7 Tdo 289/2020 – Nejvyšší soud

7 Tdo 289/2020-540 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 1. 4. 2020 o dovolání obviněného J. H., nar. XY, trvale bytem XY, podaném proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 4. 11. 2019, sp. zn. 6 To 410/2018, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 1 T 50/2017 takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. H. odmítá. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 16. 5. 2018, č. j. 1 T 50/2017-464, byl obviněný J. H. uznán vinným přečinem poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení z nedbalosti podle § 277 odst. 1 tr. zákoníku, za který mu byl uložen peněžitý trest ve výměře 100 denních sazeb po 800 Kč, tedy celkem 80 000 Kč. Pro případ, že by peněžitý trest nebyl vykonán ve stanovené lhůtě, mu byl uložen náhradní trest odnětí svobody v trvání čtyř měsíců. 2. Uvedeného trestného činu se podle zjištění soudu prvního stupně dopustil obviněný v podstatě tím, že dne 20. 4. 2016 v době kolem 17:50 hodin za vyhovujících meteorologických podmínek pro let za viditelnosti letěl jako pilot s letounem L-200D nad hladinou řeky Labe proti směru jejího toku ve směru od Litoměřic, přičemž v blízkosti Sportovního leteckého zařízení Litoměřice (SLZ) v rozporu s bodem SERA.5005 písm. f) odst. 2) Prováděcího nařízení Komise (EU) číslo 923/2012 ze dne 26. 9. 2012 a dále ustanovením 4.6 leteckého předpisu Pravidla létání L2, vydaného Ministerstvem dopravy České republiky pod č. j. 153/2014-220, sklesal z důvodu nácviku bezpečnostního přistání pod minimální doporučenou výšku letu, a v této výšce, kde není povolen žádný civilní letový provoz, pokračoval v letu cca 2,6 km, přičemž v místě přechodu vodičů nadzemního vedení vysokého napětí přes řeku Labe mezi pozemkem parcelní č. XY v katastrálním území obce XY a pozemkem parcelní č. XY v katastrálním území obce XY, okres XY, ve výšce letu cca 30 m nad hladinou řeky Labe přehlédl vodiče nadzemního vedení vysokého napětí navzdory tomu, že oba mřížové stožáry nadzemního elektrického vedení vysoké 35,95 m a 35,6 m výrazně převyšovaly okolní trvalý porost na obou březích řeky Labe, a v důsledku toho narazil vrtulovým krytem a listy vrtule pravého motoru do horních silových vodičů elektrického nadzemního vedení 2x22 kV, a způsobil tím přetržení dvou horních vodičů a následné přepálení jednoho spodního vodiče nadzemního vedení vysokého napětí, čímž došlo k přerušení dodávky elektrické energie, v důsledku čehož bylo v době od 17:50 hodin do 18:33 hodin téhož dne postiženo celkem 4 307 odběratelů a v době od 18:30 hodin do 21:12 hodin téhož dne celkem 363 odběratelů, a dále tímto jednáním vznikla poškozené společnosti ČEZ Distribuce, a. s., škoda ve výši 739 558,17 Kč. 3. Odvolání obviněného proti rozsudku soudu prvního stupně (kterým jej napadl v celém rozsahu) Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 4. 11. 2019, č. j. 6 To 410/2018-501, podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl. 4. Proti tomuto rozhodnutí podal obviněný dovolání, kterým je napadl v celém rozsahu, a odkázal na dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), k) a l) tr. ř. Především poukázal na ústní vyhlášení napadeného usnesení, při němž soud užil formulace, že se mu něco „osobně nelíbí“, subjektivní stránka je v odůvodnění obsažena „více méně skrytě“ a zákonná kritéria hrubé nedbalosti je třeba „trošičku přizpůsobit“. Vhledem k zásadě ústnosti považuje obviněný tyto a další slovní obraty za podstatné. V další části dovolání obsáhle citoval z ústního odůvodnění napadeného usnesení (i s odkazy na příslušnou stopáž zvukového záznamu) a jednotlivé obraty předsedy senátu zkritizoval a označil je například za skandální, nepřijatelné a v rozporu se základními zásadami trestního práva a s ústavními principy. Uzavřel, že přístup obou soudů je založen na nepochopení specifické letecké problematiky. 5. Dále namítl, že skutková věta rozsudku soudu prvního stupně nevyjadřuje žádným způsobem subjektivní stránku, což nelze nahradit v odůvodnění. Subjektivní stránka podle obviněného nebyla naplněna. Nelze ji dovodit z toho, že přehlédl dráty, nebo že podle vyjádření odvolacího soudu situaci „nějakým způsobem nedocenil“. Hrubá nedbalost vyžaduje zřejmou bezohlednost k zájmům chráněným trestním zákonem, což v případě obviněného z ničeho nevyplývá. Neporušil žádný právní předpis. 6. V dovolání obviněný dále uvedl, že sklesání bylo legální a není stanoveno, za jak dlouho by měl opět vystoupat do doporučené výšky, a že soudy vůbec neřešily, jak dlouho trvá „veškeré nastavení letadla“ tak, aby bylo možné opět bezpečně vystoupat. 