Z rozhodnutí: Krajský soud v Ústí nad Labem z podnětu odvolání poškozených A. F. a Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky zrušil podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 10. 2022, sp. zn. 32 T 66/2022, ve všech výrocích o náhradě majetkové škody a nemajetkové újmy a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu ve věci podle § 228 odst. 1 a § 229 odst. 2 tr. ř…
Krajský soud v Ústí nad Labem z podnětu odvolání poškozených A. F. a Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky zrušil podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 10. 2022, sp. zn. 32 T 66/2022, ve všech výrocích o náhradě majetkové škody a nemajetkové újmy a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu ve věci podle § 228 odst. 1 a § 229 odst. 2 tr. ř. rozhodl.
I. Dosavadní průběh řízení
1. Napadeným rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 10. 2022, sp. zn. 32 T 66/2022, byl obžalovaný V. S. uznán vinným ze spáchání přečinů ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1, odst. 2 písm. e) tr. zákoníku a výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, za které byl odsouzen podle § 146 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku, § 84 tr. zákoníku a § 85 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let za současného vyslovení dohledu. Současně byla obžalovanému podle § 85 odst. 3 tr. zákoníku uložena povinnost, aby v průběhu zkušební doby podle svých sil nahradil majetkovou škodu a odčinil nemajetkovou újmu, které trestným činem způsobil. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost zaplatit poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky částku 26 795 Kč jako náhradu majetkové škody a poškozenému A. F. částku 1 000 Kč jako náhradu majetkové škody a dále částku 75 746 Kč jako náhradu nemajetkové újmy. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byl poškozený A. F. se zbytky svých nároků na náhradu majetkové škody a na náhradu nemajetkové újmy odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle skutkových zjištění okresního soudu se obžalovaný V. S. uvedených trestných činů dopustil tím, že dne 24. 6. 2021 v době od 0:50 hodin do 0:54 hodin, ve vlakové soupravě Českých drah číslo Sp. 1977, jedoucí po železniční trati z XY do XY, mezi stanicemi XY – hlavní nádraží a XY, v posledním vagónu vlakové soupravy, určeném pro přepravu osob, v době, kdy uličkou procházel kolem na sedadle sedícího poškozeného A. F., tohoto bez jakéhokoliv iniciačního důvodu oslovil výrazem ve smyslu černá mrdko nebo zasranej Cikáne a odešel dále do vozu, po chvíli trvající jednotky minut, se však obžalovaný vrátil, postavil se před poškozeného a tomuto začal říkat: „Ty černá svině, ty bereš sociální dávky!“, a když mu na to poškozený odpověděl, že za život vydělal více než obžalovaný, tak obžalovaný vytáhl pravděpodobně z pouzdra na opasku kovový teleskopický obušek nezjištěné značky, rychlým švihem provedl tzv. frikční aretaci, čímž obušek rozložil do plné délky a ihned tímto napadl poškozeného tak, že jej opakovaně, cca 15 krát, udeřil do těla, především pak do hlavy, čemuž se poškozený začal aktivně bránit jednak vykrýváním ran rukama a dále pak chycením obžalovaného a útokem prsty rukou proti očím obžalovaného, na základě toho obžalovaný svého fyzického útoku zanechal a od poškozeného odešel, po zastavení ve stanici XY z vlaku vystoupil, čímž poškozenému způsobil sedm tržně zhmožděných ran v délce 2 až 8 cm ve vlasové části hlavy, provázených krvácením a bolestivostí s dobou zhojení pevnými jizvami přibližně dva týdny, a spirální zlomeninu proximálního článku prostředníku pravé ruky s průvodní bolestivostí, otokem a krevním výronem do podkoží, která musela být řešena operativní cestou z důvodu srovnání úlomků a zpevnění kovovým materiálem, kdy hojení kosti lze vymezit délkou osmi týdnů, a současně byla v souvislosti s utrpěnými zraněními poškozenému vystavena pracovní neschopnost trvající od 24. 6. 2021 do 27. 8. 2021.
