§ 206b trestní řád – Postup soudu a stran v hlavním líčení
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · účinné od 1. 1. 2025 · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 206b trestního řádu upravuje postup soudu a stran v hlavním líčení, pokud předseda senátu navrhne nebo strany projeví zájem o sjednání dohody o vině a trestu. Předseda senátu může obžalovaného poučit o možnosti sjednání dohody o vině a trestu a zjistit stanoviska všech zúčastněných stran. (§ 206b zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, znění účinné od 1. 1. 2025)
Klíčová fakta
- Týká se: státní zástupce, soud, poškozený
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „Bylo-li hlavní líčení odročeno, státní zástupce bez zbytečného odkladu po skončení jednání o dohodě o vině a trestu vyrozumí soud o výsledku jednání.“
- Odkazuje na: § 175a, § 314q, § 314r, § 206c
- Judikatura: na § 206b odkazuje 16 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo); novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 141/1961 Sb.
(1) Má-li předseda senátu vzhledem k okolnostem případu za to, že by bylo vhodné sjednání dohody o vině a trestu, poučí obžalovaného o možnosti takového postupu a o důsledcích s tím spojených. Poté zjistí stanovisko obžalovaného, státního zástupce a poškozeného, je-li přítomen, k takovému postupu. Poškozeného, který je přítomen a který má postavení oběti podle zákona o obětech trestných činů, zároveň upozorní na možnost učinit prohlášení o tom, jaký dopad měl spáchaný trestný čin na jeho dosavadní život, a to i v případě, že prohlášení učinil písemně. Vyjádří-li se státní zástupce a obžalovaný, že mají zájem jednat o dohodě o vině a trestu, předseda senátu hlavní líčení na nezbytnou dobu přeruší za účelem jejího sjednání mimo hlavní líčení; je-li to s ohledem na okolnosti zapotřebí, hlavní líčení odročí. Návrh na sjednání dohody o vině a trestu může podat i státní zástupce nebo obžalovaný, předseda senátu není povinen takovému návrhu vyhovět.
(2) Dohodu o vině a trestu sjednává státní zástupce s obžalovaným a případně jeho obhájcem. Jednání o dohodě o vině a trestu se účastní též poškozený, pokud je přítomen při hlavním líčení. Při sjednávání dohody o vině a trestu státní zástupce postupuje přiměřeně podle § 175a. Bylo-li hlavní líčení odročeno, státní zástupce bez zbytečného odkladu po skončení jednání o dohodě o vině a trestu vyrozumí soud o výsledku jednání.
(3) Došlo-li k sjednání dohody o vině a trestu, pokračuje se v hlavním líčení. Státní zástupce nejprve přednese obsah sjednané dohody o vině a trestu a navrhne soudu její schválení. Nedošlo-li k dohodě o náhradě škody nebo nemajetkové újmy anebo o vydání bezdůvodného obohacení, státní zástupce na tuto skutečnost soud upozorní. Po přednesení návrhu na schválení dohody o vině a trestu se v hlavním líčení postupuje přiměřeně podle § 314q odst. 3 až 5 a § 314r.
(4) Pokud k sjednání dohody o vině a trestu nedošlo nebo soud dohodu o vině a trestu neschválí, pokračuje se v hlavním líčení na podkladě původní obžaloby. V dalším řízení se k sjednané dohodě o vině a trestu, včetně prohlášení viny obžalovaným učiněného pro účely jejího sjednání, nepřihlíží, ledaže obžalovaný požádá, aby takové prohlášení bylo posouzeno jako prohlášení viny podle § 206c.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Předseda senátu může obžalovaného poučit o možnosti sjednání dohody o vině a trestu a zjistit stanoviska všech zúčastněných stran.
- Pokud státní zástupce a obžalovaný projeví zájem, hlavní líčení se přeruší nebo odročí, aby mohli dohodu sjednat mimo soudní síň.
- Sjednanou dohodu o vině a trestu pak státní zástupce přednese soudu k případnému schválení.
- Pokud se dohoda nesjedná nebo ji soud neschválí, pokračuje se v hlavním líčení na základě původní obžaloby a k dřívějším prohlášením se nepřihlíží, pokud obžalovaný sám nepožádá o posouzení viny.
Na co si dát pozor
- Poškozený má právo se jednání o dohodě účastnit, pokud je přítomen u hlavního líčení.
- I když předseda senátu navrhne dohodu, není povinen vyhovět návrhu státního zástupce nebo obžalovaného na její sjednání.
- Pokud se dohoda o vině a trestu nesjedná nebo neschválí, prohlášení obžalovaného o vině učiněné pro účely dohody se v dalším řízení nepoužije, ledaže obžalovaný sám požádá o jeho posouzení jako prohlášení viny podle § 206c.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 206b
Jak soudy aplikují § 206b
Okrajově lze podotknout, že pokud obviněný brojí také proti absenci poučení o možnosti sjednat dohodu o vině a trestu, desinterpretuje tím § 206b odst. 1 tr. ř. Podle tohoto ustanovení soud přistoupí k poučení o možnosti takového postupu, má-li to za vhodné vzhledem k okolnostem.
Dále vytýká, že nebyl řádně poučen ani ve smyslu novely podle zák. č. 333/2020 Sb., účinné od 1. 10. 2020, týkající se sjednání dohody o vině a trestu podle § 206b tr. ř., ani podle § 206c tr. ř., týkající se prohlášení viny.
Nepominul, že přistoupil na uzavření dohody o vině a trestu (§ 314r odst. 4, § 206b odst. 3 tr. ř.) se zřejmým cílem vyváznout s co nejnižším trestem, avšak s tím, že splnil její podmínky (§ 175a a násl. tr. ř.). Stejnou možnost však měli i ostatní obvinění, kteří jí, vyjma D. S., jenž prohlásil vinu, nevyužili a svou vinu neprohlásili.
Právní otázky
Související
§ 213 Výkon trestu domácího vězení (Zákon o změně některých zákonů v souvisl)§ 153b Posouzení příslušnosti Ústavního soudu k proj (Nález Ústavního soudu ze dne 28. ledna 2)§ 20z Argumentace navrhovatelů (Nález Ústavního soudu ze dne 3. listopad)§ 3 Účinnost (Zákon o státním rozpočtu České republiky)§ 3 Účinnost (Zákon o státním rozpočtu České republiky)