2010, byl obviněný V. J. (dále jen „obviněný“) uznán vinným trestným činem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zák.“), jehož se podle skutkových zjištění jmenovaného soudu dopustil tím, že „v letech 2005, 2006 a 2007 založil do účetnictví ze svého podnikání pod IČ ......., v P., okr. P. – s., nepravdivé doklady od dodavatele společnosti PAP OIL, a.s., IČ 60194189, se sídlem v Praze 6, Na Beránce 57/2, o nákupu nafty u čerpací stanice v P., P. ulici, přestože motorová nafta uvedená v pokladních dokladech nebyla u čerpací stanice čerpána a zaplacena, přičemž tak učinil v úmyslu zkrátit daň u daňového subjektu V. J. , DIČ ............., tím, že uvedené pokladní doklady nechal zaúčtovat jako podklad pro výpočet daňové povinnosti - v daňovém přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2005, které podal dne 28. 3. 2006 u Finančního úřadu v Kralovicích, v němž přiznal daň nižší o 13.680,- Kč, - v daňovém přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2006, které podal dne 21. 3. 2007 u Finančního úřadu v Kralovicích, v němž přiznal daň nižší o 66.400,- Kč, - v daňovém přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2007, které podal dne 28. 3. 2008 u Finančního úřadu v Kralovicích, v němž přiznal daň nižší o 86.792,- Kč, - v daňových přiznáních k dani z přidané hodnoty za 1. až 4. čtvrtletí roku 2005, které podal u Finančního úřadu v Kralovicích ve dnech 25. 4. 2005, 22. 7. 2005, 21. 10. 2005 a 24. 1. 2006, v němž přiznal daň na vstupu vyšší celkem o 69.336,- Kč, - v daňových přiznáních k dani z přidané hodnoty za 1. až 4. čtvrtletí roku 2006, které podal u Finančního úřadu v Kralovicích ve dnech 24. 4. 2006, 25. 7. 2006, 23. 10. 2006 a 24. 1. 2007, v němž přiznal daň na vstupu vyšší celkem o 80.612,- Kč, - v daňových přiznáních k dani z přidané hodnoty za 1. až 4. čtvrtletí roku 2007, která podal u Finančního úřadu v Kralovicích ve dnech 25. 4. 2007, 24. 7. 2007, 24. 10. 2007 a 24. 1. 2008, v němž přiznal daň na vstupu vyšší celkem o 126.450,- Kč, čímž úmyslně na základě nepravdivých pokladních dokladů způsobil Finančnímu úřadu v Kralovicích škodu ve výši 443.270,- Kč“. Za tento trestný čin byl podle § 148 odst. 1 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. O odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný, rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 21. 5. 2012, sp. zn. 6 To 44/2012, jímž podle § 256 tr. ř. toto odvolání zamítl. Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Plzni podal obviněný dovolání, přičemž uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. s tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a že jím bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř., přestože byl v řízení, které mu předcházelo, dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku namítl, že zjištění nalézacího soudu, že zkrátil stát na dani, je nesprávné a nemá oporu v provedených důkazech. Vyjádřil přesvědčení, že reálná spotřeba nafty jeho vozidel v kontrolovaném období byla výrazně vyšší, nežli uvádí výpočet Finančního úřadu v Kralovicích. Shledal, že finanční úřad provedl zmíněný výpočet odchylně od vyjádření zpracovaného znalcem Ing. Tomášem Kölblem, přitom zdůraznil, že spotřeba vozidla je závislá nejen na tom, zda vykonalo jízdu s nákladem či bez něj, ale že rozhodné jsou též další faktory, jež zůstaly stranou pozornosti finančního úřadu, konkrétně hmotnost nákladu, terén, kvalita vozovky či hustota provozu. Dodal, že reálnou spotřebu nafty nelze bez dalšího dovozovat z údajů v technickém průkazu vozidla, neboť mezi nimi a skutečností jsou zpravidla významné