7 Tdo 308/2025 – Nejvyšší soud

7 Tdo 308/2025-1276 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 4. 2025 o dovolání obviněného Ing. Michala Krátkého, DiS., trvale bytem Masarykova 36, Hluboká nad Vltavou, podaném proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 4. 2024, sp. zn. 67 To 40/2024, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 1 T 32/2023, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného Ing. Michala Krátkého, DiS., odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 9. 10. 2023, č. j. 1 T 32/2023-908, byl obviněný Ing. Michal Krátký, DiS., uznán vinným pod body I. 1) – 3) pokračujícím přečinem zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 tr. zákoníku a pod bodem II. přečinem podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku. Za přečin pod bodem I. a dále za přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku z rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 24. 6. 2021, sp. zn. 1 T 85/2020, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 2. 9. 2021, sp. zn. 9 To 222/2021, byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku mu byl dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu a prokuristy obchodních společností a družstev, včetně výkonu činností vyplývajících z této funkce na základě plné moci či jiné formy zastoupení na dobu 3 let. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 24. 6. 2021, sp. zn. 1 T 85/2020, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 2. 9. 2021, sp. zn. 9 To 222/2021, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 228 odst. 1 a § 229 odst. 2 tr. ř. pak bylo rozhodnuto o nároku poškozené na náhradu škody. Dále byl za shora uvedený přečin pod bodem II. a za přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku z rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 26 T 143/2019, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 13. 7. 2021, sp. zn. 10 To 191/2021, odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu dvou let. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 26 T 143/2019, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 13. 7. 2021, sp. zn. 10 To 191/2021, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. pak bylo rozhodnuto o nároku poškozené na náhradu škody. 2. Uvedených trestných činů se podle zjištění soudu prvního stupně dopustil obviněný v podstatě tím, že I. 1) v přesně nezjištěné době, nejméně od 13. 2. 2019 do 31. 7. 2019, v Praze XY, XY XY a na dalších místech Prahy postupně převzal od svědka Ing. Roberta Fucsika, zastupujícího společnost PROMOTION AGENCY, s. r. o., finanční hotovost ve výši 30 000 Kč, kterou měl zaplatit svědkovi J. F., za montáž sádrokartonových příček, finanční hotovost ve výši 7 409 Kč, kterou měl zaplatit svědkovi F. M., za zednické, truhlářské a obkladačské práce, a finanční hotovost ve výši 4 500 Kč, kterou měl zaplatit svědkovi M. N., za opravu nápojového automatu, a byť byly všechny práce v apartmánovém domě na adrese Praha XY, XY XY provedeny, převzaté finanční prostředky si ponechal pro svoji osobní potřebu, čímž způsobil poškozené společnosti PROMOTION AGENCY, s. r. o., škodu v celkové výši 41 909 Kč, 2) na základě zmocnění od J. G., ze dne 10. 7. 2019 k jednání o pojistné události č. XY s Generali Českou pojišťovnou, a. s., která nastala dne 7. 5. 2019 v domě na adrese Praha XY, XY XY, sdělil Generali České pojišťovně, a. s., dne 10. 7. 2019 e-mailem z adresy malawi-cz@post.cz č. účtu XY patřícího společnosti Malawi, s. r. o., ke kterému měl dispoziční právo, na které mělo být pojistné plnění vyplaceno, následně na tento účet bylo postupně dne 18. 7. 2019 vyplaceno pojistné plnění ve výši 29 287 Kč a dne 5. 8. 2019 doplatek pojistného plnění ve výši 23 989 Kč, přičemž tyto finanční prostředky si v rozporu s předchozí dohodou se svědkem Ing. Robertem Fucsikem, ponechal pro vlastní potřebu namísto toho, aby je předal společnosti PROMOTION AGENCY, s. r. o., které tímto způsobil škodu v celkové výši 53 276 Kč, 3) v době od 15. 4. 2019 do 17. 6. 