Z rozhodnutí: Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. 7. 2025 o dovolání, které podala obviněná M. Ch. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 5. 12. 2024, č. j. 11 To 355/2024-977, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 6 T 130/2023, takto:…
6 Tdo 428/2025-1053
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. 7. 2025 o dovolání, které podala obviněná M. Ch. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 5. 12. 2024, č. j. 11 To 355/2024-977, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 6 T 130/2023, takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné odmítá.
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Kutné Hoře (dále též „soud prvního stupně“ nebo jen „soud“) ze dne 19. 8. 2024, č. j. 6 T 130/2023-925, byla obviněná M. Ch. (dále „obviněná“, příp. „dovolatelka“) uznána vinnou zločinem zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, jehož se podle jeho skutkových zjištění dopustila tím, že
jako zaměstnankyně na pozici vedoucí školní jídelny Základní školy a Mateřské školy XY, okres XY, IČO XY, se současně uzavřenou pracovní smlouvou ze dne 25. 8. 2004 ve znění pozdějších dodatků a s uzavřenou dohodou o hmotné odpovědnosti ze dne 25. 8. 2004 ve znění pozdějších dodatků, na základě kterých byla mimo jiné odpovědná za řádné zaúčtování veškerých přijatých a odčerpaných finančních prostředků, za řádné vedení pokladny školní jídelny a byla odpovědná za svěřené finanční prostředky v rámci výkonu této pozice, přičemž jako jediná odpovědná osoba měla zabezpečený přístup k počítačovému pokladnímu systému ProVIS školní jídelny, v úmyslu získat neoprávněný majetkový prospěch, nejméně v době od 31. 8. 2010 do 2. 12. 2021 přijímala od platících strávníků a jejich zákonných zástupců platby na úhradu stravy, které měla řádně zaúčtovat do pokladního systému školní jídelny, při tomto v předmětném období vystavovala a předávala platícím strávníkům a jejich zákonným zástupcům ve zřízeném pokladním systému příjmové doklady o úhradě stravy, avšak po vystavení dokladů v pokladním systému v rozporu s pracovní náplní a s uzavřenou dohodou o hmotné odpovědnosti prováděla nestandardní operace spočívající v některých případech v úplném mazání vystavených příjmových dokladů bez dalšího záznamu nebo v dalších případech se zavedením příjmových dokladů nových s poníženou přijatou částkou finančních prostředků, kdy takto smazala celkem 9 618 záznamů, které ve 4 864 případech smazala úplně a ve 4 754 případech nahradila smazaný záznam záznamem novým s poníženou přijatou částkou, přičemž si v prvním případě neoprávněně ponechala celou částku od plátce pro vlastní potřebu, kterou neodvedla do pokladny školní jídelny a v druhém případě si pro vlastní potřebu neoprávněně ponechala pro vlastní potřebu částku ve výši rozdílu mezi částkou na původním smazaném dokladu a částku na nově vystaveném dokladu, takto si za předmětné období neoprávněně ponechala finanční prostředky v celkové výši 3 681 753 Kč,
a dále v období od prosince 2018 do října 2021 neoprávněně, bez souhlasu a vědomí vedení školy a bez vědomí platících strávníků či jejich zákonných zástupců a v rozporu s pracovní náplní a s uzavřenou hmotnou odpovědností, vystavila nejméně ve 33 případech nepravdivé pokladní doklady o údajném vrácení finanční hotovosti jako přeplatku na stravném 29 strávníkům, přičemž si částky uvedené na dokladech ponechala pro svou potřebu a nepředala je příjemcům uvedeným na dokladech, pokladní doklady zaúčtovala do pokladního systému školní jídelny jako vrácené přeplatky, kdy takto si neoprávněně ponechala finanční prostředky v celkové výši 35 658 Kč,
čímž Základní škole a Mateřské škole XY, okres XY, IČO XY, se sídlem XY XY, XY, způsobila škodu v celkové výši 3 717 411 Kč.
2. Obviněná byla za tento zločin odsouzena podle § 206 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody ve výměře tří let, jehož výkon jí byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let a šesti měsíců. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. jí byla uložena povinnost zaplatit poškozené škodu v celkové výši 3 717 411 Kč.
3. O odvolání obviněné proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Praze (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 5. 12. 2024, č. j. 11 To 355/2024-977, jímž ho podle § 256 tr. ř. zamítl.
II.
Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti citovanému usnesení odvolacího soudu podala obviněná prostřednictvím svého obhájce Mgr. Jana Alta dovolání, jež opřela o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a m) tr. ř., neboť bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku, přestože v řízení mu předcházejícím byla rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů.
