6 Tdo 217/2011 — Nejvyšší soud

6 Tdo 217/2011 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:265b/1g 265b/1g Datum rozhodnutí:30. 3. 2011 Spisová značka:6 Tdo 217/2011 ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:6.TDO.217.2011.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Poškození cizích práv Subsidiarita trestní represe Vážná újma na právech Dotčené předpisy:§ 181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku § 12 odst. 2 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:17. 6. 2011 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 217/2011-22 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 30. března 2011 o dovolání obviněného Mgr. Bc. J. K., a obviněného M.J . , proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 8. 2010, č. j. 3 To 501/2010-269, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 1 T 162/2009, t a k t o : Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se z r u š u j e rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 8. 2010, č. j. 3 To 501/2010-269. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se z r u š u j í všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se p ř i k a z u j e Krajskému soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. 3. 2010, č. j. 1 T 162/2009-246, byli obvinění Mgr. Bc. J. K. a M. J. uznáni vinnými přečinem poškozování cizích práv podle § 181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Za tento trestný čin byl obviněnému Mgr. Bc. J. K. uložen podle § 181 odst. 1 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců, přičemž podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a podle § 82 odst. 1 tr. zákoníku mu byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců; obviněnému M. J. byl podle § 181 odst. 1 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců, přičemž výkon tohoto trestu mu byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a podle § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku. Z podnětu odvolání obviněných Mgr. Bc. J. K. a M. J. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 24. 8. 2010, č. j. 3 To 501/2010-269, podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že podle § 46 odst. 1 tr. zákoníku upustil od potrestání obviněných. Proti shora uvedenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 8. 2010, č. j. 3 To 501/2010-269, podali obvinění prostřednictvím téhož obhájce dovolání. Uplatnili v něm dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Naplnění tohoto dovolacího důvodu spatřují v tom, že skutkový stav zjištěný Okresním soudem v Ostravě a potvrzený Krajským soudem v Ostravě nelze posuzovat jako přečin poškozování cizích práv podle § 181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Odvolacímu soudu vytkli, že nesprávně dovodil úmysl obviněných způsobit vysoké škole vážnou újmu na právech. Popírají, že by jejich jednání bylo vedeno úmyslem takový následek způsobit, zejména proto, že přiznání akademického titulu je mimo jiné podmíněno složením bakalářské závěrečné zkoušky a obhajobou závěrečné práce, přičemž do tohoto stadia studium obviněného M.J. ani nedospělo. Podle jejich názoru nemohli naplnit zákonný znak trestného činu (přečinu) poškozování cizích práv podle § 181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jímž je způsobení vážné újmy na právech právnické osoby. Jsou přesvědčeni, že jednání popsané ve výroku o vině není neoprávněným zásahem do dobré pověsti právnické osoby. Konstatují, že právo na zachování dobré pověsti vysoké školy podle § 19b odst. 2, 3 občanského zákoníku slouží k ochraně dobré pověsti právnické osoby proti neoprávněným zásahům, a to občanskoprávní cestou. Tyto prostředky netrestní povahy však v dané věci nebyly k ochraně vysoké školy použity, přesto jsou v popisu skutku citovány. Domnívají se, že Krajský soud v Ostravě ve své podstatě popřel zásadu subsidiarity trestní represe ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem navrhli, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě zrušil a věc tomuto soudu přikázal k novému projednání a rozhodnutí. