7 Tdo 1154/2012 — Nejvyšší soud

7 Tdo 1154/2012 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:3. 10. 2012 Spisová značka:7 Tdo 1154/2012 ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:7.TDO.1154.2012.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Podvod Dotčené předpisy:§ 209 odst. 1,4 písm. d) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:23. 10. 2012 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 11.12.2012IV.ÚS 4673/12doc. JUDr. Michaela Židlická, Dr.odmítnuto14.1.2014 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 1154/2012-26 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 3. 10. 2012 o dovolání obviněné Mgr. J. N. - K., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 24. 2. 2012, sp. zn. 9 To 61/2012, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 1 T 3/2011 t a k t o : Podle § 265i odst. l písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné Mgr. J. N. – K. o d m í t á . O d ů v o d n ě n í Rozsudkem Okresního soudu v Nymburce ze dne 21. 9. 2011, sp. zn. 1 T 3/2011, byla obviněná Mgr. J. N. – K. uznána vinnou pomocí k pokusu zločinu podvodu podle § 24 odst. l písm. c) tr. zákoníku, § 21 odst. l tr. zákoníku, § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku a odsouzena podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na dvě léta, jehož výkon byl podle § 81 odst. l tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu stanovenou podle § 82 odst. l tr. zákoníku na tři léta s tím, že podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku byla obviněné uložena povinnost podle svých sil uhradit škodu způsobenou trestným činem, a podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu výkonu notářství a další činnosti podle zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), a vidimace a legalizace listin na tři léta. Výrokem podle § 228 odst. l tr. ř. a podle § 229 odst. l tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody. Kromě toho bylo rozsudkem rozhodnuto také ohledně obviněného P. B., který byl odsouzen pro pokus zločinu podvodu podle § 21 odst. l tr. zákoníku, § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku. Skutek spočíval podle zjištění Okresního soudu v Nymburce v podstatě v tom, že obviněná Mgr. J. N. – K. jako notářská kandidátka - trvalá zástupkyně notářky L. N. – K. se sídlem v P. na návrh obviněného P. B. dne 20. 7. 2009 sepsala notářský zápis, čj. NZ 149/2009, o uznání závazku se svolením k vykonatelnosti, v němž uvedla, že byl sepsán v rodinném domě v S., H., mezi obchodní společností Royal Investment & Partners, a. s., za kterou jednal obviněný P. B. jako člen představenstva, a J. S. a jeho manželkou M. S., kteří prokázali totožnost platnými osobními doklady (bez jejich bližšího označení), a že oba manželé jako povinní uznávají svůj závazek vůči uvedené obchodní společnosti ve výši 1 880 000 Kč s příslušenstvím na základě pěti smluv o půjčkách, zavazují se uhradit ho do 19. 9. 2009 a výslovně dávají svolení k vykonatelnosti notářského zápisu, avšak M. S. nikdy žádné smlouvy o půjčkách s uvedenou obchodní společností neuzavřela, nebyla přítomna při sepisování notářského zápisu a nepodepisovala ho, v místě jejího bydliště na adrese S., H., nebyl žádný notářský zápis sepisován, nikdy neměla manžela jménem J. S., ten je neexistující osobou a její podpisy v notářském zápisu a v ověřovací knize byly padělány, stejně jako její podpisy na smlouvách o půjčce, které předtím vyhotovil obviněný P. B., a dále obviněná Mgr. J. N. – K. na návrh obviněného P. B. dne 31. 8. 2009 vystavila ověřovací doložku podpisů na smlouvě o zřízení zástavního práva obchodní společnosti Royal Investment & Partners, a. s, k rodinnému domu M. S. v S., H., a ke stavební parcele, přičemž v ověřovací doložce obviněná uvedla, že M. S., jejíž totožnost jí byla prokázána občanským průkazem č. ......, tuto listinu (tj. smlouvu o zřízení zástavního práva) před ní vlastnoručně podepsala, a dále toto ověření obviněná zapsala do ověřovací knihy, ačkoli M. S. neuzavírala ani nepodepisovala žádnou smlouvu o zřízení zástavního práva, nebyla přítomna u žádného ověření svého podpisu, nepodepisovala se do ověřovací knihy notářky a občanský průkaz uvedeného čísla byl vystaven na jinou osobu jménem V. P., pozbyl platnosti v červenci 2009 a byl úředně skartován. Podle dalších zjištění Okresního soudu v Nymburce obviněný P. B. poté téhož dne podal u katastrálního úřadu návrh na povolení vkladu zástavního práva, k němuž připojil padělanou smlouvu o zřízení zástavního práva, katastrální úřad povolil vklad, a protože dlužná částka 1 880 000 Kč s příslušenstvím nebyla ve lhůtě splatnosti uhrazena, podal u Okresního soudu v Nymburce dne 19. 3. 2010 T. J. jako předseda představenstva obchodní společnosti Royal Investment & Partners, a. s., na základě notářského zápisu ze dne 20. 7. 2009, č. j. NZ 149/2009, a na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k rodinnému domu M. S. návrh na nařízení exekuce prodejem nemovitostí, jejichž hodnota byla 1 800 860 Kč, aniž věděl, že tyto podklady jsou falešné, avšak exekuční řízení bylo nakonec zastaveno. Odvolání obviněné Mgr. J. N. – K., podané proti všem výrokům rozsudku Okresního soudu v Nymburce, které se jí týkají, bylo usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 24. 2. 2012, sp. zn. 9 To 61/2012, podle § 256 tr. ř. zamítnuto. Obviněná podala prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze. Výrok o zamítnutí svého odvolání napadla s odkazem na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. l písm. g) tr. ř. V mezích dovolacího důvodu namítla, že „právní hodnocení skutku popsaného v odsuzujícím rozsudku“ je nesprávné, neboť nejednala úmyslně. Mimo dovolací důvod uplatnila námitky proti skutkovým zjištěním, která se stala podkladem výroku o vině, a proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, a dále některé procesní námitky. Obviněná se dovoláním domáhala toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Krajskému soudu v Praze věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo zčásti podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř., a že pokud se opírá o námitky, které lze považovat za dovolací důvod, je zjevně neopodstatněné. Především musí Nejvyšší soud připomenout, že dovolání není žádný další běžný opravný prostředek v procesu trestního řízení. Jde o mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale v dané věci jen z některého z důvodů uvedených v § 265b odst. l písm. a) až 1) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Zákonný dovolací důvod nestačí jen formálně deklarovat. Uplatněné námitky mu musí odpovídat také svým obsahem. Podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z citovaného ustanovení je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že se jedná o právní posouzení skutku, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí je možné namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny skutkových zjištění soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení § 265b odst. l písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů. Dovolacímu důvodu podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. odpovídají námitky obviněné pouze potud, pokud v nich byla zpochybňována subjektivní stránka pomoci k trestnému činu, neboť pouze v tomto rozsahu obviněná své námitky ohledně nesprávného právního posouzení skutku vztahovala ke skutkovému stavu, který zjistil Okresní soud v Nymburce. Těmto námitkám však Nejvyšší so