6 Tdo 396/2025 – Nejvyšší soud

6 Tdo 396/2025-288 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 2. 7. 2025 o dovolání, které podal obviněný M. P., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Břeclav, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 1. 2025, sp. zn. 5 To 255/2024, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 1 T 94/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. P. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Okresní soud v Blansku rozsudkem ze dne 11. 11. 2024, sp. zn. 1 T 94/2024, uznal obviněného M. P. vinným přečinem těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 tr. zákoníku a přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Této trestné činnosti se dopustil tím, že dne 18. 5. 2024 ve 20:40 hodin, se spolujedoucími na předním sedadle D. W., nar. XY, a na pravém zadním sedadle V. W., nar. XY, řídil vlastní osobní motorové vozidlo AUDI A6 po silnici III. třídy č. XY, ve směru od obce XY k obci XY, přičemž v km 0,05 nepřizpůsobil rychlost jízdy vozidla zejména svým schopnostem, které byly ovlivněny požíváním alkoholických nápojů před jízdou, dopravně technickému stavu pozemní komunikace a vlastnostem vozidla, v blízkosti vyústění komunikace na silnici II. třídy č. XY při průjezdu levotočivou zatáčkou vyjel vpravo mimo pozemní komunikaci, kde narazil přední částí vozidla do svislého dopravního značení č. P4 – Dej přednost v jízdě, doplněného dopravním značením č. E2b – Tvar křižovatky, dopravního zařízení č. Z4a – Směrová deska se šikmými pruhy se sklonem vlevo a rohu tarasu betonového mostku, následně s vozidlem dopadl do prostoru silničního příkopu vedoucího po pravé straně souběžně se silnicí II. třídy č. XY, směrem k obci XY. Vozidlo se po dopadu otáčelo přes střechu a jeho pohyb pokračoval v rotaci směrem přes silnici III. třídy č. XY, směřující od silnice II. třídy č. XY vpravo k obci XY. Vozidlo následně dopadlo do prostoru pole přiléhajícího po pravé straně k silnici II. třídy č. XY a skončilo značně deformované v poloze podvozkem k zemi. V průběhu rotace vozidla mimo komunikaci došlo k odmrštění nezjištěného předmětu nebo části vozidla do silnice II. třídy č. XY, kde došlo k nárazu odmrštěného předmětu do levého boku právě projíždějícího vozidla Škoda Octavia a tím k poškození jeho blatníku a dveří. Rozbor krve obviněného odebrané téhož dne ve 23:00 a 23:50 hodin dvěma na sobě nezávislými metodami (plynovou chromatografií, imunochemicky) byl pozitivní s naměřenou hodnotou 1,77 g/kg alkoholu u prvního vzorku a 1,62 g/kg alkoholu u druhého vzorku. V důsledku jeho jednání došlo k těžkým zraněním D. W. (četným zlomeninám, poškozením tepen, střev…), která ho bezprostředně ohrožovala na životě, s nutností mnoha operací. V jejich důsledku u něj došlo zejména k amputaci nohy ve stehně, slepotě pravého oka, vývodu tlustého střeva, závažnému postižení levé nohy. Poškozený byl hospitalizován v nemocnicích a následně přeložen do rehabilitačního ústavu s citelným omezením v obvyklém způsobu života spočívajícím mimo jiné plném odkázání na pomoc druhých osob, přičemž pracovní neschopnost i léčba v době rozhodnutí soudu prvního stupně stále trvala. Současně došlo k lehkému zranění V. W. Uvedeným jednáním porušil obviněný § 4 písm. a), § 5 odst. 2 písm. b), § 18 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. 2. Za to byl obviněnému uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu sedmi let. Dále mu bylo uloženo zaplatit na náhradě škody poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně částku 1 532 099 Kč. 3. K odvolání obviněného podaného do výroku o trestu a o náhradě škody Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 8. 1. 2025, sp. zn. 5 To 255/2024, napadený rozsudek zrušil podle § 258 odst. 1 písm. b), f), odst. 2 tr. ř. ve výroku o náhradě škody a nově obviněnému uložil podle § 228 odst. 1 tr. ř. zaplatit poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně na náhradě škody částku 1 072 469,3 Kč. Se zbytkem svého nároku byla poškozená odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Rozhodnutí odvolacího soudu napadl obviněný ve výroku o náhradě škody dovoláním, v němž odkázal na důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Namítl, že se soud odchýlil od ustálené judikatury Nejvyššího soudu týkající se spoluzavinění vzniku škody poškozeným, které je v obdobných případech vyjádřeno výší 50 %, nikoli 30 %, jak stanovil odvolací soud, a nevypořádal se se všemi relevantními okolnostmi na straně poškozeného. Výrok o náhradě škody nebyl navíc dostatečně argumentačně podložen, což jej činí nepřezkoumatelným. K tomu obviněný odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. 