6 Tdo 915/2021 – Nejvyšší soud

6 Tdo 915/2021-1593 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 9. 2021 o dovolání, které podal obviněný M. B., nar. XY v XY, trvale bytem XY, okres XY, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 4. 2021, sp. zn. 6 To 15/2021, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 40 T 6/2019, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. B. odmítá. Odůvodnění:I. 1. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 11. 12. 2020, sp. zn. 40 T 6/2019, byl podle § 45 odst. 1 tr. zákoníku zrušen rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 1. 6. 2017, č. j. 90 T 37/2017-158, který nabyl právní moci dne 1. 6. 2017, a to ve výroku, kterým byla schválena dohoda o vině ze spáchání zločinu pojistného podvodu podle § 210 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. c) tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a přečinu padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 odst. 1, odst. 2 písm. b), c) tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, ve výroku o trestu, a znovu bylo rozhodnuto tak, že obviněný M. B. (dále jen „obviněný“ nebo „dovolatel“ ) byl uznán vinným zvlášť závažným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku ve znění zákona č. 333/2020 Sb., účinného od 1. 10. 2020 (jednání uvedená pod body I./1-21 a II./22) a zločinem padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 348 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku ve znění zákona č. 333/2020 Sb., účinného od 1. 10. 2020 (jednání uvedená pod body I./2, 9, 10, 13, 14, 15, 17, 19, 21 a II./22). 2. Za tyto zločiny byl odsouzen podle § 209 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 45 odst. 1 tr. zákoníku a § 43 odst. 1 tr. zákoníku ke společnému úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 7 let. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost nahradit v rozhodnutí jmenovaným poškozeným škodu v částkách v rozhodnutí uvedených. Podle § 229 odst. 1 tr. zákoníku byla v rozhodnutí určená poškozená odkázána s uplatněným nárokem na náhradu škody v penězích, nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. O odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný, bylo rozhodnuto rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 4. 2021, sp. zn. 6 To 15/2021. Podle § 258 odst. 1 písm. d), e) tr. ř. byl napadený rozsudek zrušen v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. bylo nově rozhodnuto tak, že obviněný byl uznán vinným - pod body 1-21 zvlášť závažným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, - pod body 2,9,10,13,14,15,17,19 a 21 zločinem padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. 4. Uvedených zločinů se dopustil (stručně řečeno) tím, že jako investiční konzultant a rovněž v době, kdy již investičním konzultantem nebyl a věděl, že jím není, v úmyslu se obohatit, uzavřel s více poškozenými různé investiční smlouvy spojené s neexistujícími investičními nástroji, uvedl je v omyl, vylákal z nich finanční prostředky a způsobil jim škodu a dále se vydával za jednoho z poškozených a podal nepravdivé žádosti o změnu kontaktních údajů poškozeného či oznámení jejich změny finančním společnostem (též pojišťovnám), které nahradil vlastními kontaktními údaji a podal neoprávněné pokyny, žádosti a další listiny vedoucí k výplatě finančních prostředků poškozeného u různých finanční společností, které uvedl v omyl, a získal tak neoprávněně finanční prostředky, a způsobil tak tomuto poškozenému škodu. 5. Za tyto zločiny a za sbíhající se zločin pojistného podvodu podle § 210 odst. 1 písm. a), odst. 5 písm. c) tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a přečin padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 odst. 1, odst. 2 písm. b), c) tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, kterými byl uznán vinným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 1. 6. 2017, č. j. 90 T 37/2017-158, byl odsouzen podle § 209 odst. 5 tr. zákoníku, za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 6 let. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 1. 6. 2017, č. j. 90 T 37/2017-158, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž zrušením došlo, pozbyla podkladu. