6 Tdo 501/2025 – Nejvyšší soud

6 Tdo 501/2025-255 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 7. 8. 2025 o dovolání, které podal obviněný M. K. proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. 8. 2024, č. j. 4 To 104/2024-203, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 4 T 109/2023, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Městského soudu v Brně (dále též „soud prvního stupně“ nebo jen „soud“) ze dne 25. 3. 2024, č. j. 4 T 109/2023-176, byl obviněný M. K. (dále „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku, kterého se podle jeho skutkových zjištění dopustil způsobem specifikovaným ve výroku rozsudku. 2. Obviněný byl za tento trestný čin odsouzen podle § 209 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvou let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost nahradit poškozenému P. B., nar. XY, škodu ve výši 600 000 Kč. 3. O odvolání obviněného proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Brně (dále „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 6. 8. 2024, č. j. 4 To 104/2024-203, tak, že je podle § 258 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. zrušil v celé odsuzující části. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že uznal obviněného vinným přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku, kterého se dopustil tím, že dne 1. 11. 2022 na přesně nezjištěném místě poškozenému P. B., nar. XY, nabídl ke koupi elektrický vůz Tesla, RZ: XY, za částku 1 450 000 Kč, přičemž vystupoval jako osoba oprávněná s vozidlem dále nakládat podle své vůle s tím, že mu z ceny vozu odečte část již předtím investovaných peněz a poškozený tak za vůz doplatí pouze částku 600 000 Kč a po sepsání kupní smlouvy poškozený ze svého bankovního účtu č. XY vedeného u Československé obchodní banky na bankovní účet č. XY vedený u Fio banky, dne 1. 11. 2022 převedl částku 300 000 Kč a 300 000 Kč, k přepisu vozidla však nedošlo a asi po 14 dnech užívání obžalovaný K. poškozenému sdělil, že zajistí evidenční kontrolu a protokol o evidenční kontrole jakožto přílohu k žádosti o přepis vozidla, který následně vyřídí, načež obžalovaný se zmíněným vozidlem odjel a následně s poškozeným přestal komunikovat, kdy z registru vozidel je zřejmé, že v době od 17. 10. 2022 do 20. 1. 2023 byla vlastníkem předmětného vozidla společnost AUTODIVAKY s.r.o., IČ: 4355547, a obžalovaný nikdy nebyl osobou oprávněnou disponovat s vozidlem, a tímto jednáním způsobil poškozenému P. B., nar. XY, škodu ve výši 600 000 Kč, a tohoto jednání se dopustil i přesto, že byl rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 4. 5. 2009, sp. zn. 95 T 41/2009, který nabyl právní moci 4. 5. 2009, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 10. 9. 2009, sp. zn. 7 To 321/2009, odsouzen pro zločin úvěrového podvodu podle § 250b odst. 1, 4 písm. b) zákona č. 140/1961 Sb., a přečin podvodu podle § 250 odst. 1, 2 zákona č. 140/1961 Sb., k trestu odnětí svobody ve výměře 8 let, který s přerušením vykonal k 10. 11. 2019, a k trestu zákazu činnosti, který vykonal k 28. 11. 2022. 4. Za tento trestný čin obviněného odsoudil podle § 209 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvou let, pro jehož výkon ho podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu uložil povinnost nahradit poškozenému P. B., nar. XY, škodu ve výši 600 000 Kč. II. Dovolání a vyjádření k němu 5. Proti citovanému rozsudku krajského soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, jež opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. d), g), h) tr. ř. K prvnímu důvodu dovolání obviněný uvádí, že odvolací soud vůbec nevysvětlil procesní postup o konání veřejného zasedání v jeho nepřítomnosti. Namítá porušení práva na obhajobu, neboť odvolací soud konal veřejné zasedání, aniž by se vypořádal s předloženou lékařskou zprávou a s tím, že trval na své osobní účasti. Pokud jde o důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., namítá, že soud svědkům při jejich výslechu nedal možnost se k věci souvisle vyjádřit a pokládal jim pouze otázky. Takový postup je procesně vadný, přičemž by mělo dojít k opakování výslechů těchto svědků. Obviněný také uvádí, že soudy neprovedly jím navrhované důkazy. Považuje za nesprávné, pokud soud nezjišťoval, kdo je autorem nepravdivé zprávy zaslané z datové schránky vlastníka vozidla. Svědek L. nebyl oprávněn jednat za obchodní společnost AUTODIVAKY s.r.o., proto měl