Z rozhodnutí: Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 9. 4. 2025 o dovolání, které podal obviněný K. Š. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2024, sp. zn. 11 To 328/2024, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 16 T 81/2024, takto:…
6 Tdo 216/2025-466
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 9. 4. 2025 o dovolání, které podal obviněný K. Š. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2024, sp. zn. 11 To 328/2024, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 16 T 81/2024, takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Okresní soud Praha-východ rozsudkem ze dne 16. 9. 2024, sp. zn. 16 T 81/2024, podle § 45 odst. 1 tr. zákoníku zrušil rozsudek Okresního soudu v Mělníku ze dne 30. 10. 2023, č. j. 3 T 104/2023-108, ve výroku o vině [viz dále citované body 3) a 4) popisu skutku], výroku o trestech a všech dalších výrocích, které mají ve výroku o vině svůj podklad, a při vázanosti jeho skutkovými zjištěními uznal obviněného K. Š. vinným pod body 1) a 2) přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku a přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku, pod bodem 1) dále též přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku a pod body 1), 3) a 4) pokračujícím přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.
2. Této trestné činnosti se dopustil (stručně vyjádřeno) tím, že
1) dne 6. 9. 2023 v době od 5:15 do 6:25 hodin na adrese XY XY, XY – XY, okres Praha-východ, v úmyslu získat pro sebe neoprávněný majetkový prospěch, překonal blíže nezjištěným způsobem 180 cm vysoké oplocení pozemku domu obývaného J. K. a E. K., ze kterého odvezl osobní automobil Škoda Octavia, RZ XY, v hodnotě 360 000 Kč, spolu s věcmi v něm uloženými, a to tak, že vozidlo nastartoval klíčem v něm ponechaným a odjel bránou, u které při výjezdu poškodil elektrické otevírání, čímž J. K. způsobil škodu na odcizení ve výši 2 200 Kč, škodu na poškození ve výši 20 000 Kč, a společnosti ALKAL BATERIE spol. s.r.o. škodu na odcizení ve výši 383 260 Kč,
2) dne 7. 9. 2023 v době od 2:41 do 2:49 hodin na adrese XY XY, XY, okres Praha-východ, nezjištěným způsobem překonal branku zvenčí opatřenou tzv. koulí, vedoucí na pozemek rodinného domu obývaného M. K. a M. K., ze kterého odvezl ke škodě M. K. horské kolo Ghost Kato Universal s příslušenstvím v celkové hodnotě 13 000 Kč,
3) dne 7. 9. 2023 kolem 10.00 hodin v obci XY, okres XY, po XY ulici řídil osobní automobil Škoda Octavia, RZ XY, a
4) dne 17. 9. 2023 kolem 11.40 hodin v XY, okres XY, mj. po ulici XY řídil osobní automobil Seat Ibiza, RZ XY,
a jednání pod body 1), 3) a 4) se dopustil přesto, že si byl vědom, že mu byl rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 26. 4. 2023, č. j. MHMP 889456/2023/Ant, který nabyl právní moci dne 31. 5. 2023, uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel v trvání osmnácti měsíců,
a jednání pod body 1) a 2) se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne 26. 9. 2022, č. j. 37 T 115/2022-107, který nabyl právní moci dne 1. 12. 2022, odsouzen mj. pro přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců, který vykonal dne 13. 8. 2023.
3. Za to byl obviněnému podle § 205 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 a § 45 odst. 1 tr. zákoníku uložen úhrnný společný trest odnětí svobody v trvání dvaceti šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou, a podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel v trvání dvou let. Dále mu bylo podle § 228 odst. 1 tr. ř. uloženo zaplatit na náhradě škody J. K. částku 12 200 Kč a M. K. částku 13 000 Kč. Se zbytkem nároku byl druhý jmenovaný poškozený podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních.
4. Odvolání obviněného Krajský soud v Praze usnesením ze dne 14. 11. 2024, sp. zn. 11 To 328/2024, podle § 256 tr. ř. zamítl.
II. Dovolání a vyjádření k němu
5. Rozhodnutí odvolacího soudu napadl obviněný v celém rozsahu dovoláním, v němž odkázal na důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. Namítl, že se soud odchýlil od ustálené judikatury Ústavního soudu, což podle něj představuje důvod pro dovolání. Podle obviněného soud opomenul důkazy obhajoby (např. II. ÚS 623/05), nevypořádal všechny námitky uplatněné v odvolání (např. II. ÚS 122/96) a porušil jeho právo na spravedlivý proces. Skutek byl nesprávně kvalifikován jako krádež automobilu, ač šlo o neoprávněné užívání cizího motorového vozidla. Nenaplnil zákonné znaky přečinu krádeže, protože neměl v úmyslu si vozidlo ponechat, ale pouze je přechodně užívat. Závěr o odstavení vozidla na odlehlém místě nemá oporu v dokazování.
