6 Tdo 193/2025 – Nejvyšší soud

6 Tdo 193/2025-572 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 5. 2025 o dovolání, které podal obviněný B. V., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici a Ústavu pro výkon zabezpečovací detence Praha Pankrác, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 9. 2024, č. j. 5 To 187/2024-529, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 4 T 62/2023, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného B. V. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 30. 5. 2024, č. j. 4 T 62/2023-496 (dále též jen „rozsudek soudu prvního stupně“), byl obviněný B. V. (dále „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným přečinem pojistného podvodu podle § 210 odst. 2, 3 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, kterých se podle skutkových zjištění tohoto soudu dopustil tak, že: dne 3. 5. 2022 okolo 19:50 hod. v Praze XY, na Pražském okruhu ve směru na XY, na souřadnicích GPS XY – XY, jako řidič osobního motorového vozidla tovární zn. Mercedes Benz E 290 TD, reg. značky XY, jedoucí v levém jízdním pruhu dvouproudé vozovky rychlostí 85 km/h, s úmyslem způsobit dopravní nehodu, při které hodlal vystupoval jako poškozený a neoprávněně tak vylákat pojistné plnění a opatřit sobě prospěch za náhradu škody na osobním motorovém vozidle tovární zn. Mercedes Benz a s vědomím, že tak způsobí škodu, nejprve úmyslně a bez zjevné příčiny vyplývající z dopravní situace prudce snížil rychlost jízdy vozidla na 45 km/h, čímž ohrozil v jízdě poškozeného T. J., nar. XY, který jel za osobním motorovým vozidlem tovární zn. Mercedes Benz jako řidič v nákladním motorovém vozidle tovární zn. VW Caddy, reg. značky XY, a když se poškozený snažil střetu vozidel, kterému však nemohl jinak zabránit, vyhnout tak, že prudce brzdící osobní motorové vozidlo tovární zn. Mercedes Benz objel zleva v odstavném pruhu, úmyslně změnil směr jízdy a strhl jím řízené vozidlo doleva, aby se tak s vozidlem řízeným poškozeným střetl, kdy levým bokem osobního motorového vozidla tovární zn. Mercedes Benz narazil do pravého boku nákladního motorového vozidla tovární zn. VW Caddy, a tímto svým jednáním úmyslným poškozením nákladního motorového vozidla tovární zn. VW Caddy, provozovateli vozidla společnosti DoDo Czech, s.r.o., IČ 24128848, se sídlem Pernerova 702/39, Praha 8, způsobil škodu ve výši 181 370 Kč, následně, ač si byl vědom toho, že je viníkem této dopravní nehody, kterou úmyslně způsobil, telefonicky, dne 4. 5. 2022 v 19:00 hod. u poškozené společnosti Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, IČ 47116617, neoprávněně uplatnil jako poškozený právo na náhradu škody na osobním motorovém vozidle tovární zn. Mercedes Benz, reg. značky XY, přičemž škodu požadoval vyplatit v hotovosti po prohlídce vozidla likvidátorem z povinného ručení nákladního motorového vozidla tovární zn. VW Caddy, reg. značky XY, na základě čehož byla pojistná událost pojišťovnou zaevidována pod č. 4226015646, přičemž znaleckým zkoumáním bylo následně zjištěno, že na osobním motorovém vozidle tovární značky zn. Mercedes Benz, reg. značky XY, obviněný způsobil škodu ve výši 32 100 Kč, což je částka, kterou se tak pokusil neoprávněně uplatnit, k vyplacení pojistného plnění však nedošlo z důvodu vlastního šetření pojišťovny, a tímto svým úmyslným jednáním mohl poškozené společnosti Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, IČ 47116617, se sídlem Pobřežní 665/21, Praha 8, způsobit škodu ve výši 32 100 Kč, a tohoto jednání se dopustil přesto, že si byl vědom toho, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 sp. zn. 2 T 15/2018 ze dne 8. 1. 2019, který nabyl právní moci dne 10. 4. 2019, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze sp. zn. 7 To 116/2019 byl uznán vinným mj. přečinem pojistného podvodu dle § 210 odst. 2, 4 tr. zákoníku a odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře 24 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou, ze kterého byl rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 2 PP 39/2020 dne 13. 8. 2020 podmíněně propuštěn se stanovením zkušební doby s dohledem do 13. 8. 2023. 2. Za uvedené trestné činy a za sbíhající se zločin těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1 tr. zákoníku, kterým byl uznán vinným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 7. 