7. Obviněný byl v toleranci přesnosti pilotáže dle požadavků na soukromé piloty. Pro držitele průkazu soukromého, tedy amatérského pilota letounů, je předepsána tolerance +/ 150 ft (cca 50m) pro dodržení výšky. To je podstatné pro představu, jak složité je odhadnout a udržet přesnou výšku. Vybočí-li pilot z této tolerance, nelze z toho dovozovat jeho bezohlednost. Soudy obviněného nesprávně považovaly za pilota „zkušeného“. 8. Obviněný vyjádřil nesouhlas také se závěrem soudů, že hodlal pokračovat v nácviku nouzového přistání. Šlo pouze o vyhlížení vhodné plochy, což se učí v základním pilotním výcviku a jde o zcela běžnou činnost. Tento závěr soudů je v extrémním rozporu s provedenými důkazy. Ve skutečnosti nehledal plochu pro nácvik přistání, ale zvažoval, co by dělal v případě reálného vysazení motoru. 9. V kapitole nazvané „Doporučení není zákaz“ obviněný uvedl, že je mu kladeno za vinu sklesání pod minimální doporučenou výšku letu. To jednak neučinil, protože výška průletu nad letištní plochou při nácviku přistání není stanovena, manévr může skončit jak přistáním, tak průletem. Kladeno za vinu mu je porušení doporučení, nikoli předpisu, respektive zákazu. On má ale za to, že právně vynutitelné je pouze porušení zákazu, nikoli doporučení. 10. Obviněný nesouhlasil ani se závěrem odvolacího soudu, že se rozhodl provést nácvik bezpečnostního přistání až v průběhu letu, což zcela vylučuje jakoukoli přípravu. K tomuto závěru odvolací soud dospěl nad rámec skutkových zjištění soudu prvního stupně, aniž by provedl jediný důkaz. Přípravu obviněný provedl, za letu se pak rozhodoval, zda manévr provede, nebo od něj upustí. V rámci přípravy nebyl povinen použít jinou než předepsanou mapu, v níž elektrické vedení v daném místně není zakresleno. 11. K otázce hrubé nedbalosti odkázal na rozhodnutí ve věci sp. zn. 6 Tdo 1203/2015, kde Nejvyšší soud nepovažoval za vědomé hazardérství a zřejmou bezohlednost přejetí železničního přejezdu řidičem nákladního vozidla v momentě, kdy již přijížděl vlak, čímž navíc řidič porušil několik dopravního předpisů. Obviněný poukázal také na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2702/2012. Doplnil, že z letadla jsou proti tmavé zemi stožáry viditelné extrémně spatně, takřka vůbec. Poukázal na článek v Litoměřickém deníku z listopadu 2019, kdy mělo na daném místě dojít k další letecké nehodě, spojené se ztrátou lidského života, což teprve vedlo k řádnému označení elektrického vedení. Uvedl dále, že zřejmá bezohlednost k zájmům chráněným v trestním zákoně by se v jeho případě rovnala zřejmé bezohlednosti k vlastnímu životu. Jeho počínání bylo naopak vedeno snahou o zvyšování bezpečnosti vlastního létání. 12. Vyjádřil názor, že v jeho případě byl prostor také pro aplikaci zásady subsidiarity trestní represe a principu ultima ratio. V tomto směru podle něj rozhodnutí odvolacího soudu nereflektuje specifika případu, ale vykazuje známky sériově užívaného odůvodnění. 13. Podle obviněného nelze skutkové okolnosti důkladněji zjistit a je na místě, aby Nejvyšší soud napadená rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a zprostil jej obžaloby, případně věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. 14. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v písemném vyjádření k dovolání uvedl, že obviněný v podstatě opakuje svou obhajobu z předchozího řízení, se kterou se již soudy správným a dostatečným způsobem vypořádaly. Se stanoviskem soudů, že obviněný jednal hrubě nedbale a že nedošlo k porušení zásady subsidiarity trestní represe, státní zástupce souhlasí. Zjevně podle něj nebyl naplněn dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. Ten nemůže být naplněn jen proto, že obviněný nesouhlasí s obsahem tzv. skutkové věty, který nepovažuje za dostatečný. Není však naplněn ani dovolací důvod dle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Soudy zvolená právní kvalifikace je bezvadná a řádně odůvodněná. 15. Státní zástupce se neztotožnil s tím, že by tzv. skutková věta neobsahovala popis okolností, ze kterých lze hrubou nedbalost dovodit. Skutková zjištění se nevyčerpávají obsahem tzv. skutkové věty, nýbrž je lze čerpat i z odůvodnění. Okolností svědčící pro hrubou nedbalost je mj. fakt, že obviněný za dobré viditelnosti a příznivých meteorologických podmínek přehlédl stožáry vysokého napětí, které výrazně a zřetelně převyšují své okolí a jsou pro každého velice dobře viditelné. Při vynaložení běžné míry opat