6 Tdo 953/2024 – Nejvyšší soud

6 Tdo 953/2024-2016 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 1. 2025 o dovolání, které podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněného Antonia Miminiho, bytem Via Delle Rose 5/A, Desenzano del Garda, Italská republika, současně Ke Kurtům 380/9, 142 00 Praha 4 – Písnice, občana Italské republiky, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 7. 2024, sp. zn. 6 To 29/2024, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 16 T 9/2023, takto: I. Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 7. 2024, sp. zn. 6 To 29/2024. II. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. III. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Vrchnímu soudu v Praze přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 16. 10. 2023, sp. zn. 16 T 9/2023 (dále jen „soud prvního stupně“), byl obviněný Antonio Mimini (dále jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným zločinem zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. b), odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, jehož se podle skutkových zjištění jmenovaného soudu dopustil tím, že „v přesně nezjištěné době od počátku roku 2010 do konce roku 2016 v provozovnách poškozené společnosti SPÍDO CZ s.r.o., IČ: 256 03 744, se sídlem 251 01 Čestlice 289 (dále jen ,poškozená‘ nebo ,SPÍDO‘), které se nacházely do 12.04.2013 na adrese 251 01 Říčany, Bezručova 410/19, od 12.04.2013 do 28.06.2016 na adrese 251 01 Herink, Do Višňovky 81, a od 28.06.2016 na adrese 251 01 Čestlice 289, v soudním obvodu Okresního soudu Praha-východ, popř. jinde, si jako prokurista poškozené a dále jako osoba, která poškozenou fakticky ovládala a řídila, soustavně přisvojoval finanční prostředky z provozní pokladny poškozené umístěné v její provozovně či deponované na tzv. hlavní pokladně, kteroužto spravoval, s cílem se takto na úkor poškozené obohatit, kdy v uvedeném období ku škodě poškozené postupně z pokladny odčerpal částku v úhrnné výši nejméně 12 108 757 Kč“. 2. Za to mu byl uložen podle § 206 odst. 5 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 5 let. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu či prokuristy a osoby zmocněné k obchodnímu vedení obchodních korporací a družstev na dobu 5 let. 3. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost nahradit poškozené společnosti SPÍDO CZ s.r.o. (dále také jen „SPÍDO“) způsobenou škodu ve výši 12 108 757 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená společnost SPÍDO CZ s.r.o. odkázána se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 4. O odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný, rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 15. 7. 2024, sp. zn. 6 To 29/2024. Z podnětu tohoto odvolání napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. b) tr. ř. v celém rozsahu zrušil a podle § 259 odst. 3 písm. a), b) tr. ř. znovu rozhodl tak, že podle § 226 písm. c) tr. ř. obviněného zprostil obžaloby Krajského státního zastupitelství v Praze č. j. KZV 15/2021-191 ze dne 25. 1. 2023, pro skutek spočívající v tom, že „poškozené společnosti SPÍDO CZ s.r.o., IČ: 256 03 744, se sídlem 251 01 Čestlice 289 (dále jen ‚poškozená‘ nebo ‚SPÍDO‘), do 12. 4. 2013 na adrese 251 01 Říčany, Bezručova 410/19, od 12. 4. 2013 do 28. 6. 2016 na adrese 251 01 Herink, Do Višňovky 81, a od 28. 6. 2016 na adrese 251 01 Čestlice 289, v soudním obvodu Okresního soudu Praha-východ, popř. jinde, si jako prokurista poškozené a dále jako osoba, která poškozenou fakticky ovládala a řídila, soustavně přisvojoval finanční prostředky z provozní pokladny poškozené umístěné v její provozovně či deponované na tzv. hlavní pokladně, kteroužto spravoval, s cílem se takto na úkor poškozené obohatit, kdy v uvedeném období ku škodě poškozené postupně z pokladny odčerpal částku v úhrnné výši nejméně 12 108 757 Kč“, který byl právně kvalifikován jako zločin zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. b), odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obžalovaný. 5. Podle § 229 odst. 3 tr. ř. poškozenou společnost SPÍDO CZ s.r.o., odkázal s jejím nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. II. Dovolání a vyjádření k němu 6. Proti citovanému rozsudku Vrchního soudu v Praze podal nejvyšší státní zástupce (dále též „dovolatel“) dovolání, přičemž uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. 