2020 v Praze XY, XY XY v prodejně Albert, u bankomatu v Praze XY, XY XY, jakož i v prodejně OBI v Praze XY, XY XY, v restauraci XY v Praze XY, XY XY, dále v XY, XY, XY a na dalších místech České republiky jako jednatel společnosti Malawi, s. r. o., na základě jemu svěřeného dispozičního práva a za užití jemu svěřené platební karty k účtu č. XY patřícího společnosti Malawi, s. r. o., v rozporu se zákonnou povinností provedl postupně nejméně v 506 případech výběry finanční hotovosti a platby v různých částkách v různých obchodech s potravinami či se spotřebním zbožím, jimiž uspokojoval vlastní potřeby, přičemž v dubnu 2019 si takto neoprávněně přisvojil částku 7 685,70 Kč, v květnu 2019 částku 27 317,47 Kč, v červnu 2019 částku 45 467,23 Kč, v červenci 2019 částku 24 256,84 Kč, v srpnu 2019 částku 24 821,36 Kč, v září 2019 částku 44 827,45 Kč, v říjnu 2019 částku 45 674,63 Kč, v listopadu 2019 částku 29 415,08 Kč, v prosinci 2019 částku 36 293,26 Kč, v lednu 2020 částku 57 856,83 Kč, v únoru 2020 částku 54 033,45 Kč, v březnu 2020 částku 36 537,16 Kč, v dubnu 2020 částku 22 120,65 Kč, v květnu 2020 částku 23 422,92 Kč a v červnu 2020 částku 22 351,69 Kč, čímž způsobil poškozené společnosti Malawi, s. r. o., škodu v celkové výši 502 081,72 Kč, II. ačkoliv došlo ke dni 31. 7. 2019 k ukončení nájemního vztahu stran ubytování v apartmánovém domě na adrese Praha XY, XY XY, v úmyslu se neoprávněně obohatit zamlčel tuto skutečnost Úřadu práce České republiky – krajské pobočce pro hl. m. Prahu, který mu na základě žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi vedené pod č. j. 21510/2019/AAK podané dne 12. 7. 2019 přiznal rozhodnutím ze dne 4. 10. 2019, sp. zn. UP/76488/2019/HN, doplatek na bydlení ve výši 5 746 Kč měsíčně od července 2019, ač byl povinen písemně nahlásit změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku pomoci v hmotné nouzi, její výši nebo výplatu do osmi dnů od jejich vzniku, doplatek na bydlení mu byl po ukončení ubytování vyplacen dne 8. 10. 2019 za srpen a září a dne 16. 10. 2019 za měsíc říjen, přičemž tento doplatek použil pro svou potřebu, a to i přesto, že věděl, že musí být použit ve prospěch žadatele k úhradě odůvodněných nákladů na bydlení a služeb spojených s bydlením, což již při podání žádosti o něj neměl v úmyslu, čímž způsobil Úřadu práce České republiky, škodu v celkové výši 17 238 Kč. 3. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 16. 4. 2024, č. j. 67 To 40/2024-1095, bylo odvolání obviněného směřující proti rozsudku soudu prvního stupně podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítnuto. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, které opřel o důvody dovolání podle § 265b odst. 1 písm. c), g), h) tr. ř. Měl předně za to, že bylo porušeno jeho právo na obhajobu a volbu obhájce v trestním řízení, zejména při konání veřejného zasedání k projednání odvolání obviněného dne 16. 4. 2024, když Městský soud v Praze nezprostil ustanoveného obhájce obhajoby a dále jednal, ačkoliv obdržel dne 12. 4. 2024 plnou moc zvoleného obhájce. Dále zvoleného obhájce o konání veřejného zasedání včas nevyrozuměl, v důsledku čehož nebyla zachována zákonná lhůta k přípravě a zvolený obhájce se nemohl adekvátně na veřejné zasedání připravit. Pro podporu uvedených závěrů poukázal na judikaturu Ústavního soudu. Naopak odmítl názor odvolacího soudu, že by měl v úmyslu ochromit trestní řízení, přičemž takový pohled na věc označil za nelogický a neopodstatněný. V nastíněném směru dovolatel akcentoval faktory ztížené možnosti komunikace z výkonu trestu odnětí svobody, absenci průtahů, které by zavinil a význam zvoleného obhájce pro výkon obhajoby. Za podstatné též označil, že v průběhu řízení žádal o přiznání nároku na bezplatnou obhajobu, pročež měl správně soud prioritně projednat zmíněný návrh a rozhodnout o něm. Nicméně odvolací soud se návrhem na přiznání bezplatné obhajoby zabýval až po meritorním rozhodnutí v odvolacím řízení, v čemž dovolatel spatřoval porušení svého práva na spravedlivý proces. 5. Dále kritizoval hodnocení důkazů ze strany soudů, přičemž dospěl k přesvědčení o porušení zásady in dubio pro reo, když nebylo nade vši pochybnost prokázáno, že by obviněný převzal od svědka Roberta Fuc