2. 2023, sp. zn. 39 T 135/2022, byl obviněný odsouzen podle § 145 odst. 1 tr. zákoníku (za užití § 43 odst. 2 tr. zákoníku) k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 48 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku mu byl dále uložen trest zákazu činnosti – řízení motorových vozidel všeho druhu, a to na dobu 60 měsíců. Rozsudkem soudu prvního stupně byl současně podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušen výrok o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 7. 2. 2023, sp. zn. 39 T 135/2022, jakož i všechna další „rozhodnutí o trestu“ na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. 3. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená Kooperativa pojišťovna, a.s., odkázána se svým nárokem (na náhradu škody) do řízení ve věcech občanskoprávních. 4. Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání, o něm rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 18. 9. 2024, č. j. 5 To 187/2024-529. Podle § 258 odst. 1 písm. d), f), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu a ve výroku, jímž byla poškozená Kooperativa pojišťovna, a.s., odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. pak znovu rozhodl tak, že obviněného při nezměněném výroku o vině podle § 145 odst. 1 tr. zákoníku a § 43 odst. 2 tr. zákoníku odsoudil k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 48 měsíců, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku mu dále uložil trest zákazu činnosti – řízení motorových vozidel všeho druhu, a to na dobu 60 měsíců. Současně podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušil výrok o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 7. 2. 2023, sp. zn. 39 T 135/2022, a z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 3. 2023, sp. zn. 44 To 85/2023, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Pro úplnost se jeví vhodné dodat, že adhezní výrok odvolací soud znovu neučinil. II. Dovolání a vyjádření k němu 5. Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 9. 2024, č. j. 5 To 187/2024-529 (dále „napadený rozsudek“), podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, jež opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v jeho první alternativě a o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Dodal, že si je vědom toho, že podkladem pro posouzení správnosti právních otázek ve smyslu § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně, případně soudem odvolacím, přičemž Nejvyšší soud jako soud dovolací musí zpravidla vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení, a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku. V dané věci však podle něj došlo k tzv. extrémnímu nesouladu mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními, a tím i k porušení práva na spravedlivý proces (k tomu odkázal na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 84/94, III. ÚS 166/95, II. ÚS 182/02, IV. ÚS 570/03). 6. Dále obviněný obecně uvedl, že napadený rozsudek považuje za nesprávný a nezákonný, přičemž soudy nižších stupňů nehodnotily důkazy v souladu s § 2 odst. 5 a 6 tr. ř. a podstatným způsobem porušily zásadu presumpce neviny vyjádřenou v § 2 odst. 2 tr. ř. Pokud však existují jakékoliv rozumné pochybnosti, musejí být vyloženy ve prospěch osoby, proti níž se vede trestní řízení. Závěr odvolacího soudu o naplnění skutkových podstat trestných činů, pro něž byl odsouzen, neodpovídá provedenému dokazování a pravidlům prokazování viny, a to tak, že podstatně porušuje principy, jimiž má být ovládáno trestní řízení. K zachování zákonnosti rozsudku odvolacího soudu je proto nutný zásah dovolacího soudu. Vedle uvedeného obviněný připomněl, že podle Ústavního soudu nemohou obecné soudy omezovat svůj přezkum tak, že se nebudou zabývat námitkou porušení některé ze základních zásad spravedlivého procesu (nález ze dne 8. 6. 2006, sp. zn. II. ÚS 304/04). 7. K trestnému činu poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku uvedl, že se domnívá, že napadený rozsudek spočívá na nesprávném hmotněprávním posouzení naplnění subjektivní stránky, tedy, že jeho jednání nenaplňuje všechny znaky skutkové podstaty tohoto trestného činu. Dále shrnul skutkové závěry soudů nižších stupňů, včetně důkazů, kterými měla být jeho vina prokázána, a namítl, že to byl poškozený, kdo na vozovce vytvořil n