6 Tdo 785/2025 — Nejvyšší soud

6 Tdo 785/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:13. 1. 2026 Spisová značka:6 Tdo 785/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:6.TDO.785.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Prohlášení viny Dotčené předpisy:§ 206a tr. ř. § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:12. 2. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 785/2025-360 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 13. 1. 2026 o dovolání, které podal obviněný J. J., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Vinařice, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 3. 2025, sp. zn. 7 To 60/2025, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 1 T 88/2023, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 12. 12. 2024, sp. zn. 1 T 88/2023 (dále také jen „rozsudek soudu prvního stupně“), byl obviněný J. J. (dále jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným přečinem vydírání podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, kterých se podle skutkových zjištění jmenovaného soudu dopustil tím, že: od konce roku 2022 do 4. 4. 2023 s cílem přimět poškozenou J. J., nar. XY, k tomu, aby s ním nadále udržovala milenecký poměr, jí prostřednictvím komunikačních aplikací vyhrožoval, že pokud jejich vztah ukončí, tak jí zničí život, fyzicky napadne ji i jejího manžela a manželovi o jejich vztahu řekne, v uvedeném období opakovaně, nejméně v desíti případech, přišel na pracoviště poškozené do prodejny XY v ulici XY v Jihlavě a hlasitě tam vykřikoval, že je poškozená kráva, že půjde k soudu a že všechny zlikviduje, dne 24. 3. 2023 v době kolem 4:30 hodin u domu č.p. XY na ulici XY v Jihlavě po předešlé slovní rozepři poškozenou J. J. fyzicky napadl dvěma údery otevřenou dlaní do oblasti levé tváře, a přitom na ni křičel, že je děvka, špína, atd., dne 4. 4. 2023 v době kolem 4:50 hodin na XY náměstí v Jihlavě křičel na kolegyni J. poškozenou N. Š., nar. XY, že se jich nebojí a klidně můžou volat policii, která nic nezmůže, že vše vymlátí a zničí jim životy, a tyto výhružky ve vztahu k poškozené N. Š. zopakoval téhož dne kolem 10:00 hodin na jejím pracovišti v prodejně XY na ulici XY v Jihlavě. 2. Za tyto trestné činy byl odsouzen podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. 3. Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně podali obviněný i státní zástupce odvolání, která Krajský soud v Brně usnesením ze dne 20. 3. 2025, sp. zn. 7 To 60/2025, podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti usnesení soudu druhého stupně podal obviněný prostřednictvím zvoleného obhájce Mgr. Karla Sedláčka dovolání opřené o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že soudy nižších stupňů se dopustily natolik závažných vad v posouzení skutkových zjištění, že tím došlo k porušení práva na spravedlivý proces. Závěr o vině pak nemá mít žádnou oporu v provedeném dokazování, naopak podle obviněného je výsledkem libovůle. Rovněž se vymezil i proti výši uloženého trestu, který shledal za nepřiměřený s ohledem na tresty, které mu již byly uloženy. Primární pochybení přitom spatřuje v postupu soudu prvního stupně, který ho měl v rozporu s § 206a a 206b tr. ř. nedostatečně poučit o právu prohlásit vinu, případně o právu sjednat dohodu o vině a trestu. Dotyčný soud ho nepoučil o tom, jaký budoucí vliv by případné prohlášení viny mohlo mít na ukládaný druh a výměru trestu, další průběh hlavního líčení a o následcích takového prohlášení, především ve vztahu k odvolání státního zástupce, které by i nadále mohlo být podáno v neprospěch obviněného. Tím došlo k omezení práva na obhajobu a současně to ovlivnilo obviněného svou vinu neprohlásit, ačkoliv takto učinit nejprve chtěl. V tomto ohledu provedená protokolace neodpovídá skutečnému průběhu začátku hlavního líčení konaného dne 29. 8. 2024. 5. Z výše uvedených důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení odvolacího soudu, jakož i všechna tomu předcházející rozhodnutí a věc vrátil k novému projednání. 6. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále „státní zástupce“) se k podanému dovolání vyjádřil tak, že většinu dovolatelovy argumentace představují pouhé abstraktní výhrady. K takto nespecifikovaným prohlášením se však nelze kvalifikovaně vyjádřit. Proto v obecné rovině pouze uvedl, že učiněná skutková zjištění mají obsahovou vazbu na provedené důkazy. Rovněž i právo na obhajobu a právo na spravedlivý proces byla zachována v zákonném rozsahu. Stran namítaných nedostatků v poučení o právu prohlásit vinu, příp. o možnosti sjednat dohodu o vině a trestu, státní zástupce doplnil, že nedošlo k negativnímu zásahu do práv obviněného. Ostatně sám obviněný nepopisuje konkrétní zásah do práva na obhajobu. Nadto byl v průběhu hlavního líčení zastoupen obhájcem, jenž mu poskytoval nezbytnou právní pomoc, a sám obviněný prohlásil, že se necítí vinen. Za této situace proto i proběhlo hlavní líčení ve „standardní“ podobě, v rámci kterého obviněný mohl veškerá svá práva plně uplatnit a rozvinout. V neposlední řadě státní zástupce ještě dodal, že výhrady vůči správnosti poučení či protokolaci nelze pod užitý dovolací důvod podřadit. 7. Z výše uvedených důvodů státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. a toto rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. 8. K vyjádření státního zástupce zaslal obviněný repliku, podle níž státní zástupce nesprávně označil dovolací argumentaci k porušení práva na spravedlivý proces za obecnou. Obviněný konkrétně popsal, v čem spatřuje jednotlivá pochybení soudu. Dále s odkazem na judikaturu Ústavního soudu také uvedl, že na poučovací povinnost soudu nemá vliv, zda byl obviněný zastoupen obhájcem. Ostatně prohlášení je činěno obviněným vůči soudu, což obhájce nemůže ovlivnit. Pochybením v trestním řízení bylo i neprovedení navrhovaného znaleckého posudku z oboru psychiatrie vzhledem k sebevražednému pokusu obviněného. III. Přípustnost dovolání a obecná východiska rozhodování 9. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí nebo zda tu nejsou důvody pro jeho odmítnutí. 10. Dospěl přitom k závěru, že dovolání podané proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 3. 2025, sp. zn. 7 To 60/2025, je přípustné z hlediska ustanovení § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Obviněný je osobou oprávněnou k podání dovolání podle § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř. Dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř., (byť nutno podotknout, že v dovolání je nesprávně označena forma rozhodnutí odvolacího soudu, což však nebrání meritornímu přezkumu dovolacího soudu, neboť napadené rozhodnutí bylo přesně označeno datem jeho vydání, spisovou značkou a označením soudu, který je vydal, což materiálně naplňuje smysl dotčené části citovaného ustanovení trestního řádu), podal prostřednictvím svého obhájce, tedy v souladu s ustanovením § 265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanovením. 11. Podané dovolání obviněného je přípustné i přes to, že výrok o trestu z odsuzujícího rozsudku soudu prvního stupně (potvrzený soudem odvolacím) byl rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 6. 8. 2025, č. j. 10 T 101/2024-260, pravomocně zrušen a podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku nahrazen uložením souhrnného trestu odnětí svobody ve výměře 12 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou. Nejvyšší soud přezkoumává napadené pravomocné rozhodnutí (tj. zákonnost a odůvodněnost dovoláním napadených výroků) v rozsahu a z důvodů v dovolání uvedených, jakož i správnost předcházejícího řízení (srov. § 265i odst. 3, 4 tr. ř.) na podkladě skutkového a právního stavu, který existoval v době jeho vydání (tj. ex tunc). K provedení přezkumné činnosti dovolacího soudu je ovšem nezbytné, aby v době rozhodování dovolacího soudu vůbec existovalo rozhodnutí napadené dovoláním, popřípadě výrok rozhodnutí napadený dovoláním. Jestliže by po podání dovolání proti pravomocnému rozhodnutí došlo k jeho zrušení, popřípadě by došlo ke zrušení