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost k náhradě určené škody v rozhodnutí uvedeným poškozeným. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byla tam určená poškozená odkázána s jejím uplatněným nárokem na náhradu škody v penězích, nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení na řízení ve věcech občanskoprávních. II. 6. Proti citovanému rozsudku Vrchního soudu v Olomouci podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, přičemž uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. 7. V odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku uvedl, že nesouhlasí s napadeným rozsudkem zejména z důvodu nesprávného posouzení skutků pod body 1-21 jako jednoho pokračujícího zvlášť závažného zločinu podvodu podle § 209 odst. 5 písm. a) tr. zákoníku. 8. Podle obviněného měl odvolací soud správně kvalifikovat jeho jednání takto: „pod bodem 1 jako zločin podvodu podle § 209 odst. 4 písm. d) tr. zákoníku; pod bodem 2 jako zločin pojistného podvodu podle § 210 odst. 1 (event. pak písm. c), odst. 5 písm. c) tr. zákoníku; pod body 3-15 jako zločin podvodu podle § 209 odst. 4 písm. d) tr. zákoníku; pod bodem16 jako přečin pojistného podvodu podle § 210 odst. 1 (event. pak písm. c), odst. 4 tr. zákoníku; pod body 17-18 jako přečin podvodu podle § 209 odst. 3 tr. zákoníku; pod body 19-20 jako přečin podvodu podle § 209 odst. 3 tr. zákoníku; pod bodem 21 jako přečin pojistného podvodu podle § 210 odst. 1 (event. pak písm. c), odst. 4 tr. zákoníku.“ 9. Obviněný vyjádřil názor, že skutky pod body 2, 16, 21 a 22 měly být odvolacím soudem správně kvalifikovány jako pojistný podvod podle § 210 tr. zákoníku, stejně jako to učinil Městský soud v Brně v rozsudku ze dne 1. 7. 2017, č. j. 90 T 37/2017-158. V úvahu přichází posouzení jeho jednání podle § 210 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, tedy uvedení nepravdivých údajů v souvislosti se změnou pojistné smlouvy v části údajů poškozeného L. T. nebo podle stejného ustanovení jako snahu o změnu pojistné smlouvy spočívající ve vyplacení kapitálové hodnoty pojištění, čímž by zanikla kapitálová složka a došlo ke změně podmínek pojistné smlouvy. V úvahu ještě připadá kvalifikace jeho jednání pod uvedenými body podle § 210 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku jako uvedení nepravdivých údajů (zfalšovaných kontaktních údajů L. T.) při uplatnění práva na jiné obdobné plnění. Tato investiční složka pojištění byla sjednána v pojistné smlouvě s právnickou osobou působící v pojišťovnictví, a je proto právě oním „jiným obdobným plněním“, respektive nárokem z pojistné smlouvy. 10. Obviněný rovněž nesouhlasil se závěrem odvolacího soudu, že jeho jednání pod body 1-21 je jedním pokračujícím trestným činem podvodu. Odvolací soud se podle něj odchýlil od ustálené judikatury, která považuje časovou prodlevu delší než 3 měsíce mezi dílčími útoky za překážku institutu pokračování. Skutky pod body 2, 16, 21 a 22 považoval „spíše“ za pojistný podvod, proto byly z úvahy o pokračujícím charakteru ostatních skutků podřazených pod skutkovou podstatu podvodu vyčleněny. Mezi jeho jednáním pod bodem 1 a 3 tak uplynulo více než 15 měsíců. Od skutku pod bodem 15 do skutku pod bodem 17 pak uplynulo zhruba 13 měsíců. Mezi skutky pod body 18 a 19 činí časová prodleva více než 8 měsíců. U skutků pod body 3-15,17-18 a 19-20 se mohlo jednat o pokračování podle § 116 tr. zákoníku. Z uvedených důvodů namítá, že „soud prvního stupně“ měl jeho trestnou činnost právně kvalifikovat, jak uvedeno výše. V takovém případě by ho ohrožovala sazba ve výši od 2 do 8 let odnětí svobody a nikoli 5 až 10 let podle kvalifikace zvolené odvolacím soudem. 11. Vzhledem k výše uvedenému obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 4. 2021, č. j. 6 To 15/2021-1538 a vrátil mu věc k dalšímu řízení. 12. K tomuto dovolání se vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), který uvedl, že námitky obviněného, které se týkají správnosti právního posouzení několika vybraných skutků, jež měly být podle dovolatele posouzeny jako podvod pojistný podle § 210 tr. zákoníku a správnosti posouzení všech skutků jako dílčích útoků spáchaných v pokračování podle § 116 tr. zákoníku, lze pod uplatněný dovolací důvod podřadit, nelze jim však přiznat opodstatnění. Dovolání obviněného nelze posoudit jako podané ve