6. Hodnota automobilu nebyla „prokázána pořadem práva“ a byly ignorovány důkazy obhajoby a námitky vůči klíčovým důkazům. Nalézací soud zamítl návrh na provedení jiného důkazu, než jaký obhajoba navrhovala, což odvolací soud bagatelizoval. Podle obviněného je zarážející, že odvolací soud považuje stanovení hodnoty automobilu za úkol pod úroveň znaleckého posouzení (myšleno spokojil se s pouhým odborným vyjádřením hodnoty automobilu), přestože orgány činné v trestním řízení běžně nechávají zpracovat znalecké posudky na jízdní kola. Odvolací soud nevypořádal námitku nedostatečnosti odborných vyjádření. Důkazní návrhy obhajoby byly ignorovány z finančních důvodů, což nemůže jít k jeho tíži.
7. Obviněný má za to, že soud nesprávně kvalifikoval skutek pod body 1) a 2) jako vloupání, přestože nebylo nade vši rozumnou pochybnost prokázáno překonání překážky. Soud nesprávně interpretoval důkazy, například pokud jde o tvrzení o zavřené brance kvůli psům nebo o úvahu o schopnosti obviněného překonat plot pod vlivem alkoholu. Podle obviněného soud ignoroval svědeckou výpověď o jeho nejisté chůzi. Řízení vozidla a překonání 180 cm vysokého plotu jsou zcela odlišné činnosti, pokud jde o možnost jejich výkonu ve stavu opilosti. Každopádně nebylo vyloučeno, aby v případě skutku pod bodem 1) nezůstala branka otevřená. Nepravděpodobné „přeskočení“ oplocení obviněným bylo vágně popsáno jako překonání, přesněji však popsáno nebylo. V případě skutku pod bodem 2) výroku rozsudku se obviněný u branky zdržoval několik vteřin, mohlo se tedy jednat o prosté šátrání po klice nebo jinou běžnou manipulaci s brankou, která byla pootevřená. Pokud překonání překážky trvalo jen několik nespecifikovaných vteřin, nemohlo se fakticky jednat o překonání překážky. V řízení tak podle obviněného došlo k porušení zásady in dubio pro reo.
8. Podle obviněného soud porušil jeho právo na spravedlivý proces tím, že mu odepřel právo vyslýchat nebo dát vyslýchat svědky proti sobě a dosáhnout předvolání a výslechu svědků ve svůj prospěch za stejných podmínek jako svědků proti sobě (k tomu odkázal na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2300/21). Konkrétně se jedná o svědky k otázce překonání překážky (branky). Totéž se týká navrhovaných výslechů zpracovatelů odborných vyjádření.
9. Obviněný rovněž namítl porušení zásady ne bis in idem ohledně maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, kterého se měl dopustit užíváním motorového vozidla dne 6. 9. 2023. Podstatou je nejasné vymezení skutků. Ve výroku rozsudku Okresního soudu v Mělníku se hovoří o dni 7. 9. 2023, odůvodnění však výslovně zmiňuje dny 6.–7. 9. 2023. Nejde tak o dva dílčí útoky pokračujícího trestného činu, ale o útok jediný. Obviněný má za to, že soud nerespektoval názor Nejvyššího soudu vyjádřený v jeho rozhodnutí sp. zn. 11 Tdo 1494/2011 a 8 Tdo 1142/2019, podle kterých je časová souvislost přerušena pouze tehdy, pokud obviněný přestane páchat trestnou činnost na dobu alespoň několika měsíců.
10. Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu i celé předcházející řízení zrušil vyjma výroku, kterým byl poškozený K. odkázán se zbytkem nároku na řízení věcech občanskoprávních.
11. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství k dovolání uvedl, že otázka právní kvalifikace jednání pod bodem 1) rozsudku soudu prvého stupně je podřaditelná pod kategorii právního posouzení skutku. Státní zástupce má za to, že obviněný svým jednáním naplnil zákonné znaky skutkové podstaty přečinu krádeže, protože vozidlo odstavil na blíže neurčeném místě a neučinil žádné kroky k jeho navrácení vlastníkovi. Státní zástupce vyložil ustanovení § 205 tr. zákoníku a uvedl, že přisvojení cizí věci zahrnuje i situace, kdy pachatel věc odhodí nebo zničí. Vzhledem k tomu, jak vozidlo zanechal, musel být obviněný minimálně smířen s tím, že se vozidlo jeho vlastníkovi nemusí nikdy vrátit.
12. Námitka obviněného stran nedodržení zásady ne bis in idem je podle státního zástupce nepřiléhavá, protože řízení motorového vozidla ve dnech 6. 9. a 7. 9. 2023 představuje dva samostatné dílčí útoky jednoho pokračujícího přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Důvodnost námitky nelze dovozovat ani s ohledem na odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Mělníku