6 Tdo 331/2025 – Nejvyšší soud

6 Tdo 331/2025-423 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. 6. 2025 o dovolání, které podal obviněný J. H., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Ostrov, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 11. 2024, sp. zn. 9 To 282/2024, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Rokycanech pod sp. zn. 3 T 43/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Rokycanech ze dne 19. 8. 2024, č. j. 3 T 43/2024-307 (dále také jen „rozsudek soudu prvního stupně“), byl obviněný J. H. (dále jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným pod body 1. a 2. pokračujícím přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem (pod bodem 1) nedokonaným ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku a pod bodem 2. pokračujícím přečinem porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku, kterých se podle jeho skutkových zjištění dopustil způsobem popsaným v jeho výroku. Za tyto trestné činy byl odsouzen podle § 178 odst. 2 tr. zákoníku a § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 75 odst. 1 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu pobytu na území soudního okresu Rokycany na dobu 3 let. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost uhradit poškozenému M. U. na náhradě škody částku ve výši 10 550 Kč a podle § 229 odst. 2 tr. ř. byl týž poškozený se zbytkem nároku na náhradu škody odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. O odvolání obviněného podanému proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 14. 11. 2024, sp. zn. 9 To 282/2024 (dále také jen „rozsudek soudu druhého stupně“). Podle § 258 odst. 1 písm. b), e) tr. ř. zrušil napadený rozsudek soudu prvního stupně a podle § 259 odst. 3 písm. a) tr. ř. obviněného uznal vinným pokračujícím přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem (pod bodem 1) nedokonaným ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku (ad 1, 2) a pokračujícím přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku (ad 2). Těchto trestných činů se podle jeho zjištění dopustil tím, že 1. dne 9. 3. 2024 v době od 01:28 do 01:46 hodin si doneseným plochým příborovým nožem otevřel vstupní dveře do bytového domu čp. XY a XY v XY v ulici XY, kam vešel, sešel do suterénu, neuzamčenými vstupními dveřmi vstoupil do společných sklepních prostor, kde si prohlédl sklepní kóje a poté odešel ven, 2. dne 9. 3. 2024 v čase od 04:06 do 04:16 hodin se vrátil k bytovému domu čp. XY a XY v XY v ulici XY, kdy si opět doneseným plochým příborovým nožem otevřel vstupní dveře do bytového domu čp. XY a XY v XY v ulici XY, kam vešel, sešel do suterénu, neuzamčenými vstupními dveřmi vstoupil do společných sklepních prostor, kde za pomoci nalezené železné tyče vnikl do jednotlivých sklepních kójí a způsobil jednotlivým poškozeným škodu odcizením v celkové výši 11 600 Kč, kdy konkrétně vnikl a) do sklepní kóje náležící k bytu č. XY poškozeného M. U., kde nalezenou železnou tyčí poškodil visací zámek vstupních dveří a z kóje odcizil elektrickou leštičku na karoserii vozidel s anglickým typem zásuvky značky Challenger v hodnotě 7 000 Kč, 3 ks leštící hmoty na karoserii vozidla značky Mc Guaers v hodnotě 1 000 Kč, sadu na opravu pneumatik nezjištěné značky v hodnotě 300 Kč, G3 odstraňovač škrábanců na vozidla v hodnotě 300 Kč, mop na vytírání v hodnotě 300 Kč, krabičku s okrasnými koncovkami garnýží a spojovacím materiálem v hodnotě 500 Kč a sadu nástavců na odcizenou leštičku nezjištěné značky v hodnotě 800 Kč, čímž poškozenému M. U., narozenému XY, trvale bytem XY XY, XY XY – XY, způsobil škodu poškozením ve výši 150 Kč a škodu odcizením ve výši 10 200 Kč, b) do sklepní kóje patřící k bytu č. XY poškozené L. B., kde odcizil visací zámek v hodnotě 100 Kč zajišťující vstupní dveře do kóje, bílý fritovací hrnec nezjištěné značky v hodnotě 500 Kč, pánské brusle nezjištěné značky v hodnotě 400 Kč, dámské brusle nezjištěné značky v hodnotě 400 Kč, čímž poškozené L. B., narozené XY, trvale bytem XY XY, XY XY – XY, způsobil škodu odcizením ve výši 1 400 Kč, c) do sklepní kóje náležící k bytu č. XY poškozené N. L., kde nalezenou železnou tyčí poškodil visací zámek vstupních dveří, tuto prohledal, ale nic zde neodcizil, čímž poškozené N. L., narozené XY, trvale bytem XY XY, XY XY – XY, způsobil škodu poškozením ve výši 100 Kč, a uvedených jednání se dopustil i přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město č. j. 32 T 106/2021-210 ze dne 16. 