6 Tdo 734/2025 – Nejvyšší soud

6 Tdo 734/2025-704 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. 10. 2025 o dovolání, které podal obviněný J. P., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici Hradec Králové, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 25. 3. 2025, sp. zn. 13 To 389/2024, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 1 T 99/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. P. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 6. 11. 2024, č. j. 1 T 99/2024-597 (dále také jen „rozsudek soudu prvního stupně“), byl obviněný J. P. (dále jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným jednak zločinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, jednak přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku, kterých se podle jeho skutkových zjištění dopustil tím, že v přesně nezjištěné době od 16:00 hodin dne 11. 8. 2023 do 01:00 hodin dne 12. 8. 2023 na XY náměstí čp. XY v XY za pomocí klíčů, které získal tím, že využil značné podnapilosti V. P., s kterým předtím společně popíjel alkoholické nápoje v restauračním zařízení XY, a jehož musel z důvodu značné podnapilosti odvést k němu domů na adresu XY čp. XY v XY, kde si v nestřeženém okamžiku přisvojil klíče od bytu poškozené I. L.-P. a jejího trezoru, následně se vrátil do restaurace XY, kde si nechal zavolat taxi službu, a tou byl odvezen do místa svého aktuálního bydliště na adrese XY XY v XY, zde nasedl do vozidla tovární značky Volkswagen Transporter, registrační značky XY, a tímto vozidlem přijel na XY náměstí k domu čp. XY, kde takto získanými klíči od bytu I. L.-P. vstupními dveřmi vnikl do bytu, a zde v obývací pokoji ze stěny sundal nástěnný obraz, pod kterým byl ve zdi umístěn kovový trezor značky Warrior, který si otevřel klíči od trezoru, jež získal výše popsaným způsobem, a z trezoru následně odcizil: - finanční hotovost ve výši 100 000 Kč a 9 000 euro a další věci, zejména šperky přesně popsané ve výroku rozsudku, následně v obývacím pokoji z „ruské komody“ odcizil sadu šesti stříbrných pozlacených příborů ve stáří 40 let a sadu šesti stříbrných příborů, - dále z pracovního stolu umístěného v obývacím pokoji odcizil dřevěnou truhličku, finanční hotovost ve výši 60 000 Kč včetně dokladů od stánku a daňového přiznání z daně fyzických osob na jméno I. L.-P. za rok 2022 včetně smluv o pronájmech nemovitostí, následně přešel do ložnice, kde z police odcizil bižuterii, čímž odcizením finanční hotovosti ve výši 100 000 Kč, šperků, příborů a bižuterie v hodnotě 783 800 Kč způsobil poškozené I. L.-P. celkovou škodu ve výši 883 800 Kč, a odcizením finanční hotovosti ve výši 9 000 euro a 60 000 Kč, tedy celkovou částku 276 855 Kč ke škodě poškozeného M. K., celkem způsobil škodu ve výši 1 160 655 Kč. 2. Za tyto trestné činy byl odsouzen podle § 205 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let a 6 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost nahradit poškozené I. L.-P. částku 853 800 Kč a poškozenému M. K. částku 266 855 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená I. L.-P. se zbytkem nároku na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, o kterém Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 25. 3. 2025, sp. zn. 13 To 389/2024 (dále jen „napadený rozsudek“), rozhodl tak, že podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. částečně zrušil citovaný rozsudek ve výroku o náhradě škody poškozené I. L.-P. a podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že podle § 228 odst. 1 tr. ř. je obviněný povinen zaplatit poškozené I. L.-P. na náhradě škody částku ve výši 645 500 Kč a podle § 229 odst. 2 tr. ř. se poškozená odkazuje se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti napadenému rozsudku podal dovolání obviněný J. P. a toto odůvodnila zvolená obhájkyně Mgr. Hana Mikulecká tak, že ho napadá z důvodu porušení ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces spočívající v porušení zásady rovnosti zbraní, respektive principu rovnosti stran a principu rovnosti příležitostí zaručených ve smyslu čl. 37 odst. 3 Listiny, čl. 96 odst. 1 Ústavy a čl. 6 odst. 1 Úmluvy, a dále z důvodu porušení ústavně zaručeného práva obviněného na spravedlivý proces. Konečně pak obviněný uplatnil důvody dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v první a třetí alternativě a podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. 