6 Tdo 642/2025 — Nejvyšší soud

6 Tdo 642/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. e) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:24. 9. 2025 Spisová značka:6 Tdo 642/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:6.TDO.642.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Nepřípustnost trestního stíhání Dotčené předpisy:§ 11 odst. 1 písm. b, h) tr. ř. § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:13. 11. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 26.01.2026IV.ÚS 223/26 Josef Baxa Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 642/2025-866 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 9. 2025 o dovolání, které podal obviněný O. Č. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2024, sp. zn. 61 To 396/2024, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 1 T 61/2023, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného O. Č. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 17. 1. 2024, sp. zn. 1 T 61/2023, byli obvinění M. G., O. Č. a V. Ř. uznáni vinnými zločinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b), písm. e) tr. zákoníku ve znění účinném do dne 30. 11. 2011. 2. Za to byl obviněnému O. Č. uložen podle § 329 odst. 2 tr. zákoníku ve znění účinném do dne 30. 11. 2011 trest odnětí svobody v trvání 2 let. Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku mu byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 let. 3. Spoluobviněnému M. G. byl uložen podle § 329 odst. 2 tr. zákoníku ve znění účinném do dne 30. 11. 2011 trest odnětí svobody v trvání 2 let. Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku mu byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 let. 4. Spoluobviněnému V. Ř. byl uložen podle § 329 odst. 2 tr. zákoníku ve znění účinném do dne 30. 11. 2011 trest odnětí svobody v trvání 2 let. Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku mu byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 let. 5. O odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný O. Č., rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 29. 8. 2024, sp. zn. 61 To 396/2024, jímž je podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu II./1. Dovolání obviněného O. Č. 6. Proti citovanému usnesení Městského soudu v Praze podal obviněný O. Č. (dále též jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) dovolání, přičemž uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. e), l) [podle slovního vymezení měl ovšem zjevně na mysli nikoli písm. l) nýbrž písm. m)] tr. ř. 7. Dovolatel napadené usnesení i jemu předcházející rozsudek považoval za nezákonné, což spatřoval v provázanosti s nezákonným vedením přípravného řízení. Pro skutek kvalifikovaný jako trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. c) tr. zákona byl stíhán již v minulosti, nejprve pod č. j. ÚDV-64/Vt-94, po spojení věci pod č. j. ÚDV-14/Vt-96 a po vyloučení věci ze společného řízení pod č. j. ÚDV-9/Vt-98. Jeho trestní stíhání bylo pravomocně zastaveno usnesením vyšetřovatelky ÚDV ze dne 14. 2. 2000. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 9. 2. 2022, sp. zn. 16 Nt 6358/2021, byla (k návrhu státního zástupce ze dne 9. 11. 2021, sp. zn. 1 ZT 111/2000) povolena podle § 284 odst. 1 tr. ř. obnova řízení. Usnesení nabylo právní moci ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 4. 2022, sp. zn. 5 To 88/2022. 8. Po povolení obnovy řízení bylo usnesením státního zástupce ze dne 1. 6. 2022, č. j. 1 ZT 73/2022-16, zrušeno opatření o sdělení obvinění ze dne 27. 12. 1994, č. j. ÚDV-64/Vt-94, a policejnímu orgánu bylo uloženo, aby namísto něho vydal usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 tr. ř. To bylo vydáno dne 7. 11. 2022 pod č. j. ÚDV-138-63/TČ-2021-260011. Proti usnesení o zahájení trestního stíhání podal obviněný stížnost, která byla usnesením státního zástupce městského státního zastupitelství ze dne 8. 2. 2023, č. j. 0 KZT 62/2023, zamítnuta. 9. Obviněný pokračoval, že při prostudování spisu vyšlo najevo, že součástí shromážděného listinného materiálu č. j. ÚDV-138/TČ-2021-260011 není původní vyšetřovací spis č. j. ÚDV-64/Vt-94 resp. ÚDV-9/VT-98, ačkoliv aktuální trestní stíhání není řízením novým, nýbrž pokračováním původního trestního řízení po povolení obnovy. Požádal proto státního zástupce o přezkoumání postupu policejního orgánu. Namítl, že povolení obnovy považuje za nezákonné, jelikož při obnově řízení konstatované „nové“ důkazy jsou totožné s důkazy, jimiž disponovala vyšetřovatelka již v době původního trestního řízení, které bylo pravomocně zastaveno. Konstatované „nové“ důkazy tvořily součást spisů svazek „S.