5. Obviněná odmítla, že by zpronevěřila jakékoli prostředky. Uvedla, že byla krátce proškolena v ovládání účetního systému, a to včetně funkce „výmaz řádku“. Když si otevřela v účetním programu stav konta konkrétního strávníka, vygeneroval jí účetní program podle evidovaného přeplatku či nedoplatku za obědy automaticky příjmový či výdajový doklad. Pokud zároveň nedošlo k platbě, takto vytvořený doklad mazala pomocí funkce „vymazat řádek“ bez ohledu na to, zda se jednalo o doklad příjmový či výdajový.
6. Namítla, že nebyl zajištěn její pracovní počítač, ani data v něm uložená. Nebyl ani vypracován znalecký posudek, který by data zanalyzoval. Soudy se zcela opřely o tabulku s přehledem vymazaných účetních dokladů, kterou vytvořil svědek M. K. Tato tabulka pouze eviduje vymazané řádky a nic neříká o tom, že peníze byly nebo nebyly skutečně uhrazeny. Připomněla, že od počátku vznášela vůči tabulce řadu námitek.
7. Zaprvé tabulka zachycuje pouze přehled vymazaných účetních dokladů. Neprokazuje, že by vymazaný doklad byl skutečně vytištěn, předán strávníkovi a inkasovány jakékoliv prostředky. V celém trestním řízení nebyl zajištěn žádný z 9 618 vymazaných účetních záznamů, ani nebyl vyslechnut jediný strávník či jeho zákonný zástupce, který by potvrdil, že na vymazaný doklad bylo fakticky cokoliv hrazeno. Trvá na tom, že doklady se generovaly automaticky a následně je smazala, aniž by byla provedena úhrada a doklady vytištěny, tj. nikdy neexistovaly. Odvolací soud nadto popřel i vlastní slova, když uvedl, že svědek K. při sestavování tabulky měl k dispozici příjmové doklady. Závěr, že inkasovala jakékoli prostředky, proto nemá oporu v provedeném dokazování.
8. Zadruhé tabulka obsahuje pouze vymazané příjmové doklady, nikoli vymazané výdajové doklady. Odkázala na e-mail svědka K., kterým na uvedenou skutečnost upozornil vyšetřovatele. Potvrzuje se tím, že byly automaticky generovány příjmové i výdajové doklady, které poté mazala. Celková škoda by proto měla být součtem všech vymazaných dokladů, tedy příjmových i výdajových.
9. Zatřetí svědek K. v rámci tabulky vytvořil kategorii „nahrazených záznamů“. Za nahrazené považuje ty záznamy, u nichž se u téhož strávníka po vymazání záznamu o přijaté platbě do tří dnů objevil jiný záznam o platbě, který nebyl vymazán. Nahrazený doklad pak v řadě případů zní na nižší částku než záznam nový. Odvolací soud uvedl, že při objemu informací mohlo dojít k nesrovnatelnostem. Přesto nepostupoval v pochybnostech v její prospěch.
10. Závěrem svého dovolání obviněná navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 5. 12. 2024, č. j. 11 To 355/2024-977, a přikázal mu věc k novému rozhodnutí. Připojila též návrh na odklad vykonatelnosti výroku o náhradě škody.
11. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) ve svém vyjádření k dovolání obviněné uvedl, že ve věci neshledal žádný, natož extrémní, rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními. Obsahově relevantní námitky ve vztahu k uplatněným dovolacím důvodům ve věci neshledal. Nepovažuje proto za nutné se těmito námitkami obviněné blíže podrobněji zabývat, přičemž v úplnosti odkázal na dostatečná skutková zjištění soudů obou stupňů.
12. Přestože obviněná de facto namítá absenci objektivní stránky skutkové podstaty trestného činu zpronevěry podle § 206 tr. zákoníku s tím, že žádné prostředky nezpronevěřila a ani se nedopustila jiného protiprávního jednání, resp. upozorňuje na chybný předpoklad při výpočtu škody, tak i v těchto bodech toliko rozporuje učiněná skutková zjištění ze strany soudů prvního a druhého stupně. Navíc se jedná o zcela totožné námitky, které obviněná uplatňovala již v rámci řízení před soudy obou stupňů, přičemž soudy se těmito námitkami podrobně zabývaly a v odůvodnění svých rozhodnutí se s nimi vypořádaly.
13. Soud prvního stupně, s jehož závěry se soud druhého stupně ztotožnil, provedl dostačující množství důkazů, aby mohlo být žalované jednání objektivně prokázáno. Vyjma svědeckých výpovědí, zejména pak ředitelky školy, obviněné a servisního pracovníka M. K., se jedná o listinné podklady. Pakliže obviněná namítá neúplně zjištěný skutkový stav věci a označuje potenciální důkazy, které provedeny nebyly (viz námitky obviněné, že nebyl zajištěn pracovní počítač obviněné, nebyla zkoumána v něm uložená data, nebyly zajištěny vymazané účetní záznamy, nebyli vyslechnuti strávníci či zákonn