7 Tdo 1002/2021 — Nejvyšší soud

7 Tdo 1002/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. f) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:13. 10. 2021 Spisová značka:7 Tdo 1002/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:7.TDO.1002.2021.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Schvalování trestného činu Dotčené předpisy:§ 365 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:21. 12. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 1002/2021-125 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 13. 10. 2021 o dovolání nejvyššího státního zástupce, podaném v neprospěch obviněného M. O., nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 5. 2021, sp. zn. 44 To 169/2021, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 24 T 13/2021, takto: Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 5. 2021, sp. zn. 44 To 169/2021. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují další rozhodnutí na zrušené unesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Městskému soudu v Praze přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 20. 4. 2021, č. j. 24 T 13/2021-88, byl obviněný M. O. uznán vinným ze spáchání přečinu schvalování trestného činu podle § 365 odst. 1 tr. zákoníku a odsouzen k trestu odnětí svobody ve výměře 3 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 15 měsíců. 2. Zmíněného přečinu se měl obviněný dopustit podle skutkových zjištění nalézacího soudu tím, že dne 18. 8. 2020 v 13:23 hodin prostřednictvím celosvětové sítě Internet v diskuzi na webových stránkách www.novinky.cz pod článkem s názvem „Na louce na Havlíčkobrodsku někdo postřelil motorkáře, je těžce zraněný“, který pojednává o postřelení motorkáře projíždějícího po louce, jenž byl následně transportován s vážným zraněním do nemocnice, zveřejnil pod uživatelským jménem M. O., Praha příspěvek ve znění: „Děkujeme statečnému střelci!!! Smrt a pekelná muka všem motorkářům! Za donebevolající teror páchaný na bezbranných (tedy ty hlučící bestie jsou přesvědčeny, že ostatní živé bytosti jsou bezbranné, ale zjevně se najdou neohrožení bojovníci)“, kterým veřejně schvaloval jednání neznámého pachatele, které bylo kvalifikováno jako pokus zločinu vraždy podle § 21 odst. 1 k § 140 odst. 1 tr. zákoníku. 3. K odvolání obviněného do všech výroků odsuzujícího rozsudku Městský soud v Praze podle § 257 odst. 1 písm. b) tr. ř. napadený rozsudek zrušil a podle § 222 odst. 2 tr. ř. postoupil věc Úřadu Městské části Praha 9 s odůvodněním, že se nejedná o trestný čin, avšak zažalovaný skutek by mohl být posouzen jako přestupek. 4. Proti rozhodnutí soudu druhého stupně podal nejvyšší státní zástupce dovolání, směřující v neprospěch obviněného a opírající se o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. f) a g) tr. ř. Poukázal na skutkovou podstatu přečinu schvalování trestného činu podle § 365 odst. 1 tr. zákoníku. Zdůraznil, že informace uvedené v článku svědčily o tom, že jiná dosud neznámá osoba spáchala právě zločin. Obviněný se zjevně domníval, že o pokus vraždy šlo, neboť to jednoznačně vyplynulo z použitých slovních spojení v jeho příspěvku. K trestnosti jednání obviněného se nevyžaduje zjištění, že pachatel schvalovaného zločinu byl trestně stíhán a pro takový zločin odsouzen. Z provedeného dokazování je zřejmé, že obviněný měl alespoň základní povědomost o tom, co mohl neznámý pachatel svým útokem poškozenému způsobit, neboť v samotném příspěvku píše o smrti a pekelných mukách, které přeje všem motorkářům. Nelze pochybovat o tom, že pokud je někdo terčem střelby, může mu to způsobit smrt nebo velmi vážné zranění. 5. V návaznosti na posuzovaný případ nejvyšší státní zástupce zdůraznil, z hlediska subjektivní stránky, že již samotné uveřejnění komentáře bylo projevem vůle obviněného prezentovat svůj souhlas s jednáním, které naplňovalo skutkovou podstatu zločinu, tak aby bylo působeno na jednotlivce či neurčitý okruh lidí. Z celkového přístupu obviněného v dané věci, který nepokrytě hájil útok, dával ho do různých souvislostí s místní historií, situací v dané lokalitě a problémy s jednostopými vozidly, nebylo možné dospět k závěru, že by se jednalo pouze o nevhodné nekompetentní a emotivní osobní výlevy, jak se snažil dovodit soud odvolací. 