7 Tdo 175/2025 – Nejvyšší soud

7 Tdo 175/2025-517 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. 3. 2025 o dovolání obviněného J. T. podaném proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 10. 2024, sp. zn. 5 To 40/2024, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 16 T 26/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. T. odmítá. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 29. 5. 2024, č. j. 16 T 26/2024-389, byl obviněný J. T. uznán vinným pod body 1 a 2 pokračujícím přečinem znásilnění podle § 185 odst. 1 alinea 1 tr. zákoníku a pod bodem 1 také přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku. Za tyto trestné činy mu byl uložen podle § 185 odst. 1, § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 30 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 99 odst. 2 písm. a), odst. 4 tr. zákoníku mu bylo uloženo ochranné léčení sexuologické v ambulantní formě. Výroky podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit poškozené H. M. nemajetkovou újmu v penězích částkou 30 000 Kč, škodu částkou 23 200 Kč a náklady léčení částkou 34 000 Kč a poškozené V. P. nahradit nemajetkovou újmu v penězích ve výši 30 000 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byly poškozené se zbytky uplatněných nároků odkázány na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Vrchní soud v Praze rozhodl rozsudkem ze dne 2. 10. 2024, č. j. 5 To 40/2024-450, o odvolání státního zástupce podaném v neprospěch obviněného proti výroku o vině a trestu, o odvolání obviněného proti výrokům o vině, trestu a o náhradě škody a o odvoláních obou poškozených proti výrokům o náhradě nemajetkové újmy. Rozsudek soudu prvního stupně podle § 258 odst. 1 písm. d) a f) tr. ř. v celém rozsahu zrušil. Podle § 259 odst. 3 písm. b) tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného uznal vinným pod bodem 1 zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1 věta první, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku a přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku a pod bodem 2 zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1 věta první, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku. Za tyto trestné činy obviněného odsoudil podle § 185 odst. 3, § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody na pět let, pro jehož výkon jej zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 99 odst. 2 písm. a), odst. 4 tr. zákoníku obviněnému uložil psychiatrické ochranné léčení sexuologické v ambulantní formě. Výroky podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozené H. M. na náhradu škody 23 200 Kč, na náhradu léčebných výloh 34 000 Kč a na náhradu nemajetkové újmy ve formě duševních útrap 100 000 Kč a poškozené V. P. na náhradu nemajetkové újmy ve formě duševních útrap 100 000 Kč. Dalším výrokem bylo odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. zamítnuto. 3. Podle tzv. skutkové věty rozsudku odvolacího soudu obviněný spáchal zločin znásilnění a přečin poškození cizí věci (bod 1 výroku) v podstatě tím, že dne 5. 7. 2023 od 18:00 do 18:10 hodin v katastru obce XY, okres XY, u pozemní komunikace za účelem uspokojení svého pohlavního pudu napadl poškozenou H. M., nar. XY, která jela na jízdním kole, tak, že jí nejprve zahradil cestu svým tělem a přidržel její kolo, následně ji po slovní interakci chytil za cyklistický dres, sahal jí na prsa přes podprsenku a na holé tělo se slovy „pěkná seš, to jó“ a „můžeme si spolu užít“, poté jí zasunul svoji ruku zezadu pod kalhoty na holé hýždě, začal jí stahovat cyklistické kalhoty, což se mu částečně podařilo, a když se poškozená stále snažila odjet, kopnul jí do kola, což mělo za následek její pád i s kolem, a po vzájemné potyčce se poškozené podařilo sebrat jízdní kolo a odjet a obviněný utekl. V důsledku uvedeného jednání obviněného poškozená utrpěla několik zranění na těle, byly zničeny její hodinky zn. Apple Watch v hodnotě 3 000 Kč a poškozením jejího jízdního kola zn. Leader Fox vznikla škoda ve výši 20 200 Kč. Následně došlo u poškozené k rozvoji posttraumatické stresové poruchy, která se projevovala četnými psychosomatickými neurotickými potížemi spočívajícími zejména v poruchách spánku, nočních děsech, opakování traumatu ve snech, flashbacky událostí, úzkostmi a vtíravými myšlenkami, přičemž tyto obtíže se u poškozené začaly projevovat na přelomu srpna a září 2023, znamenaly velmi citelnou újmu v obvyklém způsobu života poškozené a trvaly minimálně do 24. 4. 2024. 4. Další zločin znásilnění (bod 2 výroku) spáchal obviněný v podstatě tím, že dne 24. 