II. Odvolání poškozených
2. Proti tomuto rozsudku podal poškozený A. F. prostřednictvím svého zmocněnce včasné odvolání směřující fakticky proti výrokům o náhradě škody a o náhradě nemajetkové újmy, které odůvodnil takto: poškozený v řízení před prvoinstančním soudem uplatnil řádně a včas své nároky na náhradu újmy v celkové výši 132 288,13 Kč. Poškozený uplatnil v rámci prvoinstančního řízení svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy na zdraví – bolestného ve výši 50 746 Kč; náhradu nákladů za vypracování znaleckého posudku ve výši 4 000 Kč, náhradu majetkové újmy za poškozený telefon ve výši 3 900 Kč, náhradu ztráty na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti ve výši 23 642,13 Kč a náhradu duševních útrap ve výši 50 000 Kč. Prvoinstanční soud však rozsudkem v části nároků poškozeného odkázal na občanskoprávní řízení, a to s částí nároku na náhradu majetkové újmy za poškozený telefon ve výši 2 900 Kč, s částí nároku na náhradu duševních útrap ve výši 25 000 Kč a s nárokem na náhradu ztráty na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti ve výši 23 642,13 Kč. Prvoinstanční soud odkázal poškozeného s nárokem na náhradu ztráty na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti na občanskoprávní řízení z toho důvodu, že měl při výpočtu nesprávně vycházet z průměrného hrubého měsíčního výdělku, nikoli z čistého, čistý výdělek nevyplývá ani z dalších důkazů. Poškozený je však přesvědčen, že při výpočtu je podle zákonné úpravy nutné vycházet z průměrného hrubého měsíčního výdělku, a proto považuje výrok o náhradě škody a nemajetkové újmy v rozsahu odkázání poškozeného s jeho nárokem na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 23 642,13 Kč na civilní řízení za nesprávný. Podle § 2962 odst. 1 o. z. se náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu. Podle komentářové literatury (HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1731) se zjišťování průměrného výdělku zaměstnance provádí v souladu s § 351 a násl. zák. práce. Průměrným výdělkem zaměstnance se přitom rozumí podle § 352 zák. práce průměrný hrubý výdělek, přičemž průměrný výdělek se zjistí podle § 353 odst. 1 zák. práce z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období. Poškozený byl ode dne 24. 6. 2021 do 27. 8. 2021 v dočasné pracovní neschopnosti. Za období od 24. 6. 2021 do 7. 7. 2021 poškozený obdržel částku ve výši 6 377 Kč, a to jako náhradu mzdy od svého zaměstnavatele za prvních 14 dní dočasné pracovní neschopnosti. Za období od 8. 7. 2021 do 27. 8. 2021 poškozený obdržel částku ve výši 25 697 Kč jako dávky nemocenského pojištění. Celkem tedy poškozený za období od 24. 6. 2021 do 27. 8. 2021 obdržel částku ve výši 32 074 Kč (viz rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti ze dne 24. 6. 2021, potvrzení o ztrátě na výdělku vyplněné zaměstnavatelem a OSSZ, potvrzení o celkové výši vyplacených dávek nemocenského pojištění a výplatní páska za měsíc leden, únor a březen 2021 (již založeno ve spise). V případě, že by poškozený nebyl v pracovní neschopnosti, náležela by mu za období od 24. 6. do 30. 6. 2021 mzda ve výši 5 518,13 Kč (33,75 h x 163,50 Kč). Počet hodin v uvedeném výpočtu odpovídá počtu hodin, které poškozený strávil v dočasné pracovní neschopnosti v měsíci červnu a částka 163,50 Kč odpovídá průměrnému hodinovému hrubému výdělku vyplývajícímu z potvrzení o ztrátě na výdělku (viz potvrzení o ztrátě na výdělku vyplněné zaměstnavatelem a OSSZ, výplatní páska za měsíc leden, únor a březen 2021 a výplatní páska za měsíc červen 2021). Za měsíc červenec 2021 by poškozenému náležela průměrná hrubá mzda ve výši 26 660 Kč, což vyplývá z potvrzení o ztrátě na výdělku vyplněné zaměstnavatelem a OSSZ (viz potvrzení o ztrátě na výdělku vyplněné zaměstnavatelem a OSSZ a výplatní páska za měsíc leden, únor a březen 2021). Za měsíc srpen 2021 (od 1. 8. 2021 do 27. 8. 2021, tj. do skončení dočasné pracovní neschopnosti) by poškozenému náležela mzda ve výši 23 538 Kč, a to proto, že od průměrné hrubé mzdy ve výši 26 660 Kč, na kterou by měl poškozený nárok, je nutné odečíst mzdu ve výši 3 122 Kč, která byla poškozenému za práci vykonanou ve dnech 30. 8. 2021 a 31. 8. 2021 vyplacena. Pokud by poškozený nebyl dočasně práce neschopný, obdržel by za období od 24. 6. 2021 do 27. 8. 2021 mzdu ve výši 55 716,13 Kč. Rozdíl tedy činí 23 642,13 Kč (viz potvrzení o ztrátě na výdělku vyplněné zaměstnavatelem a OSSZ, výplatní páska za měsíc leden, únor a březen 2021 a výplatní páska za měsíc srpen 2021). Poškozený proto uplatnil nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti za období od 24. 6. 2021 do 27. 8. 2021, a to ve výši 23 642,13 Kč. To, že poškozený správně vyčíslil ztrátu na výdělku, potvrzuje také skutečnost, že ztráta na výdělku podle § 4 odst. 1 písm. d) bod 1. zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, je zdanitelným příjmem. Poškozený tedy svůj nárok na náhradu ztráty na výdělku uplatnil řádně a včas a správným způsobem. Prvoinstanční soud však nepostupoval správně, pokud poškozeného v rozsahu nároku na náhradu za ztrátu na výdělku ve výš