6. Podle nejvyššího státního zástupce nebylo možné se ztotožnit ani se závěrem odvolacího soudu, že všelijaké, i nevhodné, komentáře různých společenských událostí jsou na internetu standardní rutinou a společnost to bere jako běžnou samozřejmost. Takové úvahy týkající se společenské škodlivosti činu nejvyšší státní zástupce odmítl a naopak zdůraznil, že i vyjádření na internetu má svá pravidla. Poukázal na to, že v současné době je internet plnohodnotnou platformou pro vyjádření názorů a není tudíž důvod nahlížet v prostředí internetu na názory a komentáře liberálněji než například v tištěných médiích. I v prostředí internetu by se proto měl každý člověk vyjadřovat uvážlivě, neboť svoboda projevu není bezbřehá. Nic na tom nemůže změnit ani snadná dostupnost a anonymita uživatelů na internetu. Za překročení únosných hranic, šíření lží, pomluvy, případně právě i schvalování zločinů, existuje i na internetu plná právní odpovědnost. Komentáře schvalující jednání vedoucí ke smrti či těžké újmě na zdraví jiného jsou v právním státě nepřípustné a pachatelé by za ně měli být postihováni, a to i prostředky trestněprávními. 7. Závěrem nejvyšší státní zástupce shrnul, že skutek spáchaný obviněným naplňoval bezezbytku všechny znaky žalované skutkové podstaty přečinu schvalování trestného činu podle § 365 odst. 1 tr. zákoníku. Odvolací Městský soud v Praze uvedený skutek obviněného nesprávně právně posoudil, pokud dospěl k závěru, že se o trestný čin nejedná. V návaznosti na to nesprávně rozhodl o postoupení věci jinému orgánu, ač pro to nebyly splněny zákonné podmínky. Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Městského soudu v Praze zrušil, a to včetně rozhodnutí na ně obsahově navazujících, a aby mu přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. 8. Obviněný ve svém vyjádření k tomuto dovolání polemizoval s jednotlivými námitkami nejvyššího státního zástupce. Má za to, že slovní spojení, které použil ve svém příspěvku, lze stěží považovat za důkaz úmyslu schvalovat pokus o vraždu, zvlášť pokud se takový názor neopírá o vyjádření znalce. Podle jeho názoru nelze schvalovat neexistující zločin, jelikož za předmětnou střelbu nebyl nikdo odsouzen, tento skutek doposud nebyl řádně vyšetřen. Obviněný zmínil, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a v konkrétním případě ho nejvyšší státní zástupce podal bez adekvátního důvodu, neboť nesprávné právní posouzení skutku odvolacím soudem nepřichází u této bagatelní věci v úvahu, jelikož již státní zástupce v úvodu hlavního líčení nabídl, že trestní stíhání zastaví, pokud projeví obviněný účinnou lítost. Naopak obviněný má za to, že kauza motorkářských gangů v lesích je celospolečenský problém, který orgány činné v trestním řízení odmítají řešit. Dále poukázal na jím podané a odložené trestní oznámení. Závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání podané nejvyšším státním zástupcem zamítl, neboť není důvodné. 9. Nejvyšší soud jako soud příslušný k rozhodnutí o dovolání (§ 265c tr. ř.) shledal, že zmíněný mimořádný opravný prostředek je v této trestní věci přípustný [§ 265a odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. ř.], byl podán osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. a) tr. ř.], v zákonné lhůtě a na k tomu určeném místě (§ 265e odst. 1 tr. ř.), a splňuje i obligatorní náležitosti obsahu dovolání uvedené v § 265f odst. 1 tr. ř. 10. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. f) tr. ř. je naplněn, pokud bylo rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu, o zastavení trestního stíhání, o podmíněném zastavení trestního stíhání, o schválení narovnání, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. 11. Nejvyšší státní zástupce ve svém dovolání předložil argumentaci, podle níž Městský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání obviněného postoupil věc k projednání jinému orgánu, ač již v řízení před ním došlo k vadě spočívající v tom, že skutek byl nesprávně kvalifikován (jako nikoli trestný čin) a v návaznosti na to bylo chybně rozhodnuto o postoupení věci k projednání přestupkovým orgánem. Takové námitky jsou podřaditelné pod uplatněné dovolací důvody. Nej