5. Obviněný namítl, že krajský soud se v odvolacím řízení s jeho námitkami ohledně nesprávných skutkových závěrů nalézacího soudu nezabýval a zamítl navržené důkazy, aniž by v odůvodnění rozsudku rozvedl, proč nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů, které zcela vylučují skutková zjištění a závěry krajského soudu. Krajský soud do odůvodnění zrušeného rozsudku namísto svých vlastních skutkových zjištění týkajících se údajné viny obviněného pouze odkázal na závěry prvoinstančního soudu. Jediným, čím se krajský soud alespoň částečně zabýval, byla nesprávně zjištěná výše údajně způsobené škody. Obviněný po celou dobu řízení namítal, že nebylo žádným způsobem prokázáno, jaké konkrétní cennosti měl údajně odcizit a jakou měly hodnotu. Odvolací soud se nijak nezabýval námitkou, že hodnota části údajně odcizených šperků byla sice stanovena odborným vyjádřením soudního znalce Karla Zemka, ten ale žádný z oceňovaných předmětů nikdy neviděl, nemohl tedy objektivně zjistit ryzost, váhu a v případě osazení šperků drahými kameny jejich kvalitu, stejně tak nemohl zjistit, zda šperky pocházejí z období, jež uváděla poškozená. Obviněný opakovaně sporoval hodnotu odcizených šperků a právě zpráva z pojišťovny musela výši způsobené škody ohodnotit, včetně hodnoty odcizených šperků. Závěry pojišťovny však byly v příkrém rozporu se závěry soudu o hodnotě odcizených šperků. Pojišťovna plnila pojistné plnění pouze do výše 238 300 Kč, tedy ohodnotila údajně odcizené předměty na částku asi třetinovou oproti hodnotě, kterou vzal v úvahu soud. Obviněný navrhl v rámci odvolacího řízení, aby byl vyslechnut soudní znalec zpracovávající odborná vyjádření Karel Zemka a Josef Petrlík, který zpracovával odborné vyjádření k hodnotě údajně odcizených stříbrných a pozlacených příborů. Krajský soud však návrhu bez dalšího nevyhověl. Krajským soudem zjištěný skutkový stav tak trpí defekty tím, že skutkové zjištění bylo de facto vybudováno na „opisu ze spisu“. 6. Obviněný namítl, že v řízení u odvolacího soudu byla jeho práva na spravedlivý proces porušována intenzivním způsobem. Vrchní soud (správně patrně krajský soud) zcela odmítl provést všechny jím navržené důkazy, které jednoznačně vyvracejí nepravdivá skutková tvrzení okresního soudu o výši způsobené škody a s tím souvisejícím i právním hodnocením údajného jednání obviněného. V předchozím trestním řízení se rozhodující soudy i orgány přípravného řízení zaměřily pouze na důkazy svědčící v jeho neprospěch a od samého počátku porušovaly princip presumpce neviny. 7. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný uvedl, že krajský soud zcela nekriticky vycházel pouze z nepravdivých skutkových tvrzení okresního soudu, aniž by si ověřil, že provedené důkazy v hlavním líčení jsou v extrémním nesouladu s učiněnými skutkovými zjištěními okresního soudu. Podle dovolatele je zcela nelogické, aby ve svém podnapilém stavu v případě, že by se dopustil vloupání do bytu poškozené, což kategoricky vylučuje, nezanechal žádné stopy až na jediný otisk na rámu obrazu. I nadále setrval na svých závěrech, že k odcizení věcí mohlo docházet postupně po dobu nepřítomnosti poškozené od počátku července 2023, nebo že údajně odcizené věci ve skutečnosti v trezoru vůbec nebyly. 8. Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. napadený rozsudek zrušil, v souladu s ustanovením § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil i další rozhodnutí obsahově navazující a podle § 265m odst. 1 tr. ř. sám rozhodl a obviněného zprostil obžaloby. 9. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se k podanému dovolání vyjádřil tak, že dovolací argumentace obviněného, v níž se snaží zpochybnit svou účast na odcizení věcí z bytu poškozené I. L.-P. spočívá v alternativních tvrzeních, že k odcizení mohlo docházet postupně v době nepřítomnosti poškozené, případně že některé z věcí označených jako odcizené se vůbec nenacházely v trezoru. Tato tvrzení však nepřekračují rámec běžné polemiky s rozsahem provedeného dokazování a způsobem jeho hodnocení soudy nižších stupňů. Obviněný neidentifikoval žádné zásadní pochybení v důkazním řízení, které by mohlo založit výjimečný zásah Nejvyššího soudu do skutkových zjištění. Skutkový závěr o vině obviněného je pod