7. 2023 kolem 17:16 hodin na silnici v katastru obce XY, okres XY, za účelem uspokojení svého pohlavního pudu napadl poškozenou V. P., nar. XY, jedoucí na jízdním kole, tak, že jí zahradil cestu, chytil rukama řídítka jejího kola a po slovní interakci jí zasunul svou ruku pod tričko do výstřihu a dotknul se jejích prsů pod oblečením, sahal poškozené pod krátké kalhoty, osahával a hnětl jí holé hýždě a zasunul ruku až mezi nohy poškozené a částečně jí stáhl kalhoty, načež se poškozená začala bránit a došlo k fyzické potyčce, při které oba upadli, a poté, co poškozená začala volat o pomoc na kolemjedoucí automobil, obviněný utekl. Poškozená utrpěla lehké poranění, které si nevyžádalo lékařské ošetření. V důsledku uvedeného jednání došlo u poškozené k rozvoji posttraumatické stresové poruchy, která se projevovala poruchami spánku, nočními děsy, opakováním traumatu ve snech, flashbacky událostí, úlekovými reakcemi, masivním úzkostným prožíváním s vegetativními reakcemi, podrážděností a depresivními symptomy, a tyto potíže trvaly od spáchání činu, znamenaly velmi citelnou újmu v obvyklém způsobu života poškozené a trvaly minimálně do doby znaleckého vyšetření dne 8. 12. 2023. 5. Rozsudek odvolacího soudu napadl obviněný dovoláním s poukazem na dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. Vymezil se proti odůvodnění rozsudku s tím, že byla porušena ustanovení § 2 odst. 2, 5, 6 a 7 tr. ř. Ve vztahu ke zločinům znásilnění obviněný namítl, že nebyla uspokojivě vyřešena otázka, zda porucha na zdraví poškozených vznikla v souvislosti s prošetřovanou událostí, případně zda se na jejím vzniku podílely i jiné faktory a v jaké míře. Zdůraznil, že na podkladě provedených důkazů nebylo možné kvantifikovat, do jaké míry mělo na rozvoj posttraumatické stresové poruchy obou poškozených vliv jednání obviněného a do jaké míry jejich předchozí negativní prožitky. Uvedl, že z provedeného dokazování vyplynulo, že obě poškozené měly osobnost křehkou, vykazující znaky trvajících neurotických onemocnění. Poškozená V. P. si nesla zátěž již z dětství (byla obětí sexuálního útoku), vykazovala znaky úzkostné povahy a byla léčena psychiatricky a stále se potýká s psychickými následky. U poškozené H. M. znalkyně diagnostikovala tendenci k úzkostnému prožívání, jedná se o osobnost s dlouhodobou neurotickou poruchou, již v dětském věku prožívala úzkostné stavy. Její stav po činu napovídá, že její prožívání není stenické, naopak má tendenci k potlačení, jehož původem je právě hluboké neurotické prožívání emocionality. Nadto poškozená zjevně zveličuje rozsah i svých fyzických zranění. Obviněný uzavřel, že nemůže odpovídat za psychický stav poškozených v tom rozsahu, ve kterém byla jejich psychická újma způsobena předchozími traumaty. Podle obviněného mu také odvolací soud neprávem kladl k tíži, pokud k rozvoji posttraumatické stresové poruchy poškozených mohlo přispět projednání věci před soudem. 6. Ohledně přečinu poškození cizí věci obviněný namítl, že byla nesprávně zjištěna výše způsobené škody, jelikož soud nehodnotil stav věcí před jejich poškozením, odborné vyjádření vychází z výše škody, jako by se jednalo o nové věci a poškození dosahovalo výše 100 %. Rozsah škody ani neodpovídá prokázanému mechanismu útoku, hodnota poškozených věcí je zjevně nadhodnocená. 7. Obviněný nesouhlasil ani s uloženým trestem odnětí svobody. Poukázal na skutečnost, že v době, kdy odvolací soud rozhodoval o jeho vině a trestu, byl v platnosti (byť ještě nebyl účinný) právní předpis, který jeho jednání nepovažuje za zločin znásilnění, nýbrž za sexuální útok, který je postihován mírnějším trestem. Namítl, že odvolací soud měl v jeho případě přihlédnout k nižší intenzitě útoku, k jeho osobnostním charakteristikám, jakož i ke skutečnosti, že se jednalo o ojedinělý incident v jeho životě. Odvolací soud se také podle obviněného nevypořádal s rozpory ve znaleckém posudku, konkrétně že z falografického měření nevyplynula žádná sexuální deviace obviněného, ale znalec ji přesto bez řádného zdůvodnění uvedl ve svých závěrech. Tuto poslední námitku však obviněný nespojil s nějakými konkrétními námitkami proti výrokům napadeného rozsudku. 8. Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud v celém rozsahu zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze. 9. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v písemném vyjádření k dovolání obviněného uvedl, že s námitkou dovolatele stran možné predispozice poškozených ke vzniku posttraumatické stresové poruchy se neztotožnil, a vyložil, že mez