“ a svazek „B.“, které měl policejní orgán k dispozici již v původním řízení. Žádné další jiné proti němu svědčící listinné důkazy ani před povolením obnovy, ani při následujícím vyšetřování opatřeny nebyly. Dohledaný další listinný materiál je pro posouzení věci irelevantní. Může jít sice o nové skutečnosti, ale nepodstatné, které nemohou samy o sobě ani ve spojení se skutečnostmi známými dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině. 10. Státní zástupce obviněného vyrozuměl, že vrátil policejnímu orgánu návrh na podání obžaloby, aby doplnil spisový materiál o původní vyšetřovací spis. Policejní orgán však spis č. j. ÚDV-64/vt-94 (resp. ÚDV-9/Vt-98) neopatřil a jeho návrhy na doplnění vyšetřování odmítl jako nadbytečné. 11. Dovolatel opětovně požádal státního zástupce o přezkoumání postupu policejního orgánu, s tím, že pokud není součástí trestního spisu původní vyšetřovací spis, je tím zásadně krácen na svých právech a znovu namítl nezákonnost obnovy řízení. Státní zástupce jej přípisem ze dne 11. 7. 2022, č. j. 1 ZT 73/2022-135, vyrozuměl o podání obžaloby a o tom, že jeho žádost byla vyhodnocena jako součást obhajoby, se kterou se vypořádal v odůvodnění obžaloby. Toto tvrzení však podle dovolatele neodpovídá skutečnosti. K jeho argumentům totiž státní zástupce neuvedl nic konkrétního a nespecifikoval, které důkazy a skutečnosti považuje za nové. K chybějícímu původnímu vyšetřovacímu spisu státní zástupce uvedl, že spisový materiál obsahoval pouze několik listin, přičemž ověřená kopie těchto listin byla přiložena do aktuálního spisu. Rovněž toto tvrzení dovolatel odmítl. Originál vyšetřovacího spisu musel obsahovat stejně jako kterýkoli jiný vyšetřovací spis další listiny. 12. Obviněný následně k výzvě soudu podle § 196 odst. 2 tr. ř. o vyjádření k obžalobě mimo jiné navrhl, aby byl opatřen kompletní spisový materiál ohledně jeho původního trestního stíhání. Soud jeho návrhu vyhověl a zjistil, že daný spis již neexistuje a má být součástí spisu č. j. ÚDV-3/VtB-2000 (trestní věc F. V.), v němž však žádný relevantní důkazní materiál k jeho osobě založen není. 13. Soud prvního stupně v rozsudku ze dne 17. 1. 2024, sp. zn. 1 T 61/2023, nezaujal žádné vlastní stanovisko, pouze odkázal na cizí rozhodnutí a jejich odůvodnění. Argumenty obviněného nevyvrátil konkrétními důkazy a precizním vysvětlením a zhodnocením. S jeho obhajobou se vypořádal stejně nedbale jako předtím státní zástupce. Nerespektoval ustanovení § 125 odst. 1 tr. ř. a nereagoval řádně na jeho argumenty spočívající v tom, že obnova řízení byla povolena v rozporu se zákonem, a tudíž i jeho trestní stíhání je v rozporu se zákonem. Usnesení odvolacího soudu ze dne 29. 8. 2024, sp. zn. 61 To 396/2024, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání, vykazuje stejné vady jako rozsudek soudu prvního stupně, neboť v rozporu s ustanovením § 134 odst. 2 tr. ř. obsahuje pouze bezobsažné obecné proklamace a k jeho námitkám neuvádí nic konkrétního, natož aby jeho právní názor o nezákonnosti přípravného řízení a rozsudku vyvrátilo relevantními argumenty. V bodu 33. svého usnesení odvolací soud odmítl obhajobu obviněného s tím, že názor o nezákonnosti povolení obnovy řízení je nedůvodný. Na základě, jakých právních úvah k tomuto závěru odvolací soud dospěl, ovšem neuvedl. V dalších bodech usnesení odvolacího soudu jsou jen obecné proklamace. Dále odvolací soud odkázal k námitce nezákonnosti povolení obnovy řízení na usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 9. 2. 2022, sp. zn. 16 Nt 6358/2021, na usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 4. 2022, sp. zn. 5 To 88/2022, a také na rozsudek nalézacího soudu. Ani jedno z těchto rozhodnutí nerozebírá, na základě, jakých konkrétních nových důkazů a skutečností byla obnova řízení povolena. Usnesení odvolacího soudu tak dovolatel považuje za nezákonné a nepřezkoumatelné. 14. Dovolatel trval na tom, že k povolení obnovy v jeho trestní věci došl