7 Tdo 1133/2021 — Nejvyšší soud

7 Tdo 1133/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. e) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:10. 11. 2021 Spisová značka:7 Tdo 1133/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:7.TDO.1133.2021.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Důvod dovolání pro právní vady rozhodnutí Řízení o odvolání Dotčené předpisy:§ 179 odst. 1 předpisu č. 141/1961 Sb. § 265b odst. 1 písm. g) předpisu č. 141/1961 Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:31. 1. 2022 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí II.ÚS 149/22 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 1133/2021-2644 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 10. 11. 2021 o dovolání obviněného J. B., nar. XY v XY, trvale bytem XY, podaném proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 6. 2021, sp. zn. 6 To 33/2021, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 48 T 5/2020 takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. B. odmítá. Odůvodnění: 1. Obviněný J. B. podal dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 6. 2021, č. j. 6 To 33/2021-2574, jímž byl výrokem I z podnětu odvolání státního zástupce podaného v neprospěch obviněného částečně zrušen rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 10. 3. 2021, č. j. 48 T 5/2020-2476, a to ohledně výroku o trestu odnětí svobody uloženého za zločin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku, a bylo nově rozhodnuto o uložení trestu odnětí svobody v trvání pěti let se zařazením do věznice s ostrahou. Zároveň bylo odvolacím soudem podle § 256 tr. ř. výrokem II zamítnuto odvolání insolvenční správkyně poškozeného Metropolitního spořitelního družstva v likvidaci. 2. V dovolání obviněný odkázal na důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. e) a g) tr. ř. Ve vztahu k prvnímu namítl porušení práva na spravedlivý proces, s tím, že odvolání bylo podáno osobou k tomu neoprávněnou – Vrchní státní zastupitelství v Praze nebylo příslušné podat opravný prostředek. Na základě svého rozhodnutí ze dne 7. 11. 2016 bylo oprávněné vykonávat dozor v přípravném řízení, nebylo však příslušné i pro fázi řízení před soudem. S odkazem na dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř. dodal, že vzhledem k tomu, že rozsudek soudu prvního stupně nabyl právní moci před rozhodnutím o odvolání, byl trestně stíhán v pravomocně rozhodnuté věci, což je podle zákona nepřípustné. 3. Ve vztahu ke druhému ze jmenovaných dovolacích důvodů namítl nesprávné právní posouzení z hlediska ustanovení § 58 a § 38 odst. 2 tr. zákoníku. S odkazem na odůvodnění rozsudku soudu druhého stupně konstatoval, že ačkoli odvolací soud uvěřil jeho obhajobě, že v případu figuroval jako „bílý kůň“, a uvedl i další důvody pro použití ustanovení § 58 tr. zákoníku, paradoxně je (na rozdíl od soudu prvního stupně) neaplikoval. Podle dovolatele měl odvolací soud rovněž přistoupit k úpravě tzv. skutkové věty, jelikož po doplnění dokazování dospěl k závěru, že obviněný se do rozsáhlé trestné činnosti zapojil nevědomky. K aplikaci § 58 tr. zákoníku mělo dojít rovněž z důvodu, že způsobená škoda byla nižší, a to o inkasované prostředky za postoupené pohledávky. 4. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil výrok I rozsudku odvolacího soudu a rozhodl, že se podle § 253 odst. 1 tr. ř. zamítá odvolání státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze. 5. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v písemném vyjádření k dovolání uvedl, že námitka údajné věcné nepříslušnosti státního zástupce k podání odvolání nemůže založit žádný dovolací důvod. Kromě toho se jedná vzhledem k ustanovení § 179 odst. 1 tr. ř. o námitku zcela nesprávnou. Vrchní státní zastupitelství v Praze vykonávalo dozor nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení a věc nepředalo nižšímu státnímu zastupitelství, proto bylo příslušné k podání obžaloby a k jejímu zastupování před soudem i k následnému podání opravných prostředků. Kromě toho mezi důvody nepřípustnosti trestního stíhání vymezené v § 11 a § 11a tr. ř. nepatří otázka nepříslušnosti státního zástupce. Dále uvedl, že námitku neuplatnění moderace uloženého trestu podle § 58 odst. 1 tr. zákoníku nelze podřadit pod žádný ze zákonných dovolacích důvodů. Dovolatel ve své argumentaci zcela opomenul, že součástí závěrů odvolacího soudu bylo to, že soud prvního stupně použitím § 58 odst. 1 tr. zákoníku porušil zákon, jelikož v jeho případě nebyly splněny žádné z podmínek vyžadovaných pro aplikaci výše zmiňovaného ustanovení. Závěrem státní zástupce navrhl dovolání obviněného odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. 6. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§ 265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno osobou k tomu oprávněnou, tj. obviněným prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě k tomu určeném (§ 265e tr. ř.) a splňuje náležitosti obsahu dovolání (§ 265f odst. 1 tr. ř.). 7. Jak Nejvyšší soud uvedl již v řadě svých rozhodnutí, dovolání není běžný opravný prostředek a neplní funkci „dalšího odvolání“. Jde o mimořádný opravný prostředek, který narozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, nýbrž jen z některého z důvodů uvedených v § 265b tr. ř. Zákonný dovolací důvod je relevantně uplatněn pouze za předpokladu, že jsou s ním spojeny konkrétní námitky, které mu odpovídají svým obsahem. 8. Námitka údajné nepříslušnosti státního zástupce pro podání odvolání není podřaditelná pod žádný dovolací důvod. Nejblíže má dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. a) tr. ř., prostřednictvím kterého lze však napadnout jen nepříslušnost soudu, který ve věci rozhodl. Postupy před zahájením trestního stíhání by jen zcela výjimečně mohly odůvodnit zásah dovolacího soudu, pokud by došlo k porušení základních postulátů spravedlivého procesu, k čemuž však v posuzovaném případě zjevně nedošlo. 9. Lze připomenout, že obviněný se ve vztahu k odvolání státního zástupce vyjadřoval v tom směru, že v přípravném řízení nebylo činné státní zastupitelství (tj. Vrchní státní zastupitelství v Praze) příslušné. Odvolací soud na to reagoval v odůvodnění svého rozsudku (viz odstavec 21), kde podrobně vysvětlil, že Vrchní státní zastupitelství v Praze bylo v této věci příslušné pro provádění dozoru nad dodržováním zákonnosti v přípravném řízení. Na to navázal obviněný ve svém dovolání s tou námitkou, že Vrchní státní zastupitelství v Praze sice bylo příslušné pro přípravné řízení, ale už nikoli pro podání obžaloby a následné podání řádného opravného prostředku, jelikož nebylo následně v řízení před soudem vydáno žádné obdobné usnesení jako v přípravném řízení (viz usnesení ze dne 7. 11. 2016, č. j. 4 VZN 1634/2016-12), jež by založilo jeho příslušnost. 10. Podle § 179 odst. 1 tr. ř. je k podání obžaloby a k jejímu zastupování před soudem příslušný státní zástupce vyššího státního zastupitelství, než které u soudu působí, pokud vykonával dozor nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení a věc nepředal nižšímu státnímu zastupitelství, což je právě tento případ. Proto státní zástupce vyššího státního zastupitelství – v tomto případě Vrchního státního zastupitelství v Praze – byl ze zákona, přímo na základě oprávnění vyplývajícího z ustanovení v § 179 odst. 1 tr. ř., příslušný jak k podání obžaloby a jejímu zastupování v řízení před soudem, tak k podání opravného prostředku proti rozhodnutí soudu prvního stupně (srov. rozhodnutí č. 26/2009 Sb. rozh. tr.). Uvedená námitka tedy jednak zjevně nenaplňuje žádný dovolací důvod, jednak je zcela bezdůvodná. 11. Na stejném základě je založena i námitka obviněného, že podle jeho názoru byl v rámci odvolacího řízení nepřípustně trestně stíhán, jelikož rozhodnutí soudu prvního stupně bylo (s ohledem na nepříslušnost státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze k podání odvolání) pravomocné. Ačkoliv tedy tato námitka formálně odkazuje na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř., neodpovídá mu, neboť ve skutečnosti se zákonných důvodů nepřípustnosti trestního stíhání netýká. 12. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Uvedený dovolací důvod záleží ve vadné aplikaci hmotného práva na skutkový stav, který zjistily soudy. 13. Ve vztahu k tomuto dovolacímu důvodu obviněný namítl, že v jeho případě byly splněny podmínky pro mimořádné snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici zákonné sazby podle § 58 odst. 1 tr. zákoníku. Tuto námitku nelze pod uplatněný dovolací důvod podle §