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněných jsou podle § 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř. přípustná, byla podána osobami oprávněnými /§ 265d odst. 1 písm. b) tr. ř./, prostřednictvím obhájce /§ 265d odst. 2 tr. ř./, přičemž zákonem stanovená lhůta k podání dovolání byla zachována /§ 265e odst. 1, 3 tr. ř./. Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dovolací důvod dán tehdy, spočívá-li rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z toho, jak zákon vymezuje tento dovolací důvod je zřejmé, že v jeho rámci lze přezkoumávat toliko otázky, které souvisejí buď s právní kvalifikací skutku anebo s hmotně právním posouzením jiné otázky, mající význam z hlediska hmotného práva. V mezích tohoto zákonného dovolacího důvodu je tedy možné namítat, že skutek byl nesprávně právně posouzen jako trestný čin, ačkoliv nešlo o žádný trestný čin nebo šlo o jiný trestný čin, než jakým byl obviněný uznán vinným. Přitom pro právní kvalifikaci je rozhodující popis skutku v tzv. skutkové větě výroku o vině. Nejvyšší soud přezkoumal podle § 265i odst. 3 tr. ř. napadený rozsudek, jakož i předcházející řízení a shledal, že dovolání obviněných jsou důvodná. Aby se jednalo o trestný čin, musejí být splněny formální znaky trestného činu podle § 13 odst. 1 tr. zákoníku. Dovoláním obvinění zpochybňují jednak naplnění jednoho z formálních znaků trestného činu, konkrétně objektivní stránky skutkové podstaty přečinu poškozování cizích práv podle § 181 odst. 1 tr. zákoníku, a to způsobení vážné újmy na právech, jednak subjektivní stránku trestného činu, tj. úmysl obviněných způsobit vážnou újmu na právech poškozené právnické osoby – Pedagogické fakulty O. univerzity. Jde tedy o právně relevantní námitku ve vztahu k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Podkladem pro učiněný výrok o vině přečinem poškozování cizích práv podle § 181 odst. 1 tr. zákoníku se stalo skutkové zjištění spočívající v tom, že „po předchozí vzájemné domluvě, Mgr. Bc. J. K. za svého kamaráda M.J., který byl studentem Pedagogické fakulty O. univerzity, obor sociální pedagogika – prevence a resocializace, dne 12. 12. 2008 v době od 11:30 hod. do 12.15 hod v O., na ul. Č. l., na O. univerzitě, vykonal písemnou zkoušku z předmětu „sociální a pedagogická práce s mnohaproblémovými rodinami“, kterou podepsal jako M. J., a dne 6. 2. 2009 v době kolem 9:30 hod. v O. na ul. V. v centru jazykové přípravy za M. J. vykonal ústní zkoušku z jazyka anglického, čímž zkoušející pracovníky Pedagogické fakulty O. univerzity uvedl v omyl, že zkoušky úspěšně složil student M. J., jehož studijní znalosti nebyly předmětnými zkouškami přezkoumány a prověřeny, neboť je osobně nevykonal, a tím měli porušit právo Pedagogické fakulty O. univerzity ověřovat znalosti studentů zkouškou podle zkušebního řádu ve smyslu § 63 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, právo na přiznání akademického titulu pouze těm studentům, kteří řádně vykonali všechny předepsané zkoušky podle ustanovení § 2 odst. 9 zákona č. 111/1998 Sb. a právo na zachování dobré pověsti této vysoké školy podle ustanovení § 19b odst. 2, 3 občanského zákoníku, a závažně tak poškodili dobré jméno, pověst a společenskou prestiž Pedagogické fakulty O. univerzity se sídlem v O., ul. M.“. Zavinění musí zahrnovat všechny znaky charakterizující objektivní stránku trestného činu – přečinu. Přečinu poškozování cizích práv podle § 181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku se dopustí ten, kdo jinému způsobí vážnou újmu na právech tím, že uvede někoho v omyl. Po subjektivní stránce skutková podstata tohoto trestného činu vyžaduje úmyslné zavinění (srov. § 13 odst. 2 tr. zákoníku.). Orgány činné v trestním řízení tedy musí prokázat, že pachatel trestného činu – přečinu poškozování cizích práv podle § 181 odst. 1 tr. zákoníku si je přinejmenším vědom toho, že může vážnou újmu na právech způsobit. Z tzv. skutkové věty výroku o vině zcela jednoznačně vyplývá úmysl obviněných uvést v omyl zkoušející pedagogické pracovníky ohledně osoby, která vykonávala zkoušku při ověřování studijních znalostí M. J. Z výpovědí obou obviněných se podává, že jejich prvořadým zájmem bylo získat známku ze zkoušek z předmětů, které měl vykonat M.J. Místo něho však dne 12. 12. 20