2. 2022, který nabyl právní moci téhož dne, odsouzen mimo jiné pro přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku formou spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře 14 měsíců se zařazením do věznici s ostrahou, který vykonal dne 23. 4. 2023. 3. Odvolací soud obviněnému uložil podle § 178 odst. 2 tr. zákoníku a § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 16 měsíců, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu uložil povinnost uhradit poškozenému M. U. na náhradě škody částku ve výši 10 350 Kč a podle § 229 odst. 2 tr. ř. tohoto poškozeného odkázal se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti rozsudku soudu druhého stupně podal obviněný prostřednictvím ustanoveného obhájce JUDr. Martina Plcha dovolání, které opřel o dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. b), g) a h) tr. ř. 5. Dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. obviněný spatřuje v tom, že ve věci rozhodl vyloučený orgán, což v průběhu trestního řízení několikrát namítal. Přes podanou námitku podjatosti proti soudkyni, jež danou věc projednávala v prvním stupni, bylo ze strany soudu prvního stupně usnesením z 8. 7. 2024 rozhodnuto o tom, že soudkyně není vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci obviněného. O podané stížnosti rozhodoval odvolací soud, který ji svým usnesením z 8. 10. 2024 zamítl jako nedůvodnou. Podle obviněného však poměr soudkyně soudu prvního stupně ve smyslu § 30 odst. 1 tr. ř. lze spatřovat právě v minulém rozhodování v trestní věci obviněného, kde mu byl uložen trest odnětí svobody, jenž v současné době vykonává, avšak následně byl obviněným podán návrh na obnovu řízení, která byla povolena. 6. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný spatřuje v tom, že nebylo jakkoliv prokázáno, že by odcizil jakékoliv věci ze sklepní kóje náležející k bytu č. XY a k bytu č. XY. Doznal se k tomu, že odcizil pouze věci ze sklepní kóje náležející k bytu č. XY. Poukázal na výpovědi poškozených, kteří shodně uváděli, že sklepní prostory navštěvují zřídkakdy. Z protokolu o ohledání místa činu z 9. 3. 2024 vyplynulo, že vchodové dveře do bytového domu nevykazovaly žádné známky poškození. Je pravděpodobné, že k vykradení těchto dvou sklepních kójí mohlo dojít za účasti jiné osoby a v jiný čas. Skutkové zjištění vztahující se k neuzamčení vchodových dveří se promítá i do právní kvalifikace skutku, co se týče údajného vloupání. Do bytového domu vstoupil neuzamčenými dveřmi, což v hlavním líčení uvedl. 7. Rovněž nedošlo k provedení navrhovaných podstatných důkazů, které by mohly mít vliv na právní posouzení předmětných skutků. Při svém druhém vstupu do bytového domu byl značně ovlivněn omamnými a psychotropními látkami. Z těchto důvodů navrhoval, aby byl přibrán znalec z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a tento v rámci znaleckého posudku posoudil, zda vlivem užití zmíněných látek nejednal ve stavu zmenšené příčetnosti či dokonce nepříčetnosti. Soud prvního stupně i soud odvolací jeho důkazní návrhy zamítly jako nadbytečné. V odůvodnění rozsudku odvolací soud pouze uvedl, že o příčetnosti obviněného není pochyb. V případě, kdy byl trestný čin spáchán pod vlivem návykové látky, je podle dovolatele nezbytné zjišťovat jednak duševní stav pachatele v době před aplikací návykové látky, následně také vliv aplikace návykové látky na příčetnost pachatele. Stěžejní skutečností, kterou se však odvolací soud vůbec nezabýval, je ta, že před spácháním skutku užil pervitin spolu s alkoholem a těsně před tím, než mělo ke skutku dojít, užil rovněž marihuanu. Ačkoliv je tedy možné, že má s užíváním některých omamných a psychotropních látek zkušenosti, užil vícero těchto látek v krátkém časovém úseku a tuto kombinaci užil poprvé. Nemohl tedy předpokládat, jaký na něj tyto látky budou mít následně vliv. Možnost snížení či vymizení rozpoznávací či ovládací schopnosti by mohl posoudit právě znal