7. Dovolatel uvedl, že se závěrem odvolacího soudu se nemůže ztotožnit, neboť rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů. 8. Odvolací soud nereagoval adekvátně na závěry soudu prvního stupně, neboť zprošťující výrok vychází především z vyhodnocení listin, a to smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 2. 2016 a uznání dluhu ze dne 12. 1. 2017 a výpovědi svědka Luboše Nováka ohledně vzniku těchto listin. Daný výrok je založen na závěru, že provedeným dokazováním nebylo zjištěno, že by tyto listiny podepsal obviněný. Z rozsudku soudu prvního stupně nicméně vyplývá, že jeho závěr o vině nebyl primárně založen na předmětných listinách. Závěr o podepsání listin byl učiněn jako vedlejší. 9. Soudy prvního i druhého stupně dospěly ke shodnému stanovisku, že dotčené finanční prostředky existovaly jak účetně, tak fakticky. Stanovisko o zpronevěření finančních prostředků obviněným podporuje vznik manka na pokladně od počátku roku 2010 do konce roku 2016, což vyplynulo ze znaleckého posudku Ing. Soni Novákové, Ph.D., ve spojení s dalšími důkazy. Po celé toto období rozhodoval obviněný o finančních záležitostech a vybíral finanční prostředky z provozní pokladny. I když u poškozené nebyla vydána pravidla pro nakládání s hotovostí, tak účetnictví bylo vedeno řádně. Obviněný byl fakticky nejvýše postavenou osobou v poškozené společnosti. Byl to právě obviněný, který dosadil jako jednatelku svojí přítelkyni Šárku Jelínkovou a poté dceru Silvii Mimini, i když jmenované funkci jednatelky nevykonávaly a byly využity obviněným, který obchodní společnost ovládal. Záleželo na něm, aby zajistil řádné vedení účetnictví a kontroloval stav pokladny. Jestliže nehodlal zavést pravidla nakládání s hotovostí, porušil tím povinnosti prokuristy. 10. Obviněný utvrzoval svědkyni Šárku Jelínkovou v přesvědčení, že účetní stav odpovídá faktickému. Pokud by se finanční prostředky ztrácely jiným způsobem, musel by obviněný v rámci těchto dotazů manko na pokladně řešit, avšak žádná taková situace nebyla v rámci provedeného dokazování zjištěna. Popsané skutečnosti nevzal odvolací soud v úvahu a dospěl k závěru, že finanční prostředky mohl zpronevěřit kterýkoliv zaměstnanec obchodní společnosti. V takovém případě nedává smysl, aby obviněný v rámci inventarizace tvrdil, že hotovost účetně vedená na pokladně odpovídá skutečnému stavu. Naopak vysvětlením tohoto postupu je, že obviněný odsouhlasením inventarizace zakrýval vlastní nakládání s finančními prostředky. 11. Pokud jde o závěry odvolacího soudu ohledně smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 2. 2016 a uznání dluhu ze dne 12. 1. 2017, upozornil nejvyšší státní zástupce, že odvolací soud tyto listiny považuje za zásadní, což je v rozporu s tím, jaký význam jim přisoudil soud prvního stupně. 12. Soud prvního stupně logicky odůvodnil závěr, že obviněný zmiňované listiny podepsal a dal pokyn k jejich vzniku. Obviněný měl enormní podíl na vzniku těchto listin, neboť interní účetní operací došlo k tomu, že manko na pokladně, za které byl jako prokurista odpovědný, bylo převedeno účetně na položku závazky a začalo navenek vypadat jako zápůjčka. Zvolený postup byl očividně proveden v zájmu obviněného a účetně se tak zpronevěru podařilo zakrýt. 13. Ze znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, odvětví zkoumání ručního písma, vyplývá, že podpisy obviněného na dotčených listinách mohou být jeho podpisy v rovině nízké pravděpodobnosti. Tento závěr byl ovlivněn dvěma faktory. Za prvé se nepodařilo získat dostatek srovnávacího materiálu a za druhé podpisy obviněného jsou graficky jednoduché, a proto závěr nemohl být jednoznačný, ani kdyby srovnávacího materiálu byl dostatek. Uvedené závěry znalkyně jsou odvolacím soudem hodnoceny tak, že vyloučila, že by zkoumané podpisy byly pravými podpisy obviněného, což není pravda. Pokud soud prvního stupně uvedl, že podpisy považuje za pravé, a tento závěr logicky odůvodnil, pak takový závěr považoval nejvyšší státní zástupce za učiněný v souladu s § 2 odst. 6 tr. ř. 14. Ve výpovědi svědkyně Šárky Jelínkové, která měla obviněnému tlumočit, opomněl odvolací soud část, v níž uvedla, že Luboš Novák a Antonio Mimini spolu komunikovali „esperanto – česky a italsk