7 Tdo 267/2024 — Nejvyšší soud

7 Tdo 267/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. i) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:17. 4. 2024 Spisová značka:7 Tdo 267/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:7.TDO.267.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Důvod dovolání, že byl uložen druh trestu, který zákon nepřipouští Dotčené předpisy:§ 265b odst. 1 písm. i) předpisu č. 141/1961 Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:28. 5. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 267/2024-735 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 17. 4. 2024 o dovolání obviněného M. R. nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Rapotice, podaném proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 19. 10. 2023, sp. zn. 6 To 192/2023, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 9 T 194/2022 takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. R. odmítá. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne 27. 6. 2023, č. j. 9 T 194/2022-656, byl obviněný M. R. uznán vinným - v bodě 1 výroku přečinem navazování nedovolených kontaktů s dítětem podle § 193b tr. zákoníku a přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, přičemž za tyto trestné činy a dále za trestné činy, jimiž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne 19. 3. 2021, sp. zn. 2 T 18/2021, a trestním příkazem Okresního soudu v Kroměříži ze dne 17. 6. 2020, sp. zn. 9 T 66/2020, byl odsouzen podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku, § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody na třicet sedm měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, a současně byly zrušeny výrok o trestu v dřívějším rozsudku Okresního soudu v Kroměříži a výrok o trestu v trestním příkazu Okresního soudu v Kroměříži včetně dalších obsahově navazujících rozhodnutí, - v bodě 2 výroku přečinem výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií podle § 192 odst. 1 tr. zákoníku, přečinem výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií podle § 192 odst. 3 tr. zákoníku a přečinem šíření pornografie podle § 191 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, v bodě 3 výroku zločinem pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1 tr. zákoníku, v bodech 2-3 výroku navíc přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a), b), odst. 3 písm. b), c) tr. zákoníku, v bodě 4 výroku přečinem navazování nedovolených kontaktů s dítětem podle § 193b tr. zákoníku a přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, v bodech 5-6 výroku zločinem pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1 tr. zákoníku, v bodě 7 výroku přečinem šíření pornografie podle § 191 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, přečinem výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií podle § 192 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií podle § 192 odst. 3 tr. zákoníku a v bodech 5-7 výroku navíc přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a), b), odst. 3 písm. b), c) tr. zákoníku, přičemž za tyto trestné činy (uvedené v bodech 2-7 výroku) a dále za trestné činy, jimiž byl uznán vinným v bodech VI-VII rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 1. 11. 2022, rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne 21. 3. 2023, oba sp. zn. 9 T 53/2022, a rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne 26. 4. 2022, sp. zn. 9 T 20/2021, byl odsouzen podle § 187 odst. 1 tr. zákoníku, § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání tří let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku k trestu propadnutí věci postihujícímu věci specifikované ve výroku a současně byly zrušeny výrok o trestu za trestné činy uvedené v bodech VI-VII rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. 9 T 53/2022, výrok o trestu v rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 21. 3. 2023, sp. zn. 9 T 53/2022, a výrok o trestu v rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 26. 4. 2022, sp. zn. 9 T 20/2021, včetně dalších obsahově navazujících rozhodnutí. 2. Odvolání obviněného, podané proti oběma výrokům o trestech, a odvolání státní zástupkyně, podané v neprospěch obviněného proti výroku o trestu uloženému za trestné činy uvedené v bodech 2-7 výroku o vině a další sbíhající se trestné činy, byla usnesením Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 19. 10. 2023, č. j. 6 To 192/2023-684, podle § 256 tr. ř. zamítnuta. 3. Obviněný podal dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně. Výrok, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání, napadl s odkazem na důvody dovolání uvedené v § 265b odst. 1 písm. i), m) tr. ř. Námitky zaměřil proti oběma výrokům o trestech. Proti výroku o souhrnném trestu, který mu byl uložen za trestný čin uvedený v bodě 1 výroku o vině a další sbíhající se trestné činy, namítl nepřiměřenou přísnost tohoto trestu, přičemž argumentoval menší závažností trestné činnosti a dobou, která uplynula od jejího spáchání. Proti výroku o souhrnném trestu, který mu byl uložen za trestné činy uvedené v bodech 2-7 výroku o vině a další sbíhající se trestné činy, namítl, že tento souhrnný trest mu měl být uložen také za trestné činy uvedené v bodech I-V, VIII rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. 9 T 53/2022. V tomto směru žádné bližší argumenty neuvedl. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení (v dovolání je nepřesně uvedeno „rozsudek odvolacího soudu“), aby zrušil také další obsahově navazující rozhodnutí a aby přikázal Krajskému soudu v Brně – pobočce ve Zlíně věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. 4. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření uvedl, že námitky týkající se nepřiměřenosti souhrnného trestu uloženého za trestné činy uvedené v bodě 1 výroku o vině a další sbíhající se trestné činy obviněný uplatnil mimo rámec zákonných dovolacích důvodů. K námitkám proti výroku o souhrnném trestu, který byl obviněnému uložen za trestné činy uvedené v bodech 2-7 výroku o vině a další sbíhající se trestné činy, státní zástupce uvedl, že formálně by byly podřaditelné pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., který však obviněný neuplatnil. Zároveň vyjádřil názor, že soudy při ukládání tohoto souhrnného trestu nepochybily. Státní zástupce navrhl, aby dovolání bylo podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnuto jako zjevně neopodstatněné. 5. Nejvyšší soud shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno obviněným jako oprávněnou osobou podle § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř., prostřednictvím obhájkyně podle § 265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě a na místě podle § 265e odst. 1 tr. ř., s obsahovými náležitostmi podle § 265f odst. 1 tr. ř., avšak bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. 6. Především musí Nejvyšší soud připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek, který lze podat jen z důvodů taxativně uvedených v zákoně. Přitom dovolatel je povinen jako jednu z obsahových náležitostí dovolání výslovně uvést, který nebo které ze zákonných dovolacích důvodů uplatňuje. Relevanci dovolacího důvodu pak mají ty konkrétní věcné námitky, které mu odpovídají svým obsahem, a jiné námitky jsou bezvýznamné. Jasně to vyplývá z ustanovení § 265f odst. 1 tr. ř., které stanoví, že v dovolání musí být mimo jiné uvedeno, čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až m) tr. ř. nebo § 265b odst. 2 tr. ř., o které se dovolání opírá. Koncipovat dovolání tak, aby nesouhlas dovolatele s rozhodnutím prezentovalo prostřednictvím odpovídajícího zákonného dovolacího důvodu, klade na zpracovatele dovolání zvýšené nároky. Proto je-li dovolatelem obviněný, zákon v ustanovení § 265d odst. 2 tr. ř. stanoví, že může dovolání podat jen prostřednictvím obhájce. Účelem této úpravy je pokud možno zaručit, že dovolání obviněného bude způsobilé být podkladem pro přezkum napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. 7. Podle § 265b odst. 1 písm. i) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. 8. Z citovaného ustanovení je zřejmé, že dovolacím důvodem není nepřiměřenost uloženého trestu. V této spojitosti je nutno zdůraznit, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek není určeno ke korekci pravomocně uloženého trestu z důvodu jeho případné nepřiměřenosti. Dovolání slouží jako prostředek nápravy jen těch nejzávažnějších pochybení při