6 Tdo 969/2025 — Nejvyšší soud

6 Tdo 969/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. k) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:20. 11. 2025 Spisová značka:6 Tdo 969/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:6.TDO.969.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Ochranné léčení ambulantní Čin jinak trestný Nepříčetnost Dotčené předpisy:§ 99 odst. 1 tr. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:16. 12. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí III.ÚS 934/26 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 969/2025-519 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 20. 11. 2025 dovolání Ž. H. proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 10. 4. 2025, sp. zn. 6 To 70/2025, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 13 Nt 17005/2024, a rozhodl takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání Ž. H. odmítá. Odůvodnění: 1. Usnesením Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 6. 2. 2025, č. j. 13 Nt 17005/2024-117, bylo podle § 99 odst. 1 tr. zákoníku Ž. H. uloženo ochranné léčení psychiatrické v ambulantní formě. O podané její stížnosti proti tomuto usnesení rozhodl Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně tak, že usnesením ze dne 10. 4. 2025, sp. zn. 6 To 70/2025 (dále také jen „napadené usnesení“), podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. tuto stížnost zamítl. 2. Proti tomuto usnesení podala Ž. H. (dále také jen „dovolatelka“) prostřednictvím ustanoveného obhájce Mgr. Jana Maráška dovolání. Důvody dovolání spatřuje v ustanovení § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř., neboť napadeným usnesením byla zamítnuta její stížnost i přesto, že v předcházejícím řízení byl dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť rozhodná skutková zjištění jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů, a v ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., kdy rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a dále v ustanovení § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř., kdy bylo rozhodnuto o uložení ochranného opatření, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro jeho uložení. 3. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. uvádí, že je obětí podvodu a pokusu o její likvidaci ze strany úřadů, starostou a vesnicí XY, rodiči, nezjištěnými kriminálníky a nebezpečnými psychopaty. Nikoho nenapadla, nikomu neublížila, jednala v sebeobraně, bránila svůj majetek. Naopak ona je napadená oběť s důkazy o ignorování útoků na její osobu, jak byly průběžně zakládány do spisu. Dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. spatřuje v tom, že skutkové závěry naznačují sebeobraně. Její chování je sebeobranou před vlastní likvidací či smrtí, která nezpůsobila škody. Svými emaily se bránila jako žena. Pokud z těchto byly učiněny právní závěry a posouzení směřující k nařízení ochranné léčby, je toto nesprávným právním posouzením. Dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. spatřuje v tom, že není nepříčetná a její pobyt na svobodě není nebezpečný. Její léčba není nezbytná, nechce se podrobovat léčbě, kterou její tělo ani hlava nepotřebuje a bylo by to na poškození jejího zdraví. Závěrem odkázala na veškerá svá podání učiněná vůči soudu prvního stupně, která nejlépe odpovídají na otázku dovolacích důvodů, a navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil dovoláním napadené usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 10. 4. 2025, sp. zn. 6 To 70/2025, a jemu předcházející usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 6. 2. 2025, č. j. 13 Nt 17005/2024-117, a přikázal příslušnému soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 4. K podanému dovolání se vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství tak, že toto považuje za zjevně neopodstatněné, byť lze námitky posuzované formálně podřadit pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. v jeho druhé alternativě ve spojení s § 265b odst. 1 písm. h), k) tr. ř. Většina dovolacích námitek pouze opakuje argumentaci z předchozích fází řízení. Oba ve věci činné soudy dostatečným způsobem v odůvodnění svých rozhodnutí vyložily, proč mají za to, že všechny podmínky pro obligatorní uložení ochranného léčení podle § 99 odst. 1 tr. zákoníku byly splněny. Poukázal na závěry znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, vypracovaného znalcem MUDr. Jakubem Šimkem, podle nichž u posuzované v důsledku těžké duševní poruchy v pravém slova smyslu s bludy, byly v okamžiku páchání předmětného skutku vymizelé její rozpoznávací a ovládací schopnosti. Dopustila se proto činu jinak trestného, pro nějž nemohla být trestně odpovědná a policejní orgán podle § 159a odst. 1 tr. ř. odložil trestní věc posuzované podezřelé ze spáchání přečinu nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 tr. zákoníku. Znalec dospěl k závěru, že pobyt posuzované na svobodě je s ohledem na její duševní poruchu nebezpečný. Je však možné její stav částečně ovlivnit pravidelnou a trvalou medikací. Navrhl v tomto směru uložení ochranného léčení psychiatrického v ambulantní formě. Pokud byly splněny všechny podmínky pro uložení ochranného léčení psychiatrického v ambulantní formě, pak je třeba všechny námitky posuzované obsahově podřaditelné pod § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. ve spojení s § 265b odst. 1 písm. h), k) tr. ř. odmítnout jako zjevně neopodstatněné. Závěrem státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. 5. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí nebo zda tu nejsou důvody pro jeho odmítnutí. 6. Dospěl přitom k závěru, že dovolání podané proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 10. 4. 2025, sp. zn. 6 To 70/2025, je přípustné z hlediska ustanovení § 265a odst. 1, odst. 2 písm. e) tr. ř. Ž. H. je osobou oprávněnou k podání dovolání ve smyslu § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř., neboť přestože nevystupovala ve věci formálně jako obviněná, je třeba na ni pohlížet jako na osobu, proti které byly vedeny úkony trestního řízení jako proti podezřelé, a ochranné opatření jí bylo uloženo poté, co byla věc ohledně podezření ze spáchání přečinu nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se měla dopustit, usnesením policejního orgánu podle § 159a odst. 1 tr. ř. odložena. Předložené dovolání splňuje náležitosti jeho obsahu stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř. a bylo podáno prostřednictvím obhájce, tedy v souladu s ustanovením § 265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě a na místě uvedeném v § 265e odst. 1 tr. ř. 7. Dovolání může být podle § 265d odst. 2 tr. ř. podáno pouze prostřednictvím obhájce, což má zajistit právně odbornou argumentaci, neboť dovolání je možné podat jen ze striktně vymezených důvodů uvedených v § 265b tr. ř. Přestože formálně dovolání podal ustanovený obhájce Mgr. Jan Marášek, text odůvodnění nasvědčuje tomu, že kurzívou psané pasáže v odstavcích týkajících se jednotlivých důvodů dovolání formulovala sama Ž. H. Uvedené je možné dovodit i z toho, že dovolání bylo Okresnímu soudu v Uherském Hradišti zasláno jak z datové schránky obhájce (č. l. 407), tak i z emailové adresy XY@gmail.com (č. l. 415). 8. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Přitom nestačí, aby zákonný dovolací důvod byl jen formálně deklarován, ale je třeba, aby námitky dovolatele takovému důvodu také svým obsahem odpovídaly. Nejvyšší soud proto nejprve hodnotil, zda námitky vznesené dovolatelkou svým obsahem vyhovují uplatněným důvodům dovolání nebo zda tu nejsou důvody pro jeho odmítnutí. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. 9. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, pokud rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. Dovolatelka tento dovolací důvod uplatnila v jeho první alternativě a odůvodnila ho tak, že je obětí podvodu a pokusu o její likvidaci ze strany úřadu starosty a vesnicí XY i rodiči. Nikdy nikoho nenapadla, ani nepoškodila cizí majetek. Z takto formulovaného odůvodnění však vůbec nevyplývá, proč by skutková zjištění učiněná v napadeném usnesení krajským so