25 Cdo 2451/2007, ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. 25 Cdo 91/2010, ze dne 20. 12. 2011, sp. zn. 23 Cdo 4111/2011, ze dne 6. 11. 2018, sp. zn. 25 Cdo 1130/2018, a ze dne 25. 4. 2019, sp. zn. 25 Cdo 1022/2019, u nichž také stručně popsal skutkové okolnosti, z nichž rozhodnutí vycházela. Pokud v některých citovaných věcech poškozený jako pasažér automobilu řízeného viníkem dopravní nehody zvýšil riziko tím, že nepoužil bezpečnostní pás, má obviněný za to, že v jeho případě se poškozený na vzniku následku podílel tím, že nejen věděl o podnapilosti obviněného, ale v průběhu dne s obviněným alkoholické nápoje konzumoval, ačkoli věděl, že bude řídit motorové vozidlo, a tím jeho počínání schvaloval. Navíc je podle obviněného velmi pravděpodobné, že byl poškozeným v řízení pod vlivem alkoholu podporován. 5. Odvolacímu soudu obviněný pak dále vytknul, že posouzení míry spoluzavinění poškozeného bylo učiněno pouze povrchně a bez provedení dokazování. Obviněný před soudem prvního stupně prohlásil vinu a soud jeho prohlášení přijal, nebylo tedy prováděno dokazování. Odvolací soud pak ve veřejném zasedání veškeré důkazní návrhy obviněného zamítl jako nadbytečné s odůvodněním, že odvolací soud má přesnou představu o tom, jak ke vzniku nemajetkové újmy a majetkové škody došlo. Zamítnut byl i návrh obviněného na provedení úředního záznamu o podaném vysvětlení poškozeného, z něhož vyplynulo, že se poškozený zúčastnil jízdy vozidlem, o jehož řidiči věděl, že je silně ovlivněn alkoholem, že byl on sám ovlivněn návykovými látkami a s obviněným před jízdou alkoholické nápoje konzumoval, čímž jej fakticky utvrzoval v nezákonném jednání. Z výpovědi V. W. jsou podle obviněného dále relevantní informace o opakování jízdy, resp. nevystoupení z vozidla za situace, kdy byla jízda přerušena, i přes tvrzenou neopatrnost a rychlou jízdu obviněného. Odvolací soud překvapivě založil své rozhodnutí na listinách, které ani nebyly provedeny k důkazu, a míru spoluzavinění stanovil nepřiměřeně. Konstatování odvolacího soudu, že z obsahu spisu nevyplývá, že by byl obviněný ze strany poškozených ve způsobu řízení vozidla podporován, je podle obviněného nepřípadné, protože věc byla řešena ve zkráceném přípravném řízení a poškozených se na tyto informace nikdo nedotazoval. Odvolací soud pak příslušné důkazní návrhy zamítl. Závěrem obviněný požádal o „odklad výkonu“ (patrně výroku o náhradě škody). Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu v napadeném rozsahu zrušil a poškozenou odkázal na řízení věcech občanskoprávních nebo aby uložil obviněnému na náhradě škody zaplatit částku odpovídající 50 % uplatněných nároků a se zbytkem nároku poškozenou odkázal na řízení věcech občanskoprávních. 6. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství k dovolání uvedl, že posouzení míry spoluzavinění poškozeného ve výši pouze 30 % je správné. Následně podrobněji rozebral judikaturu citovanou obviněným a také další rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2023, sp. zn. 8 Tdo 1197/2022, ze dne 27. 8. 2024, sp. zn. 25 Cdo 2665/2023-226, a ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 25 Cdo 2740/2018. Z judikatury podle něj vyplývá, že obecná pravidla aplikovatelná na míru spoluzavinění neexistují, nezáleží na počtu okolností na straně poškozeného, ale na jejich významu pro vznik škody, přičemž spoluzavinění poškozeného může dosáhnout nejvýše 50 %. Takové výše však dosáhne, jen pokud se jedná o okolnost zcela zásadní pro vznik daného následku (např. nepřipoutání se poškozeného za situace, kdy by samotné připoutání zásadním způsobem omezilo škodlivý následek) nebo v případě více takových okolností (poškozený vědomě jede s podnapilým řidičem a současně existuje další nepříznivá okolnost, například je na vozovce sníh, poškozený neužije bezpečnostní pás, řidič je ve stavu vážné otravy alkoholem, poškozený sedí na klíně jiné nepřipoutané osoby, jízdě předcházely neúspěšné pokusy dalších osob řidiče z vozidla vytáhnout apod.). 7. Takové závažnější okolnosti však podle státního zástupce v posuzované věci chybí. Jediným jednáním poškozeného působícím ke vzniku škody na jeho zdraví bylo to, že