6 Tdo 558/2025 – Nejvyšší soud

6 Tdo 558/2025-362 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 2. 7. 2025 o dovolání, které podal obviněný J. D., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Ostrov, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 2. 2025, sp. zn. 6 To 9/2025, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 6 T 95/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. D. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Okresní soud v Chebu rozsudkem ze dne 8. 11. 2024, sp. zn. 6 T 95/2024, uznal obviněného J. D. (dále jen „obviněný“) vinným přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku na skutkovém základě, podle kterého (zestručněně) v době mezi 1. a 14. září 2022 v XY, č. ev. XY uzavřel s poškozenými P. B. a S. Š. ústní dohodu, ve které se zavázal do konce října 2022 provést rekonstrukci střechy jejich chaty na uvedené adrese, následně si nechal od poškozených poslat na účet majitele J. K., k němuž měl přístup, finanční prostředky určené na nákup materiálu a nákladů na pracovní činnost související s rekonstrukcí střechy, přičemž mu poškození postupně zaslali každý 67 400 Kč. Od počátku přitom jednal v úmyslu rekonstrukci střechy neprovést. Peněžní prostředky z účtu vybral, stavební materiál nenakoupil, s rekonstrukcí střechy vůbec nezačal, poškozeným lhal o tom, že je hospitalizovaný v nemocnici a nemocný, posouval termín dokončení zakázky nejprve na konec listopadu a poté na únor 2023, aniž by měl v úmyslu s pracemi začít. Peníze od poškozených mezitím použil na úhradu jiných svých potřeb a závazků, čímž jim (každému jednotlivě) způsobil škodu v uvedené výši. 2. Za to a za sbíhající se pokračující přečin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 4 tr. zákoníku, kterým byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 31. 1. 2024, sp. zn. 3 T 121/2022, který nabyl právní moci dne 1. 2. 2024, mu byl podle § 209 odst. 3 a § 43 odst. 2 tr. zákoníku uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, a peněžitý trest ve výměře 72 denních sazeb po 500 Kč, celkem 36 000 Kč. Současně byl podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušen výrok o trestu z citovaného rozsudku. Bylo také podle § 228 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto o jeho povinnosti nahradit škodu každému z poškozených ve výši 67 400 Kč. 3. K odvolání obviněného Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 17. 2. 2025, sp. zn. 6 To 9/2025, napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. e), f), odst. 2 tr. ř. zrušil ve výrocích o trestu a o náhradě škody a obviněnému uložil souhrnný trest odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, pro jehož výkon jej zařadil do věznice s ostrahou, a peněžitý trest shodný jako soud prvního stupně, a poškozené s jejich nároky podle § 229 odst. 1 tr. ř. odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních, neboť obviněný před rozhodnutím odvolacího soudu způsobenou škodu uhradil. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Rozhodnutí odvolacího soudu napadl obviněný dovoláním, v němž odkázal na důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. d), g), h) tr. ř. Namítl, že došlo k porušení jeho práva na obhajobu, neboť hlavní líčení dne 24. 9. 2024 bylo zahájeno v jeho nepřítomnosti, přestože měl úmysl se jej účastnit a k soudu se dostavil se zpožděním. Výpověď klíčového svědka P. B. tak proběhla bez jeho přítomnosti, čímž mu bylo znemožněno klást otázky a vyjádřit se k důkazům. Tím bylo porušeno jeho právo na projednání věci v jeho přítomnosti podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Obviněný namítl, že podle komentářové literatury je naplněn uvedený dovolací důvod také tehdy, pokud soud v hlavním líčení, které jinak probíhalo v přítomnosti obžalovaného, provedl výslech svědka tak, že podle § 209 odst. 1 věta druhá tr. ř. vykázal obžalovaného z jednací síně, avšak poté ho v rozporu s ustanovením § 209 odst. 1 věty třetí tr. ř. neseznámil s obsahem učiněné svědecké výpovědi, neumožnil mu vyjádřit se k ní, ani klást svědkovi otázky. Podle obviněného za použití analogie, kterou trestní právo obecně umožňuje ve prospěch obviněného, lze mít za to, že nemožnost se vyjádřit či klást svědkovi otázky, naplňuje znaky tohoto dovolacího důvodu. Obviněný svým jednáním nijak řízení neobstruoval a soud mohl vyčkat či se ho pokusit před hlavním líčením kontaktovat. I druhé hlavní líčení proběhlo bez jeho účasti, ačkoli se účastnit chtěl, pouze si špatně poznamenal termín. Soud podle něj mohl jednání odročit nebo se jej pokusit kontaktovat. Obviněný má za to, že i tímto došlo k naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. 