být vyslechnut statutární orgán této právnické osoby. Podle obviněného by se tím vysvětlily i vzájemné vztahy mezi jednotlivými právnickými a fyzickými osobami a prokázalo by se, že mohl s vozidlem nakládat. Přitom obviněný tvrdí, že na tyto osoby měl vliv a mohl vystupovat jako osoba oprávněná s vozidlem disponovat. Není tedy zřejmé ani to, zda měl v úmyslu poškozeného uvést v omyl tím, že měl vystupovat jako osoba oprávněná nakládat s předmětným vozidlem. Dále namítá, že odvolací soud neprovedl žádné dokazování a změnil skutkovou větu. 6. Závěrem svého dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. napadený rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 6. 8. 2024, č. j. 4 To 104/2024-203, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 25. 3. 2024, č. j. 4 T 109/2023-176, zrušil v celém rozsahu, a poté ve věci sám rozhodl podle § 265m odst. 1 tr. ř. tak, že ho zprošťuje obžaloby, eventuálně podle § 265l odst. 1 tr. ř. napadená rozhodnutí zrušil a věc přikázal Městskému soudu v Brně k opětovnému projednání. 7. Nejvyšší státní zástupkyně se k dovolání obviněného vyjádřila prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“). Ten uvádí, že podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu (např. jeho usnesení ze dne 19. 7. 2017, sp. zn. 5 Tdo 534/2017) je důvod dovolání podle písmene d) dán pouze tehdy, pokud bylo veřejné zasedání konáno v rozporu se zákonem v nepřítomnosti obviněného, ačkoliv jeho účast měla být umožněna. V daném případě však odvolací soud řádně odůvodnil, proč veřejné zasedání proběhlo bez přítomnosti obviněného – jeho omluva byla shledána nedostatečnou a jeho účast nebyla považována za nezbytnou. Obviněný byl navíc zastoupen obhájcem. Za těchto okolností státní zástupce uzavřel, že k porušení práva na obhajobu nedošlo a námitka je nedůvodná. 8. Obviněný namítl, že výpovědi svědků K. a B. jsou procesně nepoužitelné, neboť jim nebyla dána možnost se spontánně vyjádřit k věci, čímž mělo dojít k porušení § 101 odst. 2 tr. ř. K tomuto státní zástupce připustil, že tzv. monologová část výslechu nebyla v hlavním líčení formálně dodržena, nicméně zdůraznil, že výpovědi svědků byly spontánní, nebyly ovlivňovány, a obhajobě bylo umožněno klást otázky. Výpovědi tak nelze považovat za procesně nepoužitelné. Navíc obviněný byl usvědčen i dalšími důkazy, zejména listinnými, včetně výpisů z bankovního účtu. Námitky obviněného proto označil za neopodstatněné. 9. Další námitka spočívá v tom, že soudy neprovedly jím navržené důkazy (zjištění autora zprávy z datové schránky a výslech statutárního orgánu společnosti AUTODIVAKY s.r.o.). Státní zástupce k tomu uvedl, že tato námitka představuje pouhý nesouhlas s rozsahem provedeného dokazování, a tudíž neodpovídá uplatněnému dovolacímu důvodu. Jak vyplývá z odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně (bod 12.), soud návrhy považoval za nadbytečné, neboť skutkové a právní závěry bylo možné učinit na základě již provedených důkazů. Námitce proto nelze přisvědčit. 10. Obviněný ve svém dovolání namítl, že odvolací soud změnil skutkovou větu bez provedení dokazování, čímž podle něj porušil ustanovení trestního řádu. Tuto námitku podřadil pod důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., ale státní zástupce ji považuje spíše za námitku procesní vady, která spadá pod § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. K tomuto vysvětluje, že odvolací soud může změnit skutková zjištění pouze tehdy, pokud provede k dané změně podstatné důkazy. V posuzovaném případě žádné důkazy odvolacím soudem provedeny nebyly. Podle státního zástupce však změna popisu skutku nebyla podstatná, neboť se týkala pouze formulace postavení obviněného (z vlastníka na osobu vydávající se za oprávněného nakládat s vozidlem), což nemělo vliv na právní kvalifikaci skutku jako podvodu. Podstatou skutku zůstalo, že obviněný vylákal peníze pod záminkou prodeje vozidla, které nehodlal převést. I kdyby byl vlastníkem vozidla, šlo by stále o podvod. Změna skutkové věty tedy nebyla zásadní a neporušila právo obviněného na spravedlivý proces. 11. Obviněný v dovolání uplatnil důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., který se vztahuje na nesprávné právní posouzení skutku či jinému nesprávnému hmotněprávnímu posouzení. Tento důvod však neslouží k přezkumu skutkových zjištění, ale pouze k posouzení, zda byl zjištěný skutkový stav správně právně kvalifikován. Konkr