rozdíly. Dále poznamenal, že závěr finančního úřadu, že „v daňové evidenci poplatníka jsou ještě navíc doklady na nákup 6.330 litrů nafty“ (nad limit spotřeby vozidel daňového subjektu vyčíslené finančním úřadem) pro zjištění, zda nafta v množství odpovídajícím dokladům předloženým k daňové kontrole byla skutečně nakoupena, nepostačuje, není-li současně objasněno, jaké množství nafty bylo u daňového subjektu ke konci kontrolovaného období na skladě a jak jinak bylo s naftou daňového subjektu naloženo. Podotkl, že v této souvislosti nelze pominout jeho tvrzení, že přesně nezjištěné množství nafty mu bylo odcizeno. Následně vyslovil názor, že výslechy svědků M. R., L. J. a L. S. bylo prokázáno, že v období let 2004 až 2007 u čerpací stanice PAP OIL, a.s. v Plzni, Plaské ul. motorovou naftu skutečně nakoupil. Upozornil, že podle sdělení společnosti UNICODE SERVICE, s.r.o., která na čerpací stanici PAP OIL, a.s. v Plzni, Plaské ul. nainstalovala řídící a pokladní systém Shop 2000, orazítkované doklady v příloze trestního dožádání nejsou tištěny z uvedeného systému, podle znaleckého posudku Ing. Jana Janky, znalce v oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika, však předmětné účtenky z jeho (obviněného) účetnictví mohly být ze systému Shop 2000 tištěny. Konstatoval, že žádný z těchto důkazů nezpochybňuje jeho tvrzení, že doklady založené v jeho daňové evidenci vystavila čerpací stanice společnosti PAP OIL, a.s., resp. že v daňovém ani v trestním řízení nebyl proveden důkaz, jenž by zpochybnil pravost razítka obchodní společnosti PAP OIL, a.s. otištěného na předmětných účtenkách. Pokud finanční úřad u prodávajícího zjistil existenci dokladů stejného čísla, avšak s jiným údajem o zboží a ceně, pak z této skutečnosti nelze dovodit, že by mu nebylo prodáno zboží uvedené na dokladech jím předložených při daňové kontrole za cenu zde vyznačenou. V dané souvislosti akcentoval, že na vyhotovení dokladů k prokázání jiného, nežli skutečně prodaného množství nafty je zainteresován rovněž prodávající, který by byl daňově zvýhodněn, pokud by ve své účetní evidenci zaúčtoval nižší než skutečný příjem z prodeje nafty. Postup Finančního úřadu v Kralovicích, jenž doklady o nákupu motorové nafty jeho osobou označil za fiktivní a vyměřil mu daň bez přihlédnutí k nim, je podle něho neodůvodněný a nesplňuje podmínky stanovené v § 2 odst. 7 zákona č. 377/1992 Sb. Připomněl, že ve svém odvolání namítl, že zjištění soudu prvního stupně týkající se výše zkrácení daně je nepřezkoumatelné, že o jeho vině bylo rozhodnuto na základě důkazů zkrácení daně neprokazujících a že skutek byl nesprávně právně posouzen. Zhodnotil, že fakt, že existují pokladní doklady stejného čísla a data vyhotovení s rozdílnými údaji týkajícími se jimi prokazovaného prodeje motorové nafty, ve spojení s dalšími skutečnostmi vyplývajícími z důkazů provedených při hlavním líčení nepostačuje bez porušení zásady v pochybnostech ve prospěch obviněného pro závěr, že v jeho účetní evidenci jsou zaúčtovány doklady s nepravdivými údaji, že zde byly zaúčtovány s jeho vědomím, resp. že jde o doklady s nepravdivými údaji. Odvolacímu soudu přitom vytkl, že přenesl důkazní povinnost státu při prokazování, zda byl spáchán trestný čin, na obžalovaného, když použil argumentace podle § 31 odst. 9 zákona č. 337/1992 Sb., resp. podle § 24 odst. 1 téhož zákona. Podle obviněného tak odvolací soud při nedostatku důkazů spolehlivě prokazujících, které doklady jsou fiktivní, konstruoval fikci skutkového zjištění, že náklady na nákup motorové nafty zaúčtované v jeho účetní evidenci jím nebyly vynaloženy. Na základě t