5. Obviněný rovněž namítl, že skutková zjištění soudů jsou v rozporu s provedenými důkazy. Neměl úmysl se na poškozených obohatit, pouze nebyl schopen dostát svým závazkům ze zdravotních důvodů. Peněžní prostředky poškozeným uhradil ještě před rozhodnutím odvolacího soudu, a to dokonce nad rámec způsobené škody. Jeho jednání tak nenaplňuje znaky trestného činu podvodu podle § 209 tr. zákoníku. Smluvené práce vždy provedl a nikdy se na úkor poškozených neobohatil. Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek odvolacího soudu a přikázal mu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl se závazným právním názorem Nejvyššího soudu, nebo aby zrušil rovněž rozhodnutí soudu prvního stupně a věc mu vrátil k novému projednání a rozhodnutí. 6. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství k dovolání uvedl, že obviněný byl k hlavnímu líčení dne 24. 9. 2024 řádně předvolán, avšak bez omluvy se na jeho začátek nedostavil. Soud proto zahájil jednání v jeho nepřítomnosti, byla přednesena obžaloba a přistoupeno k výslechu svědků. Obviněný se dostavil až v průběhu výpovědi druhé vyslýchané svědkyně, přičemž následně mohl vypovídat a vyjádřit se k provedeným důkazům. Na konci prvního dne hlavního líčení neměl žádné návrhy na doplnění dokazování a dne 8. 11. 2024 se již v termínu odročeného hlavního líčení nedostavil. Jím avizované doklady, které jej měly vyvinit, soudu nedodal. Podle státního zástupce nebylo porušeno žádná z jeho procesních práv. 7. Dále státní zástupce vyložil ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a uvedl, že tento dovolací důvod se vztahuje pouze na případy tzv. extrémního nesouladu mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy. V projednávané věci však žádný takový rozpor neshledal. Soudy obou stupňů podle něj provedly dokazování v souladu se zákonem, hodnotily důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěly ke skutkovým závěrům bez důvodných pochybností. Státní zástupce má za to, že námitky obviněného představují pouze polemiku se skutkovými zjištěními, nikoli relevantní dovolací argumentaci. 8. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. státní zástupce uvedl, že obviněný sice namítá absenci subjektivní stránky trestného činu podvodu, avšak i v tomto případě jde převážně o opakování námitek, které již byly uplatněny v předchozím řízení a se kterými se soudy řádně vypořádaly. Podle státního zástupce je proto namístě odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž je takové dovolání zpravidla zjevně neopodstatněné. Státní zástupce dále shrnul skutkový základ věci a konstatoval, že obviněný od poškozených převzal finanční prostředky na rekonstrukci střechy, avšak dílo neprovedl a prostředky vrátil až po odsuzujícím rozsudku. Tato skutečnost podle něj nemá vliv na trestní odpovědnost, neboť nejde o účinnou lítost. Podle státního zástupce obviněný nebyl odsouzen kvůli své trestní minulosti, ale jeho opakované odsouzení za podvodné jednání svědčí o tom, že si musel být vědom možných následků svého jednání. Státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. III. Formální podmínky věcného projednání dovolání 9. Obviněný je podle § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Dovolání bylo podáno prostřednictvím obhájce (§ 265d odst. 2 věta první tr. ř.), v zákonné lhůtě (§ 265e odst. 1 tr. ř.) a splňuje formální a obsahové náležitosti předpokládané v § 265f odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud dále shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř. 10. Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo zapotřebí posoudit, zda konkrétní dovolací argumentace skutečně odpovídá obsahovému vymezení uplatněných dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. d), g), h) tr. ř. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro přezkum napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (srov. § 265i odst. 1, 3 tr. ř.). 11. Podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání. 12. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. slouží k